Ruptura dělohy
Ruptura dělohy (prasknutí) je vzácně se vyskytující život ohrožující stav, který je nebezpečný pro matku i dítě. Jedná se o urgentní stav, který je nutné řešit co nejdříve, protože hrozí hemoragický šok až smrt.
Výskyt a příčiny[upravit | editovat zdroj]
K poranění dělohy může dojít v průběhu těhotenství nebo v průběhu porodu. Příčinou vzniku děložních trhlin bývá nejčastěji jizva v děložní stěně (např. po předchozím provedeném císařském řezu), též děložní hypoplazie nebo malformace dělohy. K ruptuře dělohy může dojít i následkem násilí, kdy jde o tzv. violentní rupturu. Ruptura dělohy vzniká při děložní činnosti, při nepravidelném naléhaní hlavičky plodu, při vcestných nádorech a při patologickém vývoji dělohy.
Ruptura dělohy se v nějaké formě vyskytuje poměrně vzácně, její incidence je jistě menší než 1%, podle některých zdrojů[1] je ještě výrazně nižší - studie uvádí incidenci 0,04% během těhotenství a porodu, 0,2% v případě žen po předchozím císařském řezu. Tento život ohrožující urgentní stav je nutné řešit co nejdříve - udává se např. nejpozději do 40 minut. K diagnostice lze využít klinický obraz, ultrazvuk a vznik tzv. Bandlovy rýhy, která se objeví na břiše a upozorňuje na vytvoření hranice mezi oddělenými částmi dělohy.
Klasifikace[upravit | editovat zdroj]
Podle místa, kde se ruptura objevila, rozeznáváme rupturu dolního děložního segmentu a rupturu děložního těla. Dále rozeznáváme kompletní (tedy úplnou) rupturu, kdy prasknou všechny vrstvy dělohy a inkompletní rupturu (neúplnou rupturu, ruptura subperitonealis). U druhé zmíněné dojde k porušení děložní svaloviny, ale vzniklá trhlina je stále kryta peritoneem děložní stěny, anebo komunikuje s parametriem.
Klinický obraz a terapie[upravit | editovat zdroj]
Příznaky ruptury nemusejí být nutně bouřlivé, zejména pokud je podkladem jizva v děložní stěně. Pokud je naopak příčinou ruptury existence překážky, pak jsou příznaky blížící se ruptury naopak dosti bouřlivé a patří mezi ně křečovité porodní stahy a dosti nápadně bolestivý dolní segment dělohy. Rodička přitom má zrychlený tep a zvýšený krevní tlak. Kompletní ruptura je provázena velmi prudkou bolestí a rychle se rozvíjejícím hemoragickým šokem. Při inkompletní ruptuře nemusí být krvácení silné, hematom se tvoří v širokém děložním vazu. Pokud se jedná o rupturu latentní, tak ta ani nemívá klinické příznaky a lékař ji zjistí až při revizi děložní dutiny, která se provádí vždy v případě ženy, která měla již dříve dělohu operovanou.
Ruptura dělohy se ošetřuje laparotomicky (břišní cestou) sešitím, popřípadě se dle stavu ženy provede hysterektomie se zapojením antibiotik.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
KOBILKOVÁ, Jitka. Základy gynekologie a porodnictví. - vydání. Galén, 2005. 368 s. ISBN 9788024611129.
KOLEKTIV, Roztočil. Moderní porodnictví. - vydání. Grada Publishing a.s., 2008. 405 s. ISBN 9788024719412.
- ↑ ANDONOVÁ, V, et al. Ruptura dělohy v těhotenství a při porodu: rizikové faktory, příznaky a perinatální výsledky – retrospektivní analýza. Česká gynekologie [online]. 2019, vol. 84, no. 2, s. 121-128, dostupné také z <https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-gynekologie/2019-2-12/ruptura-delohy-v-tehotenstvi-a-pri-porodu-rizikove-faktory-priznaky-a-perinatalni-vysledky-retrospektivni-analyza-112800>. ISSN 1805-4455.