Nervus vestibulocochlearis

Z WikiSkript

(přesměrováno z Nervus statoacusticus)

nervus vestibulocochlearis
sluchově rovnovážný nerv
N. vestibulocochlearis
N. vestibulocochlearis
TA A14.2.01.121
Funkce

n. vestibularis

  • reflexní ovlivňování svalového tonu
  • udržování rovnováhy
  • koordinace pohybů hlavy a očí

n. cochlearis

  • sluchová dráha
Odstup z

n.vestibularis: ncl. vestibularis medialis, lateralis, superior, inferior

n.cochlearis: ncl. cochlearis anterior, posterior
Obraz obrny

vestibulární systém: vertigo, nauzea, nystagmus, tonické úchylky končetin a trupu, vestibulární ataxie

sluchová dráha: poruchy sluchu


Nervus vestibulocochlearis neboli VIII. hlavový nerv.

Somatosenzitivně aferentní vlákna.

Skládá se ze 2 samostatných nervů (n. vestibularis − rovnovážný, n. cochlearis − sluchový), přijímajících informace ze 2 různých smyslových orgánů.

1. Nervus vestibularis, 2. Nervus cochlearis, 3. Nervus intermediofacialis, 4. Ganglion geniculi, 5. Chorda tympani, 6. Cochlea, 7. Ductus semicirculares, 8. Malleus, 9. Membrana tympani, 10. Tuba auditiva
Vestibulokochleární aparát

Jádra[upravit | editovat zdroj]

  • nervus vestibularis − 4 jádra − ncl. vestibularis medialis, lateralis, superior, inferior
  • nervus cochlearis – 2 jádra − ncl. cochlearis anterior, posterior
  • projekce jader − laterální část spodiny fossa rhomboidea
  • oba nervy vystupují z pyramidy přes meatus acusticus internus a vstupují do kmene v mostomozečkovém úhlu
Vestibulární a cochleární orgán s otolity

Nervus vestibularis[upravit | editovat zdroj]

  • přivádí informace z receptorového orgánu – labyrintu do několika oblastí CNS
  • vede informace o pohybu organismu vzhledem k vektoru gravitační síly
  • díky vestibulárnímu aparátu vnímáme změnu směru a rychlosti pohybu hlavy a celého těla v prostoru při pohybu přímočarém i kruhovém
  • příslušné vzruchy v odpovědi na polohu a pohyb hlavy vznikají v receptorových smyslových buňkách macula sacculi a utriculi a v cristae ampullares, těla buněk jsou uložena v ganglion vestibulare na dně meatus acusticus internus

Labyrint[upravit | editovat zdroj]

  • receptorový orgán vestibulárního aparátu
  • je součástí tzv. vnitřního ucha v pyramidě kosti skalní
  • je tvořen 3 polokruhovitými kanálky a dvěma váčky – utriculus a sacculus
    • polokruhovité kanálky obsahují ampulární kristy (cristae ampullares), jejichž buňky reagují na pohyb s úhlovým zrychlením (otáčivý pohyb)
    • utrikulus a sacculus obsahují receptorové orgány − macula utriculi a macula sacculi, jejichž buňky reagují na lineární zrychlení (pohyb přímočarý)

Vestibulární dráha[upravit | editovat zdroj]

První neurony vestibulární dráhy
  • tvořeny tzv. bipolárními buňkami ganglion vestibulare ve vnitřním zvukovodu na dně meatus acusticus internus
  • vlákna, která přicházejí do ggl. vytváří 3 krátké nervy:
  • n. utriculoampullaris ( spojením n. ampullaris lateralis, anterior a utricularis ) vede vzruchy z macula utriculi, crista ampullaris lateralis a anterior, přechází přes area vestibularis superior
  • n. saccularis, který vede vzruchy z macula sacculi, přes area vestibularis inferior
  • n. ampullaris posterior, který vede vzruchy z crista ampullaris posterior, přes foramen singulare
  • periferní výběžky obalují těla receptorových buněk v ampulárních kristách, utriculu a sacculu
  • centrální výběžky tvoří vestibulární část n. VIII
  • vlákna jdou vnitřním zvukovodem a končí ve čtyřech vestibulárních jádrech v mozkovém kmeni, v rombencefalu, pod spodinou čtvrté komory mozkové – ncl. vestibularis superior, inferior, medialis et lateralis
  • zde dochází k přepojení na druhé neurony
Druhé neurony vestibulární dráhy
  • vytvářejí vestibulární dráhy nesoucí informace do CNS.
    • tractus vestibulospinalis jde k motoneuronům předních rohů míšních
    • tractus vestibuloreticularis do retikulární formace
    • tractus vestibulocerebellaris do mozečku
    • tractus vestibulobulbaris k jádrům hlavových, zvláště okohybných nervů
    • tractus vestibulocorticalis do temporoparietální oblasti

