Plodová voda
Plodová voda a plodové blány tj. chorion a amnion tvoří vak blan, ve kterém je uložen plod. Zdrojem plodové vody je povrch amnia, kůže a alveoly plodu. Po 16. týdnu gravidity tvoří největší podíl plodové vody fetální moč. Resorpce se děje od 5. měsíce fetálním zažívacím ústrojím.
Plodová voda je nezbytná pro růst a vývoj plodu. Chrání plod před poraněním, podporuje růst plic, poskytuje ochranu před infekcí. Její objem roste s gestačním věkem a maxima dosahuje asi ve 36. - 37. týdnu těhotenství při objemu 800 - 1000 ml. Zvýšený objem plodové vody (polyhydramnion) je asociován s anomáliemi plodu (asi 20 % plodů s polyhydramniem má vrozené vady), snížený objem plodové vody (oligohydramnion) negativně ovlivňuje vývoj plic. Nejčastější příčinou oligohydramnia je ruptura plodových obalů. V druhé polovině těhotenství je plodová voda tvořená především močí plodu, proto snížená tvorba moči či porucha vylučování moči je příčinou oligohydramnia a naopak porucha polykání či obstrukce trávicího traktu je příčinou polyhydramnia.[1]
Množství:[upravit | editovat zdroj]
- mění se v průběhu těhotenství;
- nejvíce – 1 litr – ve 35. týdnu těhotenství;
- později se snižuje – na konci těhotenství – 0,7–1 litr;
- při přenášení – konec 42. týdne – může poklesnout až na 300 ml.
Měření:
- index plodové vody (amniotic fluid index, AFI): ultrazvukové vyšetření, břicho těhotně se pomyslně rozdělí na 4 kvadranty, změří se největší vertikální kapsa plodové vody, součtem těchto měření je AFI.
- Polyhydramnion je definovaný jako AFI > 24 cm sumárně či > 8 cm v jedné kapse; celkový objem plodové vody > 2 litry.
- Oligohydramnion je definovaný jako AFI < 7 cm sumárně či < 2-3 cm v jedné kapse.[1]
Složení:[upravit | editovat zdroj]
- 99 % voda;
- elektrolyty, glukóza, proteiny, tuky, kreatinin, močové látky (od 3. měsíce);
- s pokračujícím těhotenstvím se snižuje množství elektrolytů a zvyšuje se koncentrace fosfolipidů (využívá se pro zjištění zralosti plodu);
- v pozdním těhotenství dochází k výměně plodové vody à 3 hodiny.
Funkce:[upravit | editovat zdroj]
- ochrana před mechanickým poškozením plodu;
- výživa plodu a látková výměna.
Adekvátní množství plodové vody (amniové tekutiny) je nezbytné pro normální vývoj plodu. Odchylky v jejím množství mohou signalizovat malfunkci některých orgánů.
Video - plod polyká plodovou vodu - usg záznam
Oligohydramnion[upravit | editovat zdroj]
Snížené množství plodové vody.
Příčiny:
- vrozené vady močového traktu: ageneze ledvin, polycystické ledviny, obstrukce močových cest (chlopeň zadní uretry);
- předčasný odtok plodové vody, chronický únik plodové vody;
- placentární insuficience – těhotenstvím indukovaná hypertenze, maternální diabetes, syndrom postmaturity (po 42. týdnu těhotenství);
- maternální užívání inhibitorů prostaglandin syntetázy (cyklooxygenázy) či angiotenzin-konvertujícího enzymu.[1]
Podrobnější informace naleznete na stránce Oligohydramnion.Polyhydramnion[upravit | editovat zdroj]
Nadbytek plodové vody.
Příčiny:
- twin-to-twin transfuzní syndrom dvojčat;
- vrozené vady plodu: atrézie jícnu, ageneze trachey, atrézie duodena a jiné střevní atrézie;
- malformace CNS a neuromuskulární onemocnění spojená s poruchou polykání;
- srdeční arytmie asociované s hydropsem plodu;
- feto-maternální krvácení;
- infekce parvovirem;
- nekompenzovaný maternální diabetes mellitus;
- chromozomální abnormality: trisomie 21, 18, 13;
- syndrom fetální akineze s absencí polykání.[1]
Podrobnější informace naleznete na stránce Polyhydramnion.Odkazy
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c d CARTER, BS. Polyhydramnios and Oligohydramnios [online]. Medscape, ©2017. [cit. 2020-11-01]. <https://reference.medscape.com/article/975821-overview>.
- ZOBAN, P, M ČERNÝ a H DROBNÁ, et al. Neonatologický edukační program, modul I. 1. vydání. Třinec : T-PRINT s. r. o., 1996. sv. 1. s. 5.
- KOBILKOVÁ, Jitka, et al. Základy gynekologie a porodnictví. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 368 s. ISBN 80-7262-315-X.
