Akutní virová encefalitida
Z WikiSkript
Důsledkem je postižení neuronů a glie za vzniku zánětu a edému.
Etiologie[upravit | editovat zdroj]
- Viry příušnic, HSV, VZV, EBV.
- Podstatná vazba na vektor: klíště – klíšťová a ruská jaroletní encefalitida, komár – západní koňská nemoc (USA), západní nilská encefalitida (Afrika).
- Postinfekční encefalitidy – navázaly na dětské infekce (spalničky, plané neštovice, zarděnky), nejde o přímé působení viru.
Klinické projevy[upravit | editovat zdroj]
- Celkové projevy („chřipkové“): bolesti svalů, teplota, cefalea, meningeální reakce, zmnožení buněk v likvoru.
- Příznaky mozkového postižení – ložiskové/difúzní, dle lokalizace.
- Při postižení hemisfér → epilepsie, mimovolní pohyby, parézy, zmatenost, poruchy řeči.
- Rhombencephalits = postižení struktur mozečku a kmene.
- Postižení mezencefala → okohybné a autonomní poruchy.
- Postižení mozečku → ataxie, dysartrie.
- Postižení kmene → nystagmus, kvadruparéza, parézy hlavových nervů.
- Postižení míchy → smíšená motorická, senzitivní a autonomní dysfunkce.
Prognóza[upravit | editovat zdroj]
- Trvá obvykle několik týdnů;
- prognóza závisí na druhu viru;
- mortalita při infekci HSV 20–30 %, u příušnic jen 2 %;[1]
- rovněž následky z neurologického hlediska různě závažné.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Encefalitida
- Virové encefalitidy: Vzteklina, Dětská obrna, Herpetická encefalitida, klíšťová encefalitida
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ↑ SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.