Mozeček

Mozeček – sagitální řez

Mozeček – pohled shora

Spodina mozečku

Mozeček – histologický preparát

Mozeček (cerebellum) je uložen v zadní jámě lebeční, dorzálně od prodloužené míchy (medulla oblongata) a pontu (mozkový kmen).

Zaoblený dorzálně vyklenutý útvar. Oblý, podélný, úzký střední pás, oddělený sagitálními vkleslinami od postranních částí = vermis cerebelli (mozečkový červ). Hemisphaeria cerebelli: 2 postranní, větší, symetricky postavené polokoule. Kraniální plocha plošší, styk se střechovitou duplikaturou tvrdé pleny mozkové (tentorium cerebelli). Dorzální a kaudální plochy vyklenuté; uložené v jámách kosti týlní pod příčnými rameny eminentia cruciformis (fossae occipitales cerebellares). Mezi hemisféry mozečku zasahuje falx cerebelli (od crista occipitalis interna).

Od mozkového kmene vnikají do mozečku 3 páry stvolů, pedunculi cerebellares:

• Inferiores (corpora restiformia) – spojují oblongatu s mozečkem; lemují kaudální část fossa rhomboidea.
• Medii (pontini; brachia pontis) – spojují pons s mozečkem; ohraničují fossa rhomboidea.
• Superiores (brachia conjunctiva) – spojují tegmentum mesencephali s mozečkem; ohraničují rostrální část fossa rhomboidea.

Všechny pedunculi obsahují dráhy jdoucí do mozečku a z mozečku. Mezi pedunculi cerebellares superiores rozepjato velum medullare superius (craniale) – přední část stropu IV. komory, vytažen ve vrchol zvaný fastigium.

Na povrchu mozečku četné příčné brázdy – oddělují od sebe jednotlivé úseky na vermis i hemisférách = fissurae cerebelli. Největší a nejhlubší fissury oddělují 3 hl. úseky: lobi cerebelli. Menší fissury dále rozdělují tyto lobi na lobuli: symetricky uložené na hemisférách; odpovídají nepárovému úseku na vermis. Nejmenší fissury oddělují rovnoběžné proužky povrchu mozečku = folia cerebelli. Povrch kryt souvisle šedou hmotou: cortex cerebelli. Fissura prima - od středu na obě strany, fissura horizontalis - dorzální pól, fissura posterolateralis - odděluje nodulus a flocculus.

Uvnitř mozečku bílá hmota, corpus medullare. Vybíhá ve tvaru plotének jako laminae albae do folií mozečku. Na sagitálním řezu vermis tvoří stromkovitou kresbu (arbor vitae, strom života).

V bílé hmotě uloženy párové shluky šedé hmoty: nuclei cerebelli:

• Ncl. dentatus– největší z mozečkových jader. Dvě části: dorsomediální (paleocerebelární) s vlákny směřující do ncl. ruber a ventromediální (neocerebelární) s vlákny směřující do thalamu. Podoba pomačkaného váčku s otvorem ventromediálně proti mesencephalon. Otvor váčku = hilum (hilus) nuclei dentati. Odtud dráha obsažená v pedunculus cerebellaris superior.
• Ncl. emboliformis – protažené drobné jádro, tvar krevní sraženiny. Uloženo sagitálně při hilu ncl. dentatus.
• Ncl. globosus – párově, uložené mediálně od ncl. emboliformis. Z několika drobných kulovitých útvarů šedé hmoty.
• Ncl. fastigii – párové, uloženo nejmediálněji při fastigiu, blízko středové čáry.

Ncll. emboliformis, globosus a fastigii eferentují do ncl. ruber, retikulárních jader, mesencephalonu, pontu a oblongaty. Všechna mozečková jádra východiskem drah vystupujících z mozečku – jimi mozeček zapojen do systému kontroly pohybů

Jádra obsahují těla multipolárních neuronů, na kterých končí axony Purkyňových buněk.

Morfologické členění mozečku

Dělí se transverzálními rýhami ve 3 laloky. V každém laloku menšími rýhami odděleny lobuli (na vermis i hemisférách). Morfologické členění umožňuje topografickou orientaci na mozečku, neodpovídá však rozdělení vývojovému a funkčnímu.

Popis útvarů

Horní plocha (od přední části po zadní)
Vermis ( lobus cerebelli anterior )

• Lingula cerebelli – 1 až několik folií opírajících se o velum medulare superius.
• Lobulus centralis – čtuřhranná skupina fólií v přední incisuře. ( fissula precentralis )
• Monticulus – větší část horní plochy vermis, pahrbkovitě vyklenutá; příčnou rýhou se dělí na culmen a declive ( fissura prima )
• Folium vermis – jediné folium u incisura cerebeli posterior

Hemisféry

• Vinculum lingulae cerebelli – úzký bílý pásek.
• Ala lobuli centrales – trojhranná skupina folií v přední incisuře.
• Lobulus quadrangularis – rozdělen příčnou rýhou na pars sup. et inf. (pars inf. jinak též lobulus simplex).
• Lobulus semilunaris sup. – tvaru půlměsíce.

