Látky barevné (1. LF UK, NT)
Sloučeniny ovlivňující barvu potravin nazýváme látky barevné. (Barva je vizuální vjem, barvivo je barevná látka).
Vznik
Látky primární:
- Přirozená součást potravin;
- přirozená součást jiných materiálů (mikroorganismy, řasy, vyšší rostliny), použití jako aditiva.
Látky sekundární:
- Enzymové reakce (reakce enzymového hnědnutí);
- chemické reakce (reakční barviva).
Látky syntetické:
- Použití jako aditiva.
Při hodnocení organoleptických vlastností potravin můžeme zaznamenat závady barvy.
Přírodní barviva
Významné skupiny:
- Tetrapyrrolová barviva – rostlinná, živočišná
- Hemová barviva, chlorofylová barviva
- Betalainová barviva – rostlinná
- Betakyany
- Betaxanthiny
- Flavonoidní barviva – rostlinná
- Anthokyany
- Anthoxanthiny
- Fenolová a chinoidní barviva – rostlinná, živočišná
- Fenoly
- Chinony
- Karotenoidní barviva – rostlinná, živočišná
- Karoteny
- Xanthofyly
Tetrapyrrolová barviva
Tetrapyrrolová barviva (tetrapyrroly) jsou:
- Porfyrinová barviva (porfyriny) – cyklická
- Hemová barviva (hemy)
- Chlorofylová barviva (chlorofyly)
- Bilinová barviva (biliny) – lineární
- Fykobiliny
- Žlučová barviva
Hemová barviva (hem):
- Mají vlastní nomenklaturu.
- Výskyt v mase, masných výrobcích.
- Hem (redukovaný hematin, ), hemoglobin
- Hematin (), myoglobin (P=zbytek globinu o 16,8 kDa)
- Myoglobin () – tmavě červený
- Oxymyoglobin () – rumělkově červený
- Metmyoglobin () – hnědý až hnědošedý
Reakce MMb při tepelném zpracování masa:
- Metmyoglobin
- Denaturace globinu (70–80 °C)
- Hydrolýza globinu
- Hematin nebo hem
- (Ztráta nebo ) lineární tetrapyrroly
Stabilizace barvy masa a masných výrobků
Mikroflora
Záhřev
Askorbová kyselina
Šedá až zelená barviva (sulfomyoglobin, verdochrom, cholemyoglobin).
Chlorofylová barviva
![]() | Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | |||
Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
Stránka byla naposledy aktualizována v pátek 15. ledna 2016 v 20:24. | ||||
Chlorofyl, také s hemem, se řadí do skupiny metaloporfyrinů. Porfyriny jsou substituované cyklické tetrapyrolové molekuly spojené na α uhlíku methinovými neboli methenovými můstky.
Barevnost chlorofylu
Chlorofyl je zelené chlorínové barvivo, které ve svém centru obsahuje iont hořčíku. Nachází se v zelených rostlinách, sinicích a některých řasách uložen v speciální organele – chloroplastech, vázán na molekulu proteinu. Barevně je zelený, protože absorbuje červenou (λ= 640–700 nm) i modrou (λ= 430–460 nm) část světelného spektra a ostatek odráží.
Biosyntéza chlorofylu
Biosyntéza chlorofylu je v mnohém podobná biosyntéze hemu. Začíná připojením glutamátu na tRNA za zniku glutamyl-tRNA. Tato molekula může být použita jak pro syntézu dalších proteinů, tak při syntéze chlorofylů. Glutamyl-tRNA se metabolizuje na glutamyl-1-semialdehyd a ten dále za pomoci enzymu 5-aminolevulátsythasy na kyselinu 5-aminolevulovou. Monopyrrol porfobilinogen se tvoří kondenzací a současnou dehydratací 2 mol 5-ALA (kys. 5-aminolevulová). Tato reakce je katalyzováná 5-aminodehydratasou. Porfobilinogen je už cyklický a obsahuje pyrolové jádro. Čtyři porfobilinogeny formují protoporfyrin IX, který obsahuje porfyrin. Do něj je buď enzymem Fe-chelatasou zabudováno železo a vzniká hem, z něhož lze získat cytochrom či fytochrom, nebo Mg-chelatasou zabudován hořčík a vzniká protochlorofylid a. Ten je fotochemickou reakcí za spotřeby dvou fotonů a jednoho NADPH změněn reduktasou na chlorofylid a. Připojením fytolu pak vzniká chlorofyl a, jehož oxidací získáme chlorofyl b.
Betalainová barviva
Betalainová barviva se vyskytují v řepě, plodech opuncie, laskavci (amarantu), obecně v rostlinách řádu Caryophyllales.
Jsou to dusíkaté látky svými barevnými vlastnostmi podobné anthokyanům.
- Betakyany – červené.
- Betaxanthiny – žluté, oranžové.
Betalainy a anthokyany se v rostlině nikdy nevyskytují současně.
Flavonoidní barviva
Ovoce, zelenina, květiny:
- Anthokyany – červená, fialová, modrá barviva.
