Dispenzární péče v těhotenství

Z WikiSkript

Dispenzární péče v těhotenství je zdravotní péče, která je poskytována těhotným ženám v průběhu celého těhotenství a je standardně hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.[1]

Stanovení rozsahu péče[upravit | editovat zdroj]

Rozsah zdravotních služeb se může lišit v závislosti na míře rizika těhotenství. Zařazení do jedné z rizikových skupin probíhá během prvního vyšetření v těhotenské poradně registrujícím gynekologem na základě anamnestických údajů a aktuálního klinického obrazu. Rozlišují se dvě základní skupiny dle rizika těhotenství:

  • Těhotné s nízkým rizikem (Low risk pregnancy) - frekvence dispenzární prenatální péče je:
    • do 34. týdne těhotenství v intervalu 4–6 týdnů,
    • od 34. týdne těhotenství do termínu porodu jedenkrát za 1–2 týdny,
    • od 40. týdne alespoň 2× týdně.
  • Těhotné s definovaným konkrétním rizikem (Risk pregnancy) - frekvence a rozsah dispenzární prenatální péče záleží na konkretním riziku stanoveným na základě klinických a/nebo laboratorních vyšetření. Do této skupiny může být těhotná zařazena ihned během prvního vyšetření anebo převedena kdykoli v průběhu těhotenství.

Vyšetření v rámci dispenzární péče[upravit | editovat zdroj]

Vyšetření v rámci dispenzární prenatální péče lze rozdělit podle frekvence provedení na pravidelná (při každé návštěvě gynekologické poradny) a nepravidelná (pouze v určeném týdnu těhotenství).

Pravidelná vyšetření[upravit | editovat zdroj]

Ke pravidelným vyšetřením těhotné patří:

  • Sběr anamnézy a údajů pro stanovení nebo aktualizaci míry rizika těhotenství;
  • Zevní vyšetření těhotné, stanovení hmotnosti a měření TK;
  • Vyšetření moči proužkem pro stanovení bílkoviny a cukru;
  • Podle zvážení gynekologa vaginální vyšetření se stanovením cervix skóre;
  • Detekce známek vitality plodu (obvykle prostřednictvím vyšetření srdečních ozev plodu ultrazvukem).

Pravidelná ultrazvuková vyšetření se provádí do 14. týdne, pak ve 20.–22. týdnu (event. v 18.–23. týdnu) a nakonec ve 30.–32. týdnu. Stanovuje se počet plodů, placent a rozdělení plodového vejce plodovými obaly, vitalita, biometrie (velikost plodu a některých jeho částí), morfologické parametry a poloha plodu, lokalizace placenty a množství plodové vody. Na základě získaných biometrických údajů lze vypočítat odhadovanou hmotnost plodu a předpokládaný termín porodu.

Nepravidelná vyšetření[upravit | editovat zdroj]

V tabulce níže je uveden přehled nepravidelných vyšetření dostupných těhotným ženám v rámci dispenzární prenatální péče:

Laboratorní vyšetření do 14. týdne Stanovení skupiny RhD, screening nepravidelných antierytrocytárních protilátek, stanovení hematokritu, hladiny hemoglobinu, počtu leukocytů a trombocytů, sérologické vyšetření HIV, HBsAg a protilátek proti syfilis a glykémie na lačno.
Podrobné hodnocení morfologie plodu 20.–22. týden Podrobné hodnocení morfologie plodu při ultrazvukovém vyšetření; není hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění
Orální glukózový toleranční test 24.–28. týden Orální glukózový toleranční test pro diagnózu gestačního diabetu.
Antepartální profylaxe d 28. týdne RhD aloimunizace u RhD negativních žen s cílem profylaxe aloimunní hemolytické anémie
Laboratorní vyšetření 28.–34. týden Stanovení hematokritu, hladiny hemoglobinu, počtu leukocytů a trombocytů, opakované klinické a sérologické vyšetření na syfilis s použitím jedné nespecifické a jedné specifické reakce
Vaginorektální detekce streptokoků skupiny B 35.–37. týden Detekce za účelem diagnostiky streptokoků skupiny B
Zaevidování do porodnice 36.–37. týden Zaevidování těhotné ženy k porodu s posouzením rizik a stanovení strategie vedení porodu
Nabídka Hamiltonova hmatu od týdne 38+0 Těhotným může být nabídnuta možnost Hamiltonova hmatu po prodiskutování rizik a přínosů
Kardiotokografický non-stress test od 40. týdne Zjištění stavu plodu prostřednictvím hodnocení srdeční činnosti plodu a aktivity dělohy za nestimulované situace
Ukončení těhotenství do týdne 42+0 Předání ženy do ambulantní péče zdravotnického zařízení, které povede porod; měla by být nabízena preindukce/indukce vaginálního porodu za účelem snížení perinatální mortality bez nárůstu počtu císařských řezů


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. NZIP. Dispenzární prenatální péče [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), [cit. 05.05.2024]. <https://www.nzip.cz/rejstrikovy-pojem/5986>.