Spodní plocha (od horní plochy je oddělen fissurou horizontalis cerebelli)
Vermis (lobus cerebelli posterior)

• Tuber vermis – vyčnívá do incisura cerebelli post. (fissura horizontalis)
• Pyramis vermis – nejširší část červu ( fissura prepyramidalis )
• Uvula vermis – podlouhlá vyvýšenina z několika folií ( fissura secunda )
• Nodulus vermis – připojený na uvulu, spočívá na velum medullare inf.

Hemisféry

• Lobulus semilunaris inf – připojuje se k němu lobulus gracilis.
• Lobulus biventer – vypouklý.
• Tonsila cererebelli – značně vypouklé skupinky podkovovitých folií.
• Flocculus – stopkatá skupinka folií s kadeřavým okrajem; na zadním okraji se připojuje rudimentární paraflocculus.

Dělění útvarů dle vývojových vztahů

Vestibulární cerebelum – nejstarší část, podkladem vývoje jsou vestibulární dráhy. Skládá se z: flocculus, lingula a nodulus.

Spinální cerebelum – podkladem vývoje jsou spinocerebellarní dráhy, rozděluje vestibulární cerebellum na část přední (lingua) a zadní (nodulus a floculus). Skládá se vpředu: lobulus centralis, culmen, lobulus quadrangularis superior a vzadu: pyramis, uvula, paraflocculus.

Cerebrální cerebelum – vyvíjí se aferentací z kůry, skrz pontocerebellární dráhu. Vzniká uprostřed starších částí mozečku souhrnně označovaných jako palaeocerebellum. Sám se pak nazývá neocerebellum (seu lobus medius).

Rýhování mozečku se dějě postupně.

Mozeček – Souhrn anatomickovývojového popisu

Nejčasněji vzniká sulcus primarius (fissura prima). Ta oddělí část zvanou lobus anterior (rostralis). Patí sem lingua a přední část spinálního mozečku. Následující rýha - fissura praepyramidalis vymezuje lobus medius a lobus caudalis v oblasti vermis. Fissura nodulouvularis - hranice mezi lobus caudalis a pars nodulofloccularis.

Dělení zahrnující anatomické i vývojové charakteristiky

• Lobus rostralis (anterior) – přední rudiment vestibulárního mozečku a předního spinálního mozečku.
• Lobus medius – největší část, zahrnuje cerebrální mozeček.
• Lobus caudalis (posterior) – zadní spinální mozeček.
• Lobus nodulofloccularis – část vestibulárního mozečku nezahrnutý v lobus rostralis.

Funkční zapojení mozečku

Funkční zapojení mozečku

Přívodné dráhy cestou pedunculi cerebellares inferiores, medii, superiores do mozečkové kůry. Z mozečkové kůry výstup vláken, končí v mozečkových jádrech.

Mozečková jádra vysílají axony do šedých hmot kmene (hlavně do retikulární formace, ncl. ruber, do thalamu). Z šedých hmot kmene dráhy do míchy, které ovlivňují buňky, vysílající své axony jako motorická vlákna do kosterních svalů. Řídí a kontroluje pohybové aktivity a svalový tonus, kdy vermis se účastní koordinace svalstva trupu a hemisféry svalstva stejnostraných končetin.

Mozečkové dráhy

Aferentní dráhy směřují převážně do kůry mozečku. Eferentace začíná Purkyňovými buňkami (1. neuron) a pokračuje po přepojení v mozečkových jádrech (2. neuron) v centrifugální dráhy jdoucí mimo mozeček.

Vestibulocerebellum - lobus flocculonodularis a lingula vermis jsou spojené s vestibulárními jádry rombencefala, z ncc. vestibulares a ncc. colliculi superiores a zrakové korové oblasti, udržení rovnováhy těla, prostorová orientace.

Spinocerebellum - lobus cerebelli posterior, anterior kromě rostrálního úseku linguly se spojuje s míchou, af. vlákna jdou z n. trigeminus, sluchových a zrakových struktur CNS a ef. jdou k motorickým jádrům mozkového kmenu, funkcí je koordinování motoriky a odpovídá na proprioceptivní informace.

