Kompartmentace metabolických dějů
Eukaryotickou buňku rozdělují semipermeabilní membrány do několika kompartmentů. Ty se od sebe liší například enzymatickým vybavením nebo membránovými transportními přenašeči. Různé bývají i hodnoty pH – enzymy mají totiž často různá pH optima. Kdyby byl v buňce jen jediný prostor, část enzymů by pravděpodobně nebyla funkční nebo by jimi zprostředkovaná katalýza nebyla dostatečně efektivní.
Oddíl buňky | Metabolické dráhy |
---|---|
Cytoplazma | Metabolismus sacharidů: glykolýza, část glukoneogeneze, glykogenolýza a syntéza glykogenu, pentózový cyklus
Metabolismus mastných kyselin: syntéza mastných kyselin Metabolismus aminokyselin: syntéza neesenciálních AMK, některé transaminace Jiné dráhy: část drah syntézy hemu a močoviny, metabolismus purinů a pyrimidinů |
Mitochondrie | Metabolismus sacharidů: pyruvátdehydrogenázový komplex, začátek glukoneogeneze (přeměna pyruvátu na oxalacetát)
Metabolismus mastných kyselin: β-oxidace MK, syntéza ketolátek (jen jaterní buňky), degradace ketolátek (jen extrahepatální tkáně) Metabolismus aminokyselin: oxidativní deaminace glutamátu, některé transaminace Jiné dráhy: Krebsův cyklus, dýchací řetězec a oxidativní fosforylace (na vnitřní mitochondriální membráně), část syntézy hemu a močoviny |
Hladké endoplazmatické retikulum | Syntéza triacylglycerolů a fosfolipidů
Elongace a desaturace mastných kyselin Část syntézy steroidů Biotransformace xenobiotik Přeměna glukózy-6-fosfát na glukózu (v tkáních, kde se vyskytuje glukóza-6-fosfatáza) |
Drsné endoplazmatické retikulum | Proteosyntéza (translace mRNA)
Posttranslační modifikace (oxidace, štěpení, metylace, fosforylace, glykosylace) |
Golgiho aparát | Posttranslační modifikace proteinů (glykosylace, …)
Třídění proteinů a tvorba sekrečních vezikulů |
Lysozomy | Hydrolytické štěpení proteinů, sacharidů, lipidů a nukleových kyselin |
Peroxizomy | Degradace MK s dlouhým řetězcem (od 20 uhlíků) |
Jádro | Replikace DNA a transkripce
Syntéza RNA |
Jadérko | Úprava RNA
Syntéza ribozomů |
Ribozomy | Syntéza proteinů |
V různých oddílech buňky pozorujeme i různou distribuci substrátů a produktů. Ani některé koenzymy nemohou volně přecházet mezi kompartmenty, např. molekuly NADH nebo koenzymu A neprocházejí vnitřní mitochondriální membránou. Mnoho enzymů přitom potřebuje vhodný koenzym pro svou katalytickou funkci. Změnou koncentrace koenzymu v určitém kompartmentu lze určitou metabolickou dráhu zapnout nebo vypnout. Kompartmentace usnadňuje i regulaci protichůdných dějů.
Např. syntéza mastných kyselin probíhá v cytoplazmě, zatímco jejich odbourávání v mitochondrii. Rychlost reakcí závisí na
- dodávce substrátů, popř. kosubstrátů (koenzymů),
- z předchozích kroků metabolické dráhy,
- transportem z jiných kompartmentů,
- odčerpávání produktů
- dalšími kroky metabolické dráhy,
- transportem do jiných kompartmentů.
Reakce, které na sebe v metabolismu přímo navazují, často probíhají na enzymech, které jsou v těsné blízkosti. Příkladem mohou být reakce již zmíněného Krebsova cyklu nebo dýchacího řetězce. Seskupení reakcí do jednoho kompartmentu zvyšuje rychlost metabolických drah, neboť produkt jedné reakce se hromadí přímo v místě, kde slouží jako substrát reakce navazující.
Kompartmentace umožňuje citlivě a cíleně řídit metabolické dráhy, které probíhají na jednom místě, aniž by došlo k ovlivnění pochodů v jiné části buňky.