Diferenciální diagnostika dušnosti/PGS (VPL)
Z WikiSkript
Tento článek je určen pro postgraduální studium Všeobecného praktického lékařství | ||||
Článek je součástí vypracovávaných atestačních otázek, | ||||
jejichž seznam můžete najít na portálu Všeobecného praktického lékařství. | ||||
Dušnost definice[upravit | editovat zdroj]
Dušnost je subjektivní pocit potřeby zvýšeného dechového úsilí. Je jedním z hlavních příznaků v pneumologii.
Stupně dušnosti - klasifikace dle WHO[upravit | editovat zdroj]
1.stupeň – zadýchá se při rychlé chůzi po rovině, chůzi do kopce, do schodů.
2.stupeň – zadýchá se při normální chůzi po rovině s vrstevníky.
3.stupeň – musí se zastavit a vydýchat se při chůzi po rovině při chůzi vlastním tempem.
4.stupeň – dušný v klidu.
Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Intrathorakální příčiny:
- kardiální etiologie (nejčastěji);
- podrobná dif. dg. a diagnostický postup i kardiálně podmíněné dušnosti;
- léčba akutního plicního edému;
- hrudník;
- obezita;
- skoliosa;
- úraz;
- zlomenina žeber;
- bronchiální etiologie;
- asthma bronchiale;
- CHOPN;
- aspirace cizího tělesa (častěji v horních částech dýchacích cest);
- bronchogenní karcinom;
- plicní parenchym;
- hypoxémie při zmenšení plochy kde dochází k difuzi plynů, kvůli zvětšení mrtvého prostoru;
- emfyzém;
- atelektáza;
- částečná resekce plic;
- pneumonie;
- prodloužení difuze při;
- hypoxémie při zmenšení plochy kde dochází k difuzi plynů, kvůli zvětšení mrtvého prostoru;
- pleura;
- plicní cévy;
- plicní embolie;
- plicní infarkt;
- onemocnění krku – stenózující;
- otok hlasivek;
- zúžení trachey (podmíněné útlakem – struma…).
Extrathorakální příčiny:
- poruchy transportu kyslíku;
- chronická anémie – při Hb 50–80 g/l;
- otrava CO, otrava HCN;
- hyperventilační syndrom – psychogenní tachypnoe způsobí respirační alkalózu a tetanii;
- metabolická acidóza;
- kompenzatorní hyperventilace (např. u diabetického komatu…);
- urémie (prohlobené intenzivní dýchání bez pauz, Kussmaulovo dýchání);
- šok;
- centrální nervový systém;
- encefalitida;
- nádor mozku;
- ischemické poškození CNS;
- předávkování barbituráty (Cheyne-Stokesovo dýchání);
- neuromuskulární etiologie;
- myasthenia gravis;
- syndrom Guillain-Barré;
- poliomyelitis;
- amyotrofická laterální skleróza;
- paréza nervus phrenicus;
- otravy – strychnin, kurare, anticholinesterázové toxiny;
- tetanus;
- botulismus;
- inhalační poškození;
- otrava kouřem z požáru nebo při sváření;
- Th.: inhalace kortikoidu (beclometason, budesonid, fluticason, flunisolid) – 500–1000 μg opakovaně po 10 minutách, dokud neustoupí obtíže (nejlépe aplikovat "spacerem" – méně chyb při aplikaci pacientem);
- okamžitě odeslat k hospitalizaci.
- otrava kouřem z požáru nebo při sváření;
Diagnostika (stručně)[upravit | editovat zdroj]
- Anamnéza – plicní nebo srdeční onemocnění, záchvaty dušnosti (asthma bronchiale…), obtíže v noci či ve dne, sezónní výskyt obtíží (alergické asthma…);
- fyzikální vyšetření plic;
- vyšetření kardiovaskulárního systému;
- EKG vyšetření (podezření na arytmie, IM, perikarditidu, plicní embolii);
- laboratorní vyšetření – KO (leukocytóza, anémie, při chronické hypoxii relativní polyglobulie), glykemie (diabetické kóma);
- plicní funkce – odlišení restrikce a obstrukce + kontrola vývoje onemocnění.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- GESENHUES, S a R ZIESCHÉ. Vademecum lékaře. 1. české vydání. Praha : Galén, 2006. ISBN 80-7262-444-X.