Ehrlichióza

Ehrlichióza
Ehrlichiosis
Ehrlichiosis
gramnegativní baktérie rodu Ehrlichia
Původce	gramnegativní baktérie rodu Ehrlichia, u nás Anaplasma (dříve Ehrlichia) phagophytophila
Přenos	klíštětem (rod Ixodes, Amblyoma, Dermacentor)
Klinický obraz	rozmanitý a nespecifický - např. bolesti hlavy, únavnost, horečky apod.
Diagnostika	nepřímá – průkaz protilátek imunofluorescenčním testem (IFA) přímá – PCR v krevním obraze: leukopenie (především neutropenie), trombocytopenie, někdy anémie zvýšeny jaterní testy
Léčba	širokospektrá antibiotika
Klasifikace a odkazy
MeSH ID	D016873
MedlinePlus	001381
Medscape	235839

Intracytoplazmatické vakuolární mikrokolonie Ehrlichia chaffeensis v leukocytech

Ehrlichióza neboli anaplazmóza je antropozoonóza vyvolaná obligatorně intracelulárními bakteriemi a přenášená klíšťaty.

• jedná se o nově rozpoznané onemocnění – dříve se myslelo, že je infekční pouze pro psy
• může se podobat některým formám Lymeské borreliózy
• v ČR se vyskytuje jen velmi zřídka

Etiologie

• gramnegativní baktérie rodu Ehrlichia, u nás Anaplasma (dříve Ehrlichia) phagocytophila
• přenos klíštětem (rod Ixodes, Amblyoma, Dermacentor)
• morfologie bakterií je proměnlivá, obvykle jde o koky či kokobacily
• nachází se uvnitř leukocytů v membránou ohraničených vakuolách, vytváří intracytoplazmatické vakuolární mikrokolonie zvané „moruly“

Patogeneze

Bakterie pronikají do:

1. granulocytů – vzniká tzv. lidská granulocytární ehrlichióza/anaplasmóza – HGE, IGA – původce Anaplasma phagocytophilum, přenášen klíšťaty rodu Ixodes, rezervoárem jsou malí savci, lesní zvěř a koně; je možná souběžná infekce Borrelia burgdorferi
2. monocytů – vzniká lidská monocytární ehrlichióza/anaplasmóza – HME, IME – původce E. chaffeensis, přenášen klíšťaty rodů Amblyoma a Dermacentor, rezervoárem jsou psi a lesní zvěř

Klinický obraz

• rozmanitý a nespecifický:
  • bolesti hlavy, únavnost, bolesti svalů, horečky, dyspepsie, kašel, nauzea, (u monocytární ehrlichiózy bývá přítomen makulopapulózní exantém)
  • postižení vnitřních orgánů – nejčastěji plíce, játra, CNS.

Diagnostika

• nepřímá – průkaz protilátek imunofluorescenčním testem (IFA)
• přímá – PCR
• v krevním obraze: leukopenie (především neutropenie), trombocytopenie, někdy anémie
• zvýšené jaterní testy

Terapie

• širokospektrá antibiotika – doxycyklin, tetracyklin, chloramfenikol

Odkazy

Převzato z

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.

Použitá literatura

• Státní zdravotní ústav. Lidská granulocytární anaplazmóza (HGA) [online]. ©2020. Poslední revize 20220-03-17, [cit. 2021-01-18]. <http://www.szu.cz/tema/prevence/lidska-granulocytarni-anaplazmoza-hga-1>.

• HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.

• LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.