Lichen ruber planus
Z WikiSkript
Lichen ruber planus patří mezi erytemato-papulo-skvamózní dermatózy, jehož charakteristickými znaky jsou:
- svědivé ploché červenohnědé papuly kolem 1 mm v průměru, voskově lesklé,
- typický histopatologický nález,
- postižení sliznic, vlasů a nehtů.
Etiologie[upravit | editovat zdroj]
Etiologie onemocnění je nejasná. Uvažuje se o účasti cytotoxických T-lymfocytů namířených proti antigenům v oblasti bazální membrány. Onemocnění má souvislost s chronickými hepatopatiemi (hepatitida C a hepatitida D) a s podáváním léků (beta-blokátory).
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Pro lichen planus je typický symetrický výsev svědivých, plochých, lesklých, polygonálních, červenohnědých papul. Na povrchu papul mohou být někdy viditelné Wickhamovy strie – bělavá kresba, která je podmíněna hypergranulózou. Po zhojení papul přetrvávají hyperpigmentace.
Predilekční lokalizace jsou:
- volární strany zápěstí,
- křížová krajina,
- nárty, hlezna.
Klinické formy[upravit | editovat zdroj]
- Exantematická forma
- Jedná masivní akutní výsev drobných papul hlavně na trupu, který může přejít do erytrodermie. Může být přítomné asymptomatické bělavé síťovité žilkování na bukální sliznici (až u poloviny nemocných). U 10 % nemocných se vyskytují i změny na nehtech.
- Lichen planus anularis
- Projevy někdy mohou být seskupené do prstenců. Tato forma často postihuje genitál.
- Lichen planus mucosae
- Projevuje se bolestivými erozemi a jizvením, zvláště kolem dutiny ústní a anu.
- Lichen planopilaris
- Charakteristický je vznik folikulárně vázaných a často splývajících špičatých hyperkeratotických červených papul. Může vést k jizvící alopecii.
- Lichen unguium
- Dochází ke ztenčení plotének, deformaci plotének. Subunguální hyperkeratózy mohou vést až k totální ztrátě nehtů.
- Lichen palmoplantaris
- Jedná se o difúzní žlutohnědočervené hyperkeratózy plosek a dlaní, někdy s ulceracemi
- Lichen planus verrucosus
- Vznikají verukózní vyvýšená červenohnědá ložiska, často na holeních.
Histopatologický nález[upravit | editovat zdroj]
- Akantóza, hypergranulóza, ortohyperkeratóza epidermis,
- mononukleární pruhovitý infiltrát v horním koriu pronikající do spodních partií epidermis, dermo-epidermoidní junkce je neostrá, tvoří "zuby pily",
- vakuolární degenerace keratinocytů v bazální vrstvě, shluky cytoidních tělísek – Civatteho tělíska,
- vypadávání melaninu do koria – zde je melaninový pigment pohlcován makrofágy,
- přímá imunofluorescence prokazuje imunopozitivitu IgM a IgG.
Diferenciální diagnóza[upravit | editovat zdroj]
Terapie[upravit | editovat zdroj]
- Lokální – kortikosteroidy, aplikace imunomodulancií (takrolimus, pimekrolimus), desinfekční výplachy u postižení sliznic, lokální anestetika.
- Celková léčba u rozsáhlých forem – kortikosteroidy nebo retinoidy.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2008. 502 s. ISBN 978-80-7262-371-6.