Záněty slzné žlázy a slzného vaku

Z WikiSkript

Zánět slzné žlázy[upravit | editovat zdroj]

  • Neboli dacryoadenitis.
  • Většinou jednostranný.
  • Vyskytuje se hlavně u dětí a mladých lidí.
  • Probíhá akutně nebo chronicky.

Akutní zánět slzné žlázy[upravit | editovat zdroj]

  1. Viry (EBV, HZV, Influenzaviry)
  2. Bakterie (Streptokoky)

Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]

  • Zduření zevní třetiny až poloviny horního víčka
  • Velmi bolestivé
  • Okraj víčka je esovitě zakřiven
  • Slzení a chemóza (otok) spojivky, někdy zvětšené preaurikulární uzliny
  • Diferenciální diagnóza: chalazion, hordeolum, tumor
  • CAVE!!! Při podezření na nádor slzné žlázy neprovádíme v žádném případě biopsii, která by pacienta mohla poškodit rozsevem metastáz či recidiv. V případě potřeby získat vzorek na vyšetření se odebírá celá žláza.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

  • U virové dakryoadenitidy podáváme analgetika a studené obklady.
  • U bakteriálního původu léčíme podáním ATB, případně incizí.

Chronický zánět slzné žlázy[upravit | editovat zdroj]

Zánět slzného vaku[upravit | editovat zdroj]

Levostranná dakryocystitida u osmdesátileté ženy

Neboli dakryocystitida.

Akutní zánět slzného vaku[upravit | editovat zdroj]

  • U malých dětí nebo lidí nad 40 let.
  • Důvodem je hlavně překážka v odtoku slz z důvodu zúžení či uzávěru slzovodu při:
  1. vrozené neprůchodnosti ductus nasolacrimalis
  2. kamínku či výchlipce v slzovodu (dakryocystolitiáza)
  3. po chirurgickém zákroku v dutině ústní či čelisti
  4. po traumatu

Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]

  • Slzení (epifora)
  • Bolest je přirovnávána k ledvinné kolice, šíří se do poloviny hlavy a zubů.
  • Slzení a sekrece ve vnitřním koutku
  • Slzný vak je zarudlý a edematický, může obsahovat hlenohnisavý sekret.

Komplikace: přestup infekce do orbity (flegmona očnice, píštěl, trombóza sinus cavernosus).

Terapie[upravit | editovat zdroj]

  • V první (akutní) fázi onemocnění podáváme ATB, nepokoušíme se o sondáž (hrozilo by riziko rozšíření infekce).
  • Později provádíme incizi a drenáž. Možností je i exstirpace slzného vaku.
  • Při přetrvávání řešíme problém chirurgicky pomocí dakryocystorinostomie.

Chronický zánět slzného vaku[upravit | editovat zdroj]

  • Vzniká plíživě, střídají se období klidu a aktivity zánětu. Typicky vzniká při déletrvající dakryocystolitiáze.
  • Projevuje se slzením, edémem, bolestí a hlenohnisavým sekretem. Slzný vak může být zduřelý s hlenovitým obsahem.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

  • Antibiotika, masáž, zahřívání a proplachy mohou zmírnit příznaky, nevedou ale k trvalému odstranění potíží.
  • Provádí se dakryocystorinostomie.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • ROZSÍVAL, Pavel, et al. Oční lékařství. 1. vydání. Galén, Karolinum, 2006. 373 s. ISBN 80-7262-404-0.

Související články[upravit | editovat zdroj]