Funkce[upravit | editovat zdroj]

  • reflexní ovlivňování svalového tonu
  • udržování rovnováhy
  • koordinace pohybů hlavy a očí

Příznaky poškození vestibulárního systému[upravit | editovat zdroj]

  • vertigo (závratě) – rotační nebo poziční
  • nauzea
  • nystagmus
    • u centrální léze může mít směr jakýkoliv, ale pokaždé stejný. Může být horizontální, horizontálně rotační či vertikální.
  • Tonické úchylky končetin a trupu na stranu slabšího aparátu u léze periferní, u centrální léze jakýmkoliv směrem, ale pokaždé stejným.
  • vestibulární ataxie

Periferní vestibulární syndrom[upravit | editovat zdroj]

  • způsoben postižením N. vestibularis a labyrintu (Méniérova choroba, neuronitis vestibularis, zoster oticus, toxické poškození);

příznaky:

  • rotační závrať
  • nystagmus horizontální či horizontálně-rotační,
  • pomalá složka nystagmu, i tonické úchylky končetin mají směr slabšího vestibulárního aparátu – harmonický syndrom

Centrální vestibulární syndrom[upravit | editovat zdroj]

  • způsoben postižením vestibulárních jader nebo drah;

příčiny:

  • vaskulární léze, ischemie, záněty, tumory
  • komprese a. vertebralis v určité poloze hlavy;

symptomy:

  • vertigo − různá intenzita i citlivost na polohu
  • nystagmus − horizintální, rotační či vertikální. Není spojitiost mezi směrem a tonickými úchylkami končetin − dysharmonický syndrom
  • kinetóza

Nervus cochlearis[upravit | editovat zdroj]

  • přivádí do mozku vzruchy z receptorových vláskových smyslových buněk z Cortiho orgánu
  • dendrity ganglion cochleare začínají u receptorových vláskových buněk v kochlee (Cortiho orgán), zde dochází k transformaci zvukových vln na elektrické signály, které jsou vedeny sluchovým nervem

Sluchová dráha[upravit | editovat zdroj]

První neurony sluchové dráhy
  • z Cortiho orgánu se vzruchy šíří dendrity prvního neuronu sluchové dráhy do ganglion cochleare - úzky pás nervovéhé tkáně podél lamina spiralis ossea v canalis spiralis modioli, sleduje závity hlemýždě
  • svazky axonů směřují k bázi modiolu
  • lokalizovány v ganglion spirale cochlae a utvářejí nervus cochlearis, ten vystupuje z meatus acusticus internus pyramidy uspořádaným souborem otvorů - tractus spiralis foraminosus
  • končí v nucleus cochlearis anterior et posterior mozkového kmene
  • po výstupu se spojí s n. vestibularis a jako n. vestibulocochlearis vstupuje do pons v pontocerebellárním úhlu
  • axony této časti sluchové dráhy končí v rombencefalu v nc. cochlearis anterior a posterior pod reccessus lateralis ventriculi quarti
Druhé neurony sluchové dráhy
Třetí neurony sluchové dráhy
Čtvrté neurony sluchové dráhy
  • přivádí informace do primární sluchové kůry, kterou jsou Heschlovy závity (gyri temporales transversi) area 41 a 42.

Poruchy sluchu[upravit | editovat zdroj]

  • hypacusis = nedoslýchavost
  • surditas (anacusis) = ztráta sluchu
  • tinnitus − vnímání neexistujícího zvuku (šumění, pískání,...), způsobeno iritací n. cochlearis, nebo Cortiho orgánu
  • nedoslýchavost
    • převodní − potíž je v zevním zvukovodu (např. cerumen, cizí těleso)
    • percepční − způsobena lézí kochley (kochleární typ, např. Ménièrova choroba) nebo lézí ncl. cochlearis (retrokochleární typ, např. schwannom n. vestibuli, léze v mostomozečkovém koutu).
      • neurální − postižení n. VIII. a centrálních afferentních drah
    • centrální nedoslýchavost je vzhledem k částečnému křížení vzácností


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Vestibulární syndrom

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. 2. vydání. Praha : Grada Publishing a. s., 2004. 692 s. s. 450-500. ISBN 80-247-1132-X.


  • AMBLER, Zdeněk. Neurologie pro studenty lékařské fakulty. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 399 s. s. 55-63. ISBN 80-246-0080-3.