Dušnost
(přesměrováno z Dyspnoe)
Dušnost (dyspnoe) je velmi častý subjektivní příznak mnoha onemocnění. Pacient ji popisuje buď jako pocit nedostatku vzduchu, nebo ztíženého a namáhavého dýchání.
Dušnost je subjektivní pocit nedostatku vzduchu.
Příčiny[upravit | editovat zdroj]
Příčiny dušnosti na základě primárního orgánového postižení rozdělujeme na:
- plicní – CHOPN, astma, zánětlivá onemocnění plic (pneumonie), intersticiální plicní procesy (pneumonitidy, plicní fibróza v důsledku pneumokonióz či jiných onemocnění)
- onemocnění plicního oběhu s rozvojem plicní arteriální hypertenze (primární plicní hypertenze nebo důsledek plicní embolie),
- srdeční – srdeční selhání s městnáním v plicním oběhu a rozvojem plicního edému – levostranné srdeční selhání, nebo mitrální stenóza (procesy spojené se zvýšením tlaku v levé síni),
- psychogenní – hysterie, hyperventilační tetanie,
- neuromuskulární – neurodegenerativní svalová onemocnění, myastenie, trauma,
- hematologické – anémie
- metabolické déle trvající respirační kompenzace (Kussmaulovo dýchání při dekompenzaci diabetické ketoacidózy)
Pozn.: V případě, že pacient udává recentně úraz hrudního koše, musíme primárně myslet na pneumotorax nebo hemotorax.
Typy[upravit | editovat zdroj]
Pro posouzení dušnosti je velmi důležité odlišit, zda je námahová, či klidová. Klidová dušnost obvykle naznačuje větší stupeň postižení. Dále rozlišujeme dušnost inspirační (ztížený nádech např. při pneumonii), nebo exspirační (ztížený, obvykle pomalý výdech např. při astmatu). Dle charakteru a vývoje potíží můžeme rozlišovat několik různých typů dušnosti.
Náhlá dušnost | Dušnost vzniklá v průběhu hodin, dní |
---|---|
pneumothorax | exacerbace CHOPN, asthma bronchiale, fibróza (IPF) |
aspirace cizího tělesa | levostranné srdeční selhávání |
plicní embolie | pneumonie, pleurální výpotek |
Rychle progredující dušnost (akutní dušnost)[upravit | editovat zdroj]
Tato forma dušnosti může vzniknout náhle, např. po aspiraci (cizího tělesa, obsahu žaludku), nebo po traumatu (vznik pneumotoraxu). Stejně tak mezi akutní dušnost řadíme potíže rozvíjející se v řádu dnů. Ty mohou být příznakem závažné plicní embolie, masivního edému plic (např. akutní horská nemoc) a v neposlední řadě také akutního koronárního syndromu (akutní infarkt myokardu, nestabilní angina pectoris), exacerbace astmatu.
Diferenciální diagnóza akutní dušnosti [1] | ||
---|---|---|
příznaky | pravděpodobná příčina dušnosti | |
dušnost a bolesti na hrudi | AKS, PE, disekce aorty, pneumotorax, pleuritida | |
prodloužené expirium, kašel | levostranné srdeční selhání, astma bronchiale, exacerbace CHOPN | |
stridor | obstrukce HCD, aspirace cizího tělesa | |
kašel a febrilie | pneumonie, akutní bronchitida | |
kašel bez febrilie | pneumotorax, aspirace cizího tělesa | |
tichá plíce, ojedinělé spastické fenomény | status asthmaticus | |
celková stav bez alterace, parestezie končetin | hyperventilace | |
dušnost bez patologického na plicích | anémie, PE, plicní hypertense, intoxikace, psychogenní dušnost, ascites, metabolická acidóza, diabetické kóma, urémie, muskuloskeletální etiol. např.:Guillanův-Barrého syndrom, Myasthenia gravis |
Dlouhotrvající pomalu progredující dušnost (chronická dušnost)[upravit | editovat zdroj]
Je typická pro CHOPN, chronické plicní fibrotické procesy a srdeční selhávání. Pacient popisuje potíže dlouhodobě, ty se postupně zhoršují, zejména ve vztahu k namáhavým činnostem.
Ortopnoická dušnost[upravit | editovat zdroj]
Při ortopnoické dušnosti pacientovi uleví tzv. ortopnoická poloha. Sed s mírným předklonem způsobí snížení žilního návratu a umožní efektivnější využití pomocných dýchacích svalů, čímž se zlepší celková mechanika ventilace.
Paroxysmální noční dušnost[upravit | editovat zdroj]
Objevuje se typicky u kardiaků, tzv. astma kardiale, a může provázet zejména počáteční fáze selhávání levé komory. Pacient se probouzí v noci s nutkáním se posadit, udává „nemožnost se nadechnout“, zkrácení dechu a pocit „vydýchaného vzduchu v místnosti“.
NYHA klasifikace dušnosti[upravit | editovat zdroj]
NYHA (New York Heart Association) klasifikace dušnosti je v současné době nejšířeji využívaná. Je určena především pro klasifikaci dušnosti u srdečního selhání, ale běžně se používá i pro posouzení dušnosti jiné etiologie.
Klasifikace dušnosti podle NYHA[2] | ||
---|---|---|
Definice třídy | Omezení činnosti | |
NYHA I | Nezvládá jen vyšší námahu, rychlejší běh. | Neomezuje v běžném životě. |
NYHA II | Zvládá maximálně rychlejší chůzi, běh nikoliv. | Menší omezení v běžném životě. |
NYHA III | Pouze základní domácí činnosti, chůze 4 km/hod. Již běžná aktivita je vyčerpávající. | Významné omezení činnosti i doma. |
NYHA IV | Dušnost při minimální námaze i v klidu. Nezbytná pomoc druhé osoby. | Zásadní omezení v životě. |
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ VACHEK, Jan, Vít MOTÁŇ a Oskar ZAKIYANOV, et al. Akutní stavy ve vnitřním lékařství. - vydání. Maxdorf, 2018. ISBN 9788073455507.
- ↑ ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. s. 19. ISBN 978-80-7387-423-0.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. s. 19-20. ISBN 978-80-7387-423-0.
- KLENER, Pavel, et al. Propedeutika ve vnitřním lékařství. 3. přepracované vydání vydání. Praha : Galén, 2009. 324 s. s. 26. ISBN 978-80-7262-643-4.
- CHROBÁK, Ladislav, et al. Propedeutika vnitřního lékařství. 2. vydání. Praha : GRADA Publishing, 2007. 243 s. ISBN 978-80-247-1309-0.
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Dyspnoe by Decoiled by Coiled 2023 (... dyspnea = dusnost, tachypnea, tachykardie, cyanoza, deoxyhemoglobin = redukovany hemoglobin, centralni a periferni cyanoza, desorientace, delirium, Astrup, krevni plyny, parcialni tlak O2, parcialni talk CO2, disociacni krivka, ph arterailni krve, Horovitzuv index = P/F ratio, frakcni primes kysliku v inspirovanem vzduchu)
Video kanálu DrABC.cz nabízí způsob jak si lépe zapamatovat 7 základních příčin i jejich poslechové fenomeny