- Anthoxanthiny – žlutá, oranžová barviva.
Základní struktura
- 2H-chromen
, flavan
- Stupeň oxidace 3C řetězce
- OH– skupiny v kruzích A, B, C
- Aglykony, glykosidy
- Bezbarvé, bezbarvé až sv. žluté, sv. žluté až žluté, žluté, červené až modré
- Isoflavoony
– světle žluté
- Chalkony
– žluté až oranžové
- Dihydrochalkony
– žluté až oranžové
- Aurony
– zlatožluté
Anthokyany
- Pelargonidin Pg... R1 = H, R2 = H fialově-červená
- Kyanidin Cy... R1 = H, R2 = OH fialová
- Delfinidin Dp... R1 = OH, R2 = OH modro-fialová
- Peonidin Pn... R1 = H, R2 = OCH3 fialová
- Petunidin Pt... R1 = OH, R2 = OCH3 tmavě červená
- Malvidin Mv... R1 = OCH3, R2 = OCH3 modro-fialová
- Sacharidy: Glu, Gal, Xyl, Ara, Rha, vždy C-3, často C-3 a C-5, zřídka C-7
- Kyseliny: p-kumarová, kávová, ferulová
Příklady:
- Kyanidin-3-O-β-D-glukosid (obecně rozšířen)
- (E)-petunidin-3-O-[6-O-(4-O-p-kumaroyl-α-L-rhamnopyranosyl)-β-D-glukopyranosid]-5-O-β-D-glukopyranosid
- Triviálně: petanin (červené odrůdy brambor)
Anthokyany ovoce a zeleniny
- Závislost zbarvení na různých faktorech:
- pH prostředí;
- kopigmentace, popř. transformace na jiná barviva;
- oxid siřičitý;
- peroxid vodíku.
pH prostředí
- Kopigmentace
- Interakce s prokyanidiny (např. katechiny, tzv. kopigmenty) → barevný komplex.
- Transformace na jiná barviva, barevný komplex → dimer (oligomer), nerozpustné kondenzační produkty, sedimenty flobafeny.
Anthoxanthiny
Flavanony
- Barviva mají malý význam;
- hořké látky grapefruitů.
- Naringin = naringenin + neohesperidosa;
- neohesperidin = hesperetin + neohesperidosa.
Flavanonoly
- Barviva mají malý význam.
Flavony
- Nejvýznamnější anthoxanthiny.
Flavonoly
- Významné anthoxanthiny.
- Antioxidační aj. vlastnosti, rutin = kvercetin + rutinosa, bioflavonoidy.
Isoflavony
- Barviva mají malý význam.
- Estrogenní látky sóji.
Chalkony a aurony
- Významná barviva květin.
Dihydrochalkony
- Barviva mají malý význam.
- Sladký neohesperidindihydrochalkon.
Chinoidní barviva
Lišejníky, houby, vyšší rostliny obsahují barviva:
- Fenoly.
- Chinony.
Fenoly
Chinony
Benzochinony
Naftochinony
- Juglon (listy ořešáku, 4-β-D-glukosid 1,4,5-trihydroxynaftalenu);
- příbuzný gossypol semen bavlníku, koenzymy Q, vitaminy K.
Anthrachinony
- Příbuzné emodiny, bianthrony;
- karminová kyselina (košenila, červec nopálový)
, hypericin (třezalka).
Karotenová barviva
Karotenoidy jsou barviva žluté, oranžové, červené až fialové barvy. Vyskytují se primárně v ovoci a zelenině (rostliny), v mikroorganismech. U savců se vyskytují druhotně.
Karotenoidy (tetraterpeny, 40 atomů C, trans-isomery).
- Uhlovodíky – karoteny.
- O-deriváty – xanthofyly.
- Neokarotenoidy (cis-isomery).
- Degradované karotenoidy (30, 20, 15, 13, 10 atomů C).
Karoteny
Xanthofyly
- Alkoholy, ketony, epoxidy
- Volné, vázané (glykosidy, estery mastných kyselin, karotenoproteiny)
Retinoidy
Degradované karotenoidy
Reakce
- Hydrolýza esterů, glykosidů;
- dehydratace alkoholů na uhlovodíky;
- cis/trans isomerace (neokarotenoidy, méně intenzivní zbarvení);
- autooxidace (méně intenzivní zbarvení až odbarvení);
- antioxidanty, zhášeče singletového kyslíku.
Důsledky
- Bělení mouky;
- změny barvy citrusových džusů;
- aróma potravin;
- prospěšné složky potravin.
Reakce enzymového hnědnutí
Odkazy
- Tetrapyrrolová barviva
- Chlorofylová barviva
- Betalainová barviva
- Flavonoidní barviva
- Anthoxantiny
- Chinoidní barviva
- Karotenová barviva
Zdroj
- DAVÍDEK, Jiří. 11. SLOUČENINY OVLIVŇUJÍCÍ BARVU POTRAVIN [online]. [cit. 2012-03-13]. <https://el.lf1.cuni.cz/p21372106/>.