Nervus accessorius
nervus accessorius | |
Jedenáctý hlavový nerv | |
TA | A14.2.01.184 |
---|---|
Funkce | inervace svalů měkkého patra a hrtanu, m. sternocleidomastoideus a m. trapezius |
Odstup z |
radix cranialis (pars vagalis) – vlákna vycházející z nucleus ambiguus radix spinalis (pars spinalis) – vzniká spojením kořenových vláken ze segmentů krční míchy C1–C6 |
Pokračuje z | lebky skrze foramen jugulare |
Větve |
r. internus – se hned přidává k n. X, inervuje s ním svaly měkkého patra a hrtanu r. externus – přímé pokračování kmene |
Pokračuje jako | r. externus – přímé pokračování kmene sestupuje za v. jugularis interna a příčný výběžek atlasu pokračuje skrze jím inervovaný m. sternocleidomastoideus a dále k m. trapezius, podle jeho hluboké plochy při mediálním okraji lopatky |
Obraz obrny |
n. XI. – n. accessorius r. internus n. XI – dysartrie a dysfonie n. XI. – r. externus – radix spinalis, i z C1-C6 – paréza m. trapezius a m. sternocleidomastoideus |
Nervus accessorius (XI. hlavový nervy, přídatný nerv) je čistě motorický nerv. Inervuje musculus sternocleidomastoideus a musculus trapezius. Ramus internus inervuje svaly laryngu mimo musculus cricothyroideus.
Je složen ze dvou částí radices craniales a radices spinales.
Nervus accessorius je součástí postranního smíšeného systému, kam patří spolu s n. IX. a X. Název systému je odvozen z jejich podobného výstupu z mozkového kmene (všechny odstupují jako drobná fila radicularia z boční strany prodloužené míchy) a také proto, že obsahují všechny typy vláken (somatomotorická, visceromotorická, viscerosenzitivní, somatosenzitivní).
Jádra[upravit | editovat zdroj]
- Nucleus ambiguus – somatomotorické jádro pro n. IX , X. aj XI. nerv
Inervace[upravit | editovat zdroj]
- z radix cranialis pro svaly hrtanu, kromě m. cricothyroideus.
- z radix spinalis pro m. trapezius a m. sternocleidomastoideus.
Průběh kmene[upravit | editovat zdroj]
Uvnitř lebky se spojují dvě hlavní složky n. accessorius:
- radix cranialis (pars vagalis) – vlákna vycházející z nucleus ambiguus z kaudálních dvou třetin, jsou odštěpenou složkou n. vagus, směřují dorzálně, nejprve ventrolaterálně, po výstupu z mozkového kmene jde k foramen jugulare
- radix spinalis (pars spinalis) – vzniká spojením kořenových vláken ze segmentů krční míchy C1–C6 do jednotného kmene, který pak prochází do lebky skrz foramen magnum, směřují ascendentně, anastomozují s 1. a 2. krčním spinálním nervem.
Spojením těchto dvou složek ve fossa cranii posterior vzniká kmen nervu - truncus nervi accessorii a ten vystupuje z lebky skrze foramen jugulare, kde vysílá:
- r. internus – hned se přidává k n. X, inervuje s ním svaly měkkého patra a hrtanu, pokračuje do n. laryngeus reccurrens
- r. externus – přímé pokračování kmene po laterálnej strane vena jugularis interna, které obsahuje jen vlákna z radices spinales sestupuje za v. jugularis interna a příčný výběžek atlasu pokračuje skrze jím inervovaný m. sternocleidomastoideus a dále přes regio coli lateralis k m. trapezius, podle jeho hluboké plochy při mediálním okraji lopatky
- m. trapezius: jeho horní a střední časti jsou inervované jen z n. accessorius, ale dolní přijímá vlákna i z plexus cervicalis, který přivází senzitívní a proprioceptívní vlákna z C2,C3.
Obrna[upravit | editovat zdroj]
Obrny n. XI nejsou časté. Pokud se poškodí r. internus, pak objeví se obrna měkkého patra a porucha fonace. Obrna r. externus se projeví jako porucha rotace hlavy ke zdravé straně, rameno na postižené straně je sníženo a vázne abdukce nad horizontálu.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- PETROVICKÝ, Pavel a Rastislav DRUGA, et al. Systematická, topografická a klinická anatomie : VIII. periferní nervový systém. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-108-0.
- ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie 3. 2., upr. a dopl vydání. Praha : Grada, 2004. 673 s. sv. 3. s. 503-504. ISBN 80-247-1132-X.
- PETROVICKÝ, Pavel, et al. Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi. 1. vydání. Martin : Osveta, 2002. 542 s. sv. 3. ISBN 80-8063-048-8.