Bradyarytmie
![]() | Tento článek potřebuje úpravy. | |||
Tento článek ještě zdaleka nevypadá jako ideální článek. Je nutné v článku provést základní úpravy jako například doplnit definici, článek rozčlenit, ozdrojovat a provázat s dalšími články na WikiSkriptech. | ||||
Návody jak postupovat při typografických a pravopisný úpravách, jak vkládat obrázky a mnohé další návody naleznete v sekci Nápověda. | ||||
Bradykardické poruchy vznikají buď poruchou v sinusovém uzlu, nebo blokádou vedení vzruchu ze síní na komory. Nejčastější je sinusová bradykardie.
Sinusová bradykardie
Jedná se o zpomalní srdeční frekvence < 60/min. Fyziologicky se vyskytuje v situacích, kdy převládá vagová aktivita (spánek). Normální hodnotu najdeme u sportovců, kdy dosahuje i 40 tepů za minutu. Mezi možné příčiny patří např.: hypotyreóza, hypotermie, nitrolební hypertenze, sick sinus syndrom. Často je také navozena iatrogenně betablokátory, verapamilem, digitalisem, amiodaronem.
Terapie - u symptomatických jedinců atropin 0,5-1 mg i.v.. [1] Trvalá kradiostimulace je indikována u trvajících AV blokád.
Sick sinus syndrom
Jedná se o trvalou nebo záchvatovitou sinusovou bradykardii, až zástavy sinusového uzlu (sinus arrest). Může být střídán záchvaty flutteru/fibrilace síní. Dochází k poruše tvorby vzruchů, která může být funkční/anatomická a přechodná/trvalá.
Etiologie
- Zvýšená vagotonie,
- endokrinopatie,
- farmaka,
- přímé poškození sinusového uzlu.
Klinický obraz
Většina pacientů je asymptomatická, jinak palpitace, závratě, zmatenost.
Diagnostika
Na EKG pozorujeme pomalou nebo nepravidelnou sinusovou akci, různé náhradní rytmy nebo naopak paroxysmy tachykardie. Negativní vliv vegetativního nervového systému potvrzuje schopnost sinusového uzlu zvýšit SF při fyzické zátěži (potvrzujeme ergometrií). Holter EKG ukazuje variabilitu SF během dne a noci, epizody sinusových pauz nebo výskyt jiných závažných poruch rytmu.
Terapie
Asymptomatičtí pacienti léčbu nevyžadují. Při bradykardii s poruchou hemodynamiky indikujeme implantaci kardiostimulátoru.
Sinusová zástava (sinus arrest)
Jedná se o různě dlouhý výpadek v SA uzlu. Při delší pauze se může vyskytnout junkční stah. Může se klinicky manifestovat synkopou.
Sinoatriální blokáda
Má tři stupně, ale klinický význam má jen III. stupeň, při kterém se nepřevede ze sinusového uzlu impuls na myokard síně → výpadek jednoho srdečního stahu. Na EKG chybí celý P-QRS-T komplex.
Atrioventrikulární blokády
Etiologie
AIM, zánět, trauma, digoxin, betablokátory, idiopatická fibróza.
Dělení
1. stupeň
Prodloužené AV vedení vzruchu, proto PQ delší než 0,2 s. Karditida při akutní revmatické horečce, intoxikace digoxinem, β blokátory. Klinicky nezávažná, nutno na ní brát ohled při medikaci výše uvedenými léky.
2. stupeň
Některé vzruchy se nepřevedou na komory, proto vypadává stah komor.
- A-V blok II°, Mobitz typ I (Wenkebachova perioda)
- Je porušeno (zpomaleno a intermitentně přerušeno) převádění vzruchu ze síní na komory. Léze v převodním systému je lokalizována převážně v A-V uzlu, méně častěji v Hisově svazku. Lokalizaci poruchy nelze určit z povrchového EKG, ale pouze při invazivním elektrofyziologickém vyšetření. S každým převedeným vzruchem se porucha A-V převodu stupňuje a stále víc a více se prodlužuje doba vedení vzruchu ze síní na komory. Porucha vedení se nakonec vystupňuje tak, že se vzruch ze síní na komory nepřevede. Vznikne dočasná úplná blokáda A-V převodu. Nepřevedení vzruchu umožní „zotavení“ převodního systému a obnovení A-V převodu. Tento děj se periodicky opakuje. Interval od jedné úplné A-V blokády k další úplné A-V blokádě se nazývá Wenkebachova perioda. Na EKG je před každým QRS komplexem vlna P, rytmus je sinusový a QRS komplex trvá maximálně 0,12 s. S každým dalším P-QRS komplexem se postupně více a více prodlužuje PQ interval tak, jak se stupňuje porucha A-V převodu. Při vzniku úplné A-V blokády se na EKG zobrazí P vlna (doklad depolarizace síní), která není následována QRS komplexem (doklad úplné A-V blokády). Po pauze se na EKG objeví P-QRS komplex, zpravidla s normálním P-Q intervalem, jako doklad obnoveného A-V vedení. U převedených impulsů je konstantní PQ interval, a QRS komplex je maximálně 0,12 s nebo kratší (není porucha v komorovém vedení). *Čím je porucha závažnější, tím dříve dojde k úplnému A-V bloku a tím bude Wenkebachova perioda kratší. Obvyklý poměr A-V převodu bývá 5:4, 4:3 a 3:2. V nejzazším případě se Wenkebachova perioda může zkrátit tak, že k úplnému A-V bloku dojde po každém úspěšném A-V převodu. Převodní systém zvládne jeden přenos vzruchu ze síní na komory, ale další A-V přenos již nezvládne. Této poruše se říká fixní Wenkebachova perioda. Je zde poměr A-V převodu 2:1 (převede se každá druhá P vlna). Úzký (supraventrikulární) QRS komplex pomáhá odlišit tuto poruchu od A-V blokády II° - Mobitz II, při které je QRS komplex širší než 0,12 s. Fixní Wenkebachova perioda, na rozdíl od A-V blokády Mobitz II, není jasnou indikací k implantaci kardiostimulátoru. Výjimkou je symptomatická bradykardie u fixní Wenkebachovy periody. Klesne-li například frekvence nemocného S-A uzlu na 60/min, pak při A-V převodu 2:1 bude frekvence QRS a komorových systol 30/min a to již zpravidla způsobí významný pokles minutového srdečního výdeje. Je-li funkce S-A uzlu v pořádku, vyřeší sympatický systém A-V blokádu 2:1 stimulací S-A uzlu k vyšší frekvenci uzlu, např. na 120/min k udržení frekvence QRS (systol komor) 60/min.