Cerebrocerebellum - přes nuclei pontis spojená s mozkovou kůrou, af. vlákna z mozkové kůry přes ncc. pontis, ef. jsou do motorického talamu ( nc. ventralis anterior a lateralis ) a do mozkové kůry, funkcí je koordinace a načasování pohybů svalů.

A) Dráhy partis nodulofloccularis:

• Aferentace z ncll. vestibulares jakožto tr. vestibulocerebellares.
• Eferentace směřuje do Deitersova jádra, dle svého počátku jako tr. nodulovestibularis a flocculovestibularis. Z ncl. fastigii jde samostatněji tr. fastigiovestibularis (Russelův svazek) podél pedunculus cerebellaris inf. do jádra Deitersova.

B) Dráhy lobi rostralis et lobi caudalis
Aferentní dráhy:

• Tr. spinocerebellaris post.: Jádro Stiling-Clarkovo - pedunculus cerebellaris inf. - kůra mozečku (a mozečková jádra).
• Tr. spinicerebellaris ant. (Gowersi): křížení v míše - postranní míšní provazce (ventrálně od tr. spinocerebelaris post) - přes pedunculi cerebellares superiores do mozečku.
• Tr. bulbocerebellares: z jader zadních provazců míšních - nezkříženě jako fibrae arcuatae externae dorsales nebo zkříženě jako fibrae arcuatae externae ventrales a fibrae arcuatae internae - přes pedunculus cerebellaris inf.
• Tr. nucleocerebellares: z jader sensitivních hlavových nervů.
• Tr. olivocerebellares: z hlavní olivy (starší části) a vedlejší olivy.
• Tr. tectocerebellaris: z šedé hmoty pod colliculi superiores - velum medullare superius - kůra vermis superior.
• Tr. reticulocerebelaris: z jader laterálních jader RF - pedunculus cerebelaris inf. - vermis - do stejnostrané hemisféry.
• Tr. rubrocerebellaris: po zkřížení tr. rubrospinalis odbočuje do - pedunculus cerebellaris sup.

Eferentní dráhy:

• Tr. cerebellotegmentalis (dentatotegmentalis): z mozečkových jader (hlavně ncl. dentatus) - pedunculus cerebellaris sup. - jádra FR pontu a mesencephalu.
• Tr. cerebellorubralis (dentatorubralis): přes pedunculi cerebelli sup. do ncl. ruber (dále pak pomocí tr. rubrospinalis a rubroolivaris k olivě).
• Tr. cerebelloolivaris: přes pedunculi cerebelli inf. - kontralaterálně do hlavní olivy (starší části) a vedlejší olivy.
• Tr. cerebellotectalis: přes pedunculi cerebelli sup.
• Tr. cerebellothalamicus (embolothalamicus): přes centrální jádra thalamu do striata.

C) Dráhy lobi medii
Aferentní dráhy:

• Tr. pontocerebellares: z ncll. pontis, kde se kříží - pedunculi cerebelli medii - kůra mozečku; dráha je pokračováním dráhy kortikopontové (tr. frontopontinus et tr. occipitotemporopontinus) a zkříženě spojuje hemisféry předního mozku a mozečku.
• Tr. olivocerebellares: jako u drah lobi rostralis et caudalis avšak pochází z neoolivy (mladší část ncl. olivaris).
• Tr. corticocerebellares: z motorické oblasti frontálního laloku - pedunculi cerebelli inf. - do stejnostranné hemisféry mozečku.

Eferentní dráhy:

• Tr. cerebellorubrales: vedení jako u stejnojmenné dráhy z předešlé skupiny drah.
• Tr. cerebrothalamici: z ncl. dentatus do ventrolaterálních jader thalamu (dále jako tr. thalamocorticalis do areí 4 a 6).

Odkazy

Související články

• Mozeček (histologie)
• Mozek
• Paleocerebelární syndrom
• Neocerebelární syndrom

Externí odkazy

• JANČÁLEK, Radim a Petr DUBOVÝ. Základy neurověd v zubním lékařství [online]. MEFANET, ©2011. Poslední revize 27.10.2011, [cit. 26.11.201]. <http://portal.med.muni.cz/clanek-560-zaklady-neuroved-v-zubnim-lekarstvi.html>.

• DUBOVÝ, Petr. Základy neuroanatomie a nervových drah : Multimediální podpora výuky klinických a zdravotnických oborů [online]. Portál Lékařské fakulty Masarykovy univerzity [online], ©2007. Poslední revize 3.6.2011, [cit. 2011-11-27]. ISSN 1801-6103. <http://portal.med.muni.cz/clanek-442-zaklady-neuroanatomie-a-nervovych-drah.html>.

Zdroj

• BOROVANSKÝ, Ladislav. Soustavná anatomie člověka. 3. přeprac. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1967, S. 597-1023.