Akutní virová encefalitida

Z WikiSkript

Důsledkem je postižení neuronů a glie za vzniku zánětu a edému.

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

  • Viry příušnic, HSV, VZV, EBV.
  • Podstatná vazba na vektor: klíště – klíšťová a ruská jaroletní encefalitida, komár – západní koňská nemoc (USA), západní nilská encefalitida (Afrika).
  • Postinfekční encefalitidy – navázaly na dětské infekce (spalničky, plané neštovice, zarděnky), nejde o přímé působení viru.

Klinické projevy[upravit | editovat zdroj]

MR – HSV encefalitida.
  • Celkové projevy („chřipkové“): bolesti svalů, teplota, cefalea, meningeální reakce, zmnožení buněk v likvoru.
  • Příznaky mozkového postižení – ložiskové/difúzní, dle lokalizace.
  • Při postižení hemisfér → epilepsie, mimovolní pohyby, parézy, zmatenost, poruchy řeči.
  • Rhombencephalits = postižení struktur mozečku a kmene.
  • Postižení mezencefala → okohybné a autonomní poruchy.
  • Postižení mozečku → ataxie, dysartrie.
  • Postižení kmene → nystagmus, kvadruparéza, parézy hlavových nervů.
  • Postižení míchy → smíšená motorická, senzitivní a autonomní dysfunkce.

Prognóza[upravit | editovat zdroj]

  • Trvá obvykle několik týdnů;
  • prognóza závisí na druhu viru;
  • mortalita při infekci HSV 20–30 %, u příušnic jen 2 %;[1]
  • rovněž následky z neurologického hlediska různě závažné.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  1. SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.