Intoxikace pesticidy
(přesměrováno z Otrava organofosfáty)
Toxický účinek pesticidů | |
Pesticide poisoning | |
Pozor na pesticidy | |
Rizikové faktory | zemědělství |
---|---|
Klasifikace a odkazy | |
MKN | T60 |
MedlinePlus | 002430 |
Medscape | 815051, 167726 |
- pesticidy jsou látky proti škodlivým organismům
- hlavně proti hmyzu (insekticidy), hlodavcům (rodenticidy), měkkýšům (moluskocidy), plevelům (herbicidy), houbám (fungicidy)...
- pesticidy systémové – vnikají do rostlin, chrání účinněji (organofosfáty)
- pesticidy kontaktní – hubí organismy jen na zasažených místech
- nejtoxičtější jsou některé insekticidy, moluskocidy a herbicidy
- nejčastější intoxikace je rodenticidy – není natolik závažná
Organofosfátové insekticidy[upravit | editovat zdroj]
Charakter noxy[upravit | editovat zdroj]
Organofosfáty jsou estery kys. fosforečné, buď obsahují síru (přípona -thion) a cyp450 je metabolizuje na aktivní derivát obsahující kyslík (-oxon), nebo mají rovnou kyslík v molekule;
- vysoká akutní toxicita,
- spektrum přípravků neobsahuje vysoce jedovaté organofosfáty,
- nehromadí se v životním prostředí, v tukové tkáni se ukládají málo, nejsou významně karcinogenní,
- zástupci – fenitrothion (Sumithion), diazinon, etc.
Profesionální expozice[upravit | editovat zdroj]
Riziko intoxikace vzniká při výrobě, méně pak při dalším zpracování;
- navíc obsahují rozpouštědla a jiné aditivní látky.
Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]
Ireverzibilní inhibice acetylcholinesterázy (ACHE) – enzym rozkládající ACH → ACH se hromadí;
- hromaděním ACH lze vysvětlit většinu příznaků intoxikace, vzniká porucha cholinergního přenosu,
- syntéza nové ACHE trvá 60 dní,
- jako pozdní následek je neuropatie daná degenerací axonů PNS.
Toxicita[upravit | editovat zdroj]
závisí na schopnosti inhibice ACHE, na koncentraci...
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
První příznaky:
- při poklesu aktivity ACHE pod 70 % (snížení pod 20 % – těžká otrava),
- život ohrožující otrava – aktivita je neměřitelná,
- záleží na rychlosti nástupu...
- akutní – hromadící se ACH ovlivňuje dva typy receptorů (muskarinové – vegetativní motorika, nikotinové – neuromuskulární ploténky), pak je to taky mediátor v CNS,
- muskarinové příznaky – slzení, salivace, pocení, mióza, zvracení, bolesti břicha, průjmy, bronchiální hypersekrece, bronchospazmus, bradykardie (jakoby vliv parasympatiku),
- pregangliová inervace sympatiku je taky ovlivňována ACH → při mírných otravách jsou příznaky různě vyjádřeny (sympatikus to může antagonizovat),
- nikotinové příznaky – fascikulace, tremor, křeče, paralýza dýchacího svalstva,
- CNS příznaky – dezorientace, bolesti hlavy, křeče, deprese dechu, koma.
- Příčinou úmrtí je respirační selhání (podílí se na něm komplexně všechny systémy) a srdeční arytmie
- chronický – vzácně může dojít ke kumulaci, příznaky jako u akutní,
- pozdní neuropatie – není následkem ACH, asi 7–21 dní po těžké otravě - křeče v lýtkách, necitlivost, parestézie v nohách, slabost.
Vyšetřovací metody[upravit | editovat zdroj]
- Pro sledování profesionální expozice – erytrocytární ACHE,
- neuropatii vyšetříme pomocí EMG.
Diferenciální diagnoza[upravit | editovat zdroj]
Těžší expozice mohou připomínat cévní mozkovou příhodu, lehčí infekční nemoc.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Farmakologickým antidotem je atropin – blokuje muskarinové příznaky (ne nikotinové), před podáním atropinu je nutné upravit dechové a kardiovaskulární poruchy (podat kyslík) – dávky se řídí podle vlhkosti sliznic, u těžkých otrav – biochemické antidotum – oxim – reaktivátor ACHE (např. obidoxim), komplexní péče o vitální funkce, při křečích – diazepam (v nízkých dávkách).
Karbamátové insekticidy[upravit | editovat zdroj]
tématem se také zabývá otrava organofosfáty
Charakteristika noxy[upravit | editovat zdroj]
Deriváty karbaminové kyseliny, přímo inhibují ACHE (bez aktivace), zástupci – pirimicarb (Pirimor®) aj., patří sem i neostigmin (Syntostigmin®) a fysostigmin (přirozené alkaloidy, nepřímo působící,parasympatomimetikum, užívá se mj. u glaukomu...).
Profesionální expozice[upravit | editovat zdroj]
V zemědělství, díky nižší toxicitě jsou v přípravcích pro zahrádkáře!; v průmyslu se užívají k výrobě plastických hmot.
Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]
Vstupují všemi branami vstupu, inhibují ACHE ale reverzibilně!!!, dost rychle dochází ke spontánní reaktivaci, neukládají se.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Akutní příznaky – jako u organofosfátů, vznikají ale dříve, mají lehčí a kratší průběh, chronická otrava – není známa (max. dermatitis).
Vyšetřovací metody[upravit | editovat zdroj]
Stanovení ACHE má význam jen po p.o. intoxikaci (inhalační jde moc rychle).
Diferenciální diagnoza[upravit | editovat zdroj]
Může připomínat infekční onemocnění, důležité je rozlišit otravu organofosfáty, neuropatie nevzniká.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
V přednemocniční péči atropin, symptomatická léčba při křečích. Dále podáváme reaktivátory AChE.
Rodenticidy[upravit | editovat zdroj]
- Nejčastěji se používají antikoagulancia – warfarin (Kumatox), brodifacoum (Volid, Talon)...,
- v granulích jsou v malém množství, mají opožděný účinek, obvykle potencovaný opakovanou konzumací jedu krysami,
- opožděná toxicita neodrazuje krysy od konzumace, navíc krysy nezvrací,
- důležitá podmínka je i nízká toxicita pro člověka (leží jen tak na zemi, mohou je požít děti...),
- profesionální expozice – nepředstavuje riziko.
Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]
Dobře se vstřebává z GIT (hůře kůží), jsou to antagonisté vit.K → blokují syntézu koagulačních faktorů II (protrombin), VII, IX a X letální dávku obsahují až kilogramy přípravku.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
- Akutní – nejčastěji u malých dětí, požití pár zrnek se neprojeví, při větším množství se prodlužuje Quick, krvácivé projevy jsou zpravidla jen při suicidálních pokusech (sebevražda je většinou neúspěšná),
- chronický – velmi vzácné.
Vyšetřovací metody[upravit | editovat zdroj]
Sledování hodnoty INR.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Specifické antidotum – vitamin K (Kanavit) – indikován po požití velké dávky.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2010]. <http://www.jirben.wz.cz/>.