Uživatel:Michmach/Pískoviště

	Břišní tyfus
	Typhoid fever
	Typhus abdominalis
	; Tyfová roseola.
Přenos	kontaminovaná voda, mléko nebo potraviny, bacilonosičství
Inkubační doba	obvykle 7–14 dní (event. 3–60dní)
Klinický obraz	bolest hlavy, horečka, nechutenství, schvácenost, kašel, zácpa, bledost, hnědě povleklý jazyk, hyperémie, růžová vyrážka (tyfová roseola), bradykardie, hypotenze, hepatosplenomegalie, osteomyelitida, poškození svalstva až alterace vědomí a dehydratace
Diagnostika	relativní lymfocytóza, pozitivní hemokultura, izolace původce ze stolice, krve, žluči, Widalova reakce
Léčba	fluorochinolony, event. ampicilin, cefotaxim, chloramfenikol, hospitalizace, léčba bacilonosičství
Komplikace	tromboflebitidy dolních končetin, perforace střeva, peritonitida, u starších srdeční dekompenzace až septický šok (endotoxin)
Očkování	živá vakcína v želatinové kapsli (perorálně)
Klasifikace a odkazy
MeSH ID	D014435
MedlinePlus	001332

Břišní tyfus neboli typhus abdominalis je závažné horečnaté střevní onemocnění způsobené bakterií Salmonella typhi. Přenáší se kontaminovanou vodou, mlékem nebo potravinami (v ČR jsou zdrojem většinou bacilonosiči). Inkubační doba je obvykle 7–14 dní (event. 3–60 dní). Břišní tyfus je onemocnění pouze lidské. U břišního tyfu existuje i možnost tzv. bacilonosičství, kdy mikroorganismy přežívají nejčastěji v zánětlivě změněném žlučníku či v močových cestách.

V České republice je incidence nízká, přibližně několik desítek případů ročně (téměř výhradně importovaného původu).^[1]

Původce[upravit | editovat zdroj]

Výskyt břišního tyfu ve světě

Původcem je Salmonella typhi. Na základě stanovených protilátek rozlišujeme:

akutní infekci – Ig proti O-antigenům 9,12;
bacilonosičství – dlouhodobé přetrvávání Ig proti Vi povrchovému antigenu.

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Infekcí jsou zasaženy Payerovy pláty v tenkém střevě (hlavně v ileocekální oblasti), které působením endotoxinu bakterií zduří a nekrotizují. Následně dochází k zvředovatění až vzniku jizvy (riziko perforace střeva).
Salmonely se množí v lymfatické tkáni a mohou následně diseminovat lymfatickou nebo krevní cestou.
Může být přítomná břišní reaktivní lymfadenitida.
Po 2 týdnech se postupně hojí defekty střevní stěny jizvami.
Bakterie přítomny ve střevě (hlavně v distálním ileu) – přestup do lymfy – do krve – chyceny RES – játry zas do střeva (circulus vitiosus).

Příznaky[upravit | editovat zdroj]

Zpočátku jsou typickými příznaky bolest hlavy (proto starší název hlavnička), horečka (kontinuální teplota neovlivnitelná antipyretickou terapií), nechutenství, schvácenost, kašel a zácpa.
V dalším týdnu se objevuje bledost, hnědě povleklý jazyk (čistí se od hrotu ve tvaru V), růžová vyrážka na břiše (tyfová roseola – není příliš častá), hyperémie (embolisace salmonel), hepatosplenomegalie (proliferace Kupfferových buněk jater), bradykardie a hypotenze.
Břicho je palpačně citlivé v pravém hypochondriu (největší střevní změny).
Průjem je zřídka – spíš zácpa, břicho je meteoristické, může být citlivé.
Mezi další příznaky patří:
- tyfová osteomyelitida (hlavně žeber),
- vypadávaní vlasů (ale alopecie není ireverzibilní),
- zvětšené mezenteriální uzliny (až jako švestka),
- silně poškozeno svalstvo – hlavně m. rectus abdominis, abduktory femuru, bránice, interkostální svaly – Zenkerova vosková nekróza.
Při těžkém průběhu může dojít k alteraci vědomí a k dehydrataci (z hyperpyrexie).
Teplota poté postupně klesá a stav se normalizuje.

Neléčené onemocnění trvá 2–3 týdny a vede k markantnímu úbytku na váze, někdy i k hemateméze či meléně. U dospělých bývá život ohrožující komplikací perforace střeva. U dětí je perforace velmi vzácná.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Krevní obraz: normální počet leukocytů (nebo mírně snížený), nejprve dochází k posunu doleva, poté k relativní lymfocytóze.
Pozitivní hemokultura na salmonely.
Izolace původce ze stolice, krve nebo žluči; ve stolici jsou četné zánětlivé buňky.
Widalova reakce – aglutinační reakce (pozitivní u antigenů 9, 12, Vi a d).

Komplikace[upravit | editovat zdroj]

U dětí je průběh mírnější, u starších je více komplikací:
- časté jsou tromboflebitidy dolních končetin,
- méně častá je perforace střev,
- peritonitida,
- u starších osob může dojít k srdeční dekompenzaci nebo až k septickému šoku (endotoxin),
- ve 3. týdnu může dojít ke krvácení ze vředů do střev.

Terapie a prevence[upravit | editovat zdroj]

Bez léčby onemocnění trvá 3–4 týdny, s antibiotickou léčbou se počáteční teplota zkracuje na 3–5 dnů.
Lékem volby je ATB z řady fluorochinolonů, event. ampicilin, cefotaxim, chloramfenikol^[1]^[2].
Hospitalizace na infekčním oddělení.
Léčba bacilonosičství – pacient se sleduje rok po léčbě, pokud je opakovaně pozitivní nález původce ve stolici (1× měsíčně) nebo žluči (2× za rok), provádí se cholecystektomie a léčba ampicilinem IV.

Prevence: očkování:

živá vakcína v želatinové kapsli (perorálně),
hlavně při cestování do endemických oblastí.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Průjmová onemocnění
Bakteriální gastroenteritidy: Paratyfus ▪ Salmonelová enteritida ▪ Cholera ▪ Shigellosis ▪ Campylobacterová enteritida

Reference[upravit | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ^c KLIEGMAN, Robert M., Karen J. MARCDANTE a Hal B. JENSON. Nelson Essentials of Pediatrics. 1. vydání. China : Elsevier Saunders, 2006. 5; s. 515. ISBN 978-0-8089-2325-1.
↑ ^a ^b HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. s. 608. ISBN 80-7262-178-5.

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.

LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.

[Nelson-1] KLIEGMAN, Robert M., Karen J. MARCDANTE a Hal B. JENSON. Nelson Essentials of Pediatrics. 1. vydání. China : Elsevier Saunders, 2006. 5; s. 515. ISBN 978-0-8089-2325-1.

[hrodek-2] HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. s. 608. ISBN 80-7262-178-5.

[1]

[2]