- A-V blok II°, Mobitz typ II.
- Je intermitentně přerušeno převádění vzruchu ze síní na komory. Léze v převodním systému je v 80 % těchto poruch lokalizovaná v jednom z Tawarových ramének. Léze je distálně od bifurkace Hisova svazku za situace, kdy druhé Tawarovo raménko vůbec nevede (současně úplná blokáda vedení v kontralaterálním Tawarově raménku). Při běžné srdeční frekvenci poškozené místo nezvládne převádět všechny řídící impulsy z A-V uzlu na komory. Každý převedený impuls navodí úplnou blokádu A-V převodu (obě Tawarova raménka nevedou). Místo poruchy potřebuje určitou dobu na zotavení k tomu, aby mohlo dojít k dalšímu A-V převodu. Při nejmírnějším stupni poruchy se řídící impulsy ze supraventrikulární oblasti převádí na komory v poměru 2:1 (P-P-QRS). Při vyšším stupni poruchy se poměr A-V převodu zvyšuje na 3:1, 4:1 atd. Při další progresi Tawarovo raménko zcela přestane vzruchy vést a vzniká úplná A-V blokáda III° (je blok vedení v obou Tawarových raméncích). Na EKG je větší počet P vln na jeden QRS komplex (P-P-QRS … P-P-P-QRS … P-P-P-P-QRS). Interval PQ je konstantní (komory jsou řízeny ze supraventrikulární oblasti a je-li to S-A uzel zůstává sinusový rytmus. QRS je širší než 0,12 s (je porucha komorového vedení – blokáda Tawarova raménka). Tento typ A-V blokády je nestabilní a zpravidla progreduje do kompletní A-V blokády III° s komorovou bradykardií, v horším případě s asystolií a synkopou (Adams-Stokesův syndrom). Proto je nález Mobitz II na EKG velmi důležitý a je indikací k uložení nemocného na monitorované lůžko a k časné implantaci kardiostimulátoru. Z výše uvedených důvodů by neměl být název Mobitz II používán pro A-V blokádu s převodem 2:1 a QRS komplexem kratším než 0,12 s. Před indikací k implantaci kardiostimulátoru je nutné vyloučit reverzibilní příčiny poruchy A-V vedení. Jsou to nestabilní ICHS, bradykardizující léky (betablokátory, verapamil nebo diltiazem, digoxin), hyperkalémie a hypotyreóza. Okolo 20 % nemocných s A-V blokádou 2:1 má intermitentní lézi v Hisově svazku a preexistující trvalou blokádu vedení v jednom z Tawarových ramének (P-P-QRS...; a QRS širší než 0,12 s). Z hlediska lokalizace léze jde o fixní Wenkebachovu periodu s A-V převodem 2:1 a tato porucha zpravidla zpravidla nemá riziko významné bradykardie jako A-V blokáda Mobitz II°. Z běžného záznamu EKG však tyto poruchy nelze odlišit. V obou případech bude QRS komplex širší než 0,12 s, každému QRS komplexu budou předcházet 2 P vlny a P-Q interval bude konstantní.
3. stupeň
- A-V blok III°
- Trvalá úplná A-V blokáda. Žádný ze vzruchů vzniklých supraventrikulárně se nedostane na komory. Vzniká buď jako progrese blokády typu Mobitz II° a nebo náhlým poškozením převodního systému, například u akutního infarktu myokardu. V 61 % všech A-V bloků III° je léze lokalizována v jednom z Tawarových ramének při současném předchozím bloku vedení v kontralaterálním Tawarově raménku. Na EKG záznamu se objevují P vlny nezávisle na QRS komplexech širších než 0,12 s (je komorový rytmus, zpravidla se SF nižší než 40/min). Je zde A-V disociace, při které mají P vlny vyšší frekvenci než QRS komplexy. