Ehrlichióza

Z WikiSkript
Ehrlichióza
Ehrlichiosis
Ehrlichiosis
gramnegativní baktérie rodu Ehrlichia
gramnegativní baktérie rodu Ehrlichia
Původce gramnegativní baktérie rodu Ehrlichia, u nás Anaplasma (dříve Ehrlichia) phagophytophila
Přenos klíštětem (rod Ixodes, Amblyoma, Dermacentor)
Klinický obraz rozmanitý a nespecifický - např. bolesti hlavy, únavnost, horečky apod.
Diagnostika
Léčba širokospektrá antibiotika
Klasifikace a odkazy
MeSH ID D016873
MedlinePlus 001381
Medscape 235839
Intracytoplazmatické vakuolární mikrokolonie Ehrlichia chaffeensis v leukocytech

Ehrlichióza neboli anaplazmóza je antropozoonóza vyvolaná obligatorně intracelulárními bakteriemi a přenášená klíšťaty.

  • jedná se o nově rozpoznané onemocnění – dříve se myslelo, že je infekční pouze pro psy
  • může se podobat některým formám Lymeské borreliózy
  • v ČR se vyskytuje jen velmi zřídka[2]

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

  • gramnegativní baktérie rodu Ehrlichia, u nás Anaplasma (dříve Ehrlichia) phagocytophila
  • přenos klíštětem (rod Ixodes, Amblyoma, Dermacentor)
  • morfologie bakterií je proměnlivá, obvykle jde o koky či kokobacily
  • nachází se uvnitř leukocytů v membránou ohraničených vakuolách, vytváří intracytoplazmatické vakuolární mikrokolonie zvané „moruly“[1]

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Bakterie pronikají do:

  1. granulocytů – vzniká tzv. lidská granulocytární ehrlichióza/anaplasmóza – HGE, IGA – původce Anaplasma phagocytophilum, přenášen klíšťaty rodu Ixodes, rezervoárem jsou malí savci, lesní zvěř a koně; je možná souběžná infekce Borrelia burgdorferi
  2. monocytů – vzniká lidská monocytární ehrlichióza/anaplasmóza – HME, IME – původce E. chaffeensis, přenášen klíšťaty rodů Amblyoma a Dermacentor, rezervoárem jsou psi a lesní zvěř[1]

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Terapie[upravit | editovat zdroj]


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Převzato z[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
  • LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c d e BARTŮNĚK, P. Lymeská borelióza [online] . 3. vydání. 2006. s. 116. Dostupné také z <https://books.google.cz/books/about/Lymesk%C3%A1_boreli%C3%B3za.html?id=JE3yhaOOLAgC&hl=cs>. 
  2. a b BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.