Peripartální život ohrožující krvácení

Z WikiSkript

Peripartální život ohrožující krvácení můžeme vysvětlit jako velice rychle narůstající krevní ztrátu v odhadu přibližně nad 1500 ml.

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

V mnoha případech si můžeme pod peripartálním život ohrožujícím krvácením představit :

  1. primárně porodnické nechirurgické krvácení - příčina je poté nejčastěji hypotonie až atonie dělohy;
  2. primárně chirurgické krvácení - příčiny jsou poté poruchy odlučování placenty nebo různá porodnická poranění;
  3. poruchy koagulace - příčinou může být i diseminovaná intravaskulární koagulopatie.


Největším nebezpečím u krvácení je, že může probíhat tiše, proto je potřeba, aby porodní asistentka ženu pravidelně po porodu kontrolovala.

Hlavní předpoklady minimalizace[upravit | editovat zdroj]

Hlavními předpoklady, kterými minimalizujeme vznik peripartálního život ohrožujícího krvácení je prevence, včasná diagnóza a efektivní léčba. Efektivní léčba peripartálního krvácení si žádá přesnou koordinaci a multidisciplinární přístup. Cílem léčby není pouze záchrana života, ale nejlépe i možné zachování reprodukčního zdraví.

Organizace[upravit | editovat zdroj]

Základy možného rychlého řešení nastalé situace jsou:

  • vypracovaný krizový plán;
  • vymezení jednotlivých pozic a práce odborných členů krizového plánu;
  • vedení průběžné dokumentace o peripartálním život ohrožujícím krvácení;
  • řízení veškeré organizace práce a pokynů jedním člověkem s odborností.


Stabilizace stavu rodičky[upravit | editovat zdroj]

Nejzákladnější je zjištění příčiny vzniku peripartálního krvácení a odstranění její odstranění. Dále lokalizujeme zdroj krvácení prostřednictvím vyšetření v zrcadlech, ultrazvukem či palpačně bimanuálním vyšetřením. Zhodnotíme a zajistíme životní funkce. Podáme kyslík. Pomocí žilního vstupu podáme náhrady tekutin. Cestou i.v. podáme uterotonika. Musíme zajistit, aby rodička netrpěla hypotermií, popřípadě zahájíme její léčbu. Zavedeme močový katétr a zvážíme druh další léčby peripartálního život ohrožujícího krvácení.

Laboratorní vyšetření[upravit | editovat zdroj]

Odebraný vzorek krve pošleme na:


Postup první pomoci při hypotonii až atonii dělohy[upravit | editovat zdroj]

Postup č.1: masáž dělohy, podání uterotonik i.v. (oxytocin, karbetocin, methylergometrin), podání prostaglandinů i.v. infuzí či i.m. do děložního svalu, provedení instrumentální nebo digitální revize dutiny děložní.

Postup č.2 (při selhání postupu č.1): odstraníme koagula, podáme uterotonika i.v., aplikace Bakriho balónkového katétru nebo provedení poševní tamponády.

Postup č.3 (při selhání postupu č.2): provedení chirurgické intervence (podvaz aa.uterinae a aa.ovaricae, B-Lynchova sutura dělohy, apod.), provedení selektivní katetrizační embolizace arterieae uterinae, můžeme zvážit podání rekombinantního aktivovaného faktoru VII.

Postup č.4 (při selhání všech předchozích postupů): zde se přikláníme k hysterektomii z důvodu devastujícího poranění celé dělohy a z důvodu možného zdroje sepse, které představuje sama děloha.

Podpora koagulace[upravit | editovat zdroj]

Abychom obnovili celkovou účinnost hemostatického mechanismu a koagulaci podpořili, je potřeba dodržet opatření:


Optimální hodnoty koagulačních faktorů[upravit | editovat zdroj]

Erytrocyty[upravit | editovat zdroj]

Minimální hodnota hemoglobinu by měla představovat 70g/l. Poměr podaných transfuzních jednotek plazmy ku tranfuzním jednotkám erytrocytů by měla být 1:1, nejvýše 1:1,5.

Plazma[upravit | editovat zdroj]

Minimální hodnota podané plazmy na úvod se předpokládá mezi 15 až 20 ml/kg.

Trombocyty[upravit | editovat zdroj]

Pokud by došlo k poklesu množství trombocytů v těle pod 70x 109l doporučuje se podání trombocytů.

Fibrinogen[upravit | editovat zdroj]

Pokud dojde k poklesu fibrinogenu v těle pod 1,5-2 g/l doporučuje se podání fibrinogenu.

Rekombinantní aktivovaný faktor VII(rFVIIa)[upravit | editovat zdroj]

Když se setkáme se selháním všech dosud možných postupů, přikláníme se k podání rekombinantního aktivovaného faktoru VII (rFVIIa) zejména i z důvodu možného zamezení zničení dělohy, kdy bychom museli být nuceni provést hysterektomii. Úvodní dávka i.v. představuje 90-120 μg/kg.


Po zajištění životního stavu rodičky se dále provádí tromboprofylaxe ve formě nízkomolekulárního heparinu.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]


Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HÁJEK, Zdeněk, Evžen ČECH a Karel, a kolektiv. MARŠÁL. Porodnictví. 3.přepracované a doplněné vydání vydání. Praha. 2014. 576 s. ISBN 978-80-247-4529-9.