Invazívna aspergilóza
Je infekční onemocnění s vysokou morbiditou a mortalitou u imunokompromitovaných pacientů způsobené houbami rodu Aspergillus, nejčastěji A. fumigatus.
Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]
Aspergily jsou všudypřítomné, vyskytují se ve vzduchu, v půdě, prachu, stavebních materiálech, některých potravinách a ve vodě. Hlavní vstupní cestou pro aspergily je dýchací trakt. Po inhalaci konidiospóry dozrávají v plicích a mohou proniknout také do dalších tkání přes cévy pokud nejsou kontrolované obrannými mechanizmy organizmu.
Většina lidí je však proti rozvoji choroby přirozeně imunní, protože alveolární makrofágy mají schopnost konidie pohltit a zlikvidovat. U pacientů léčených kortikosteroidy a u imunodeficientních pacientů (pacientů s leukémií, AIDS, CHOPN, pacientů po chemoterapii či transplantaci, atd.) je ale tato jejich schopnost snížená.
Rizikové faktory[upravit | editovat zdroj]
Hlavními rizikovými faktory pro rozvoj IPA jsou neutropenie, transplantace solidních orgánů (zvlástě plic), transplantace kmenové hematopoetické buňky (HSCT), chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), systémová terapie kortikosteroidy a hematologické malignity.
Byly popsané také další rizikové faktory jako jaterní a renální selhání, HIV, diabetes mellitus, malnutrice, autoimunitní onemocnění či rozsáhlé popáleniny.
Ve většině případů jsou aspergily zanesené do dolních dýchacích cest inhalací infekčních spor. Méně často může IPA začít z jiných míst, a to paranazálních dutin, gastrointestinálního traktu a kůže. Infekce se může šířit krevní cestou do dalších orgánů jako mozek, ledviny, játra, srdce, pleura, atd.
Symptomatika[upravit | editovat zdroj]
Symptomy jsou nespecifické a připomínají bronchopneumónii: horečka, kašel, tvorba sputa, dyspnoe, bolest na hrudi pleurálního původu z důvodu cévní invaze vedoucí k trombóze a malým plicním infarktem, hemoptýza.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Zlatým standardem při diagnostice IPA je histopatologické vyšetření - vzorky plicní tkáně získané při thorakoskopii nebo otevřené plicní biopsii na přítomnost septovaných, větvených hyf a pozitivní kultivace. Dalšími možnostmi je vyšetření sputa, BAL tekutiny, CT vyšetření hrudníku (přítomnost uzlíků a halo sign – zóna zeslabení okolo plicních uzlíků způsobená hemoragií a typická pro neutropenické pacienty), test ELISA na detekci aspergilových antigenů v tělesných tekutinách (galactomannan – polysacharid uvolňovaný z aspergilů po dobu růstu) a PCR.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Z důvodu možné progrese choroby se doporučuje začít s léčbou už při podezření na IPA, ještě před potvrzením diagnózy laboratorními testy. Běžně užívanými léky jsou lipozomální amfotericin B, vorikonazol a deriváty echinokandinu jako caspofungin či micafungin.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Aspergilóza
- Alergická bronchopulmonálna aspergilóza (ABPA)
- CNPA
- Aspergilom
- Aspergilové infekcie
- Invazivní mykotické infekce
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KOUSHA, M, R TADI a A.O SOUBANI. Pulmonary aspergillosis: a clinical review. European Respiratory review [online]. 2011, roč. 2011, vol. 20, no. 121, s. 156-162, dostupné také z <www.ersjournals.com>. ISSN 1600-0617. DOI: 10.1183/09059180.00001011.
- WILLEY, Joanne M, Linda M SHERWOOD a Christopher J WOOLVERTON, et al. Prescott,Harley, and Klein’s Microbiology. 7. vydání. New York : McGraw-Hill Hogher Education, 2008. ISBN 978-0-07-299291-5.
- EDITOR, Moselio, Moselio Schaechter; consulting SCHAECHTER a Joshua LEDERBERG. The desk encyclopedia of microbiology. 1. vydání. Amsterdam : Elsevier, 2004. ISBN 0-12-621361-5.