Erytrodermie
Erytrodermie neboli také dermatitis exfoliativa je difúzní zánět kůže pokrývající více jak 90 % povrchu celého těla. Kůže je začervenalá s mohutným olupováním. Výskyt je častější mezi 40. až 60. rokem života a o něco častěji postihuje muže. Mortalita tohoto onemocnění bez včasného zásahu lékařů dosahuje až 40 %.
Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]
Na vzniku erytrodermie se podílejí
- dermatózy – vznik generalizací některých dermatóz – psoriasis, ekzema, lichen ruber, pemfigus…
- chemické látky – vznik působením léků a toxických látek – rtuť, zlato, antibiotika, sulfonamidy, lithium, hydantoin…
- infekce – scabies, TBC, kongenitální syfilis,
- paraneoplastický jev – nespecifický projev nádorového onemocnění – v terminálním stádiu byl nalezen u solidních nádoru plic, jater, prostaty a GITu,
- specifické projevy nádorového onemocnění – lymfomy, leukémie, Sézaryho syndrom (T-lymfom s erytrodermií)…
- idiopatické příčiny – až u 20 % případů nelze objevit příčinu, v anglické literatuře se tento typ označuje jako red man syndrome.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Klinický obraz se liší podle průběhu onemocnění s dělením na akutní a chronickou formu onemocnění.
Akutní forma onemocnění je charakterizována jasně červenou edematózní kůží s odlupujícími se lamelami. Kůže někdy místně mokvá a pokrývá se krustami.
Chronická forma se projevuje kůži tmavě červené barvy, místy tuhou s pityriaziformní deskvamací.
Komplikace[upravit | editovat zdroj]
Komplikace můžeme dělit na lokální a systémové.
Lokální komplikace jsou
- hyperkeratóza dlaní a plosek nohou,
- trofické změny na nehtech,
- otok očních víček může mít za následek ektropium,
- dlouhodobá erytrodermie může způsobit změny pigmentace kůže (hnědé nebo bílé skvrny),
- svědění nebo pálení kůže,
- sekundární infekce v místě mokvání.
Systémové komplikace jsou
- lymfadenopatie,
- anémie, leukocytóza, eosinofilie,
- horečka,
- zimomřivost,
- malátnost,
- tachykardie,
- ztráta tekutin přes porušenou kůži.
Systémové komplikace mohou vést k metabolickému rozvratu organismu a v konečném důsledku i ke smrti.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Léčba je založena na znalosti vyvolávajícího onemocnění. Při systémových komplikacích je nutná hospitalizace s možnou symptomatickou léčbou – analgetika, antihistaminika (proti svědění), ATB (proti sekundární infekci), kortikoidy apod.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Hyperkeratóza
- Analgetika
- Antihistaminika
- Ektropium
- Ekzém
- Lichen ruber
- Pemfigus
- Psoriáza
- Scabies
- Sézaryho syndrom
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- přednášky Dermatovenerologie 1. LF UK v Praze
- BURNS,, BREATHNACH a COX. Rook's textbook of dermatology. 8. vydání. Wiley Blackwell, 2010. 4432 s. ISBN 9781405161695.
- PIZINGER, Karel. Dermatovenerologie. 1. vydání. Plzeň : Euroverlag s.r.o., 2012. ISBN 978-80-7177-985-8.
- Erythroderma. DermNet NZ [online]. [cit. 2015-10-23]. Dostupné z: https://www.dermnetnz.org/topics/erythroderma/
- [online]. [cit. 2015-10-23]. Dostupné z: https://emedicine.medscape.com/article/1106906-overview
- [online]. [cit. 2015-10-23]. Dostupné z: https://emedicine.medscape.com/article/1106906-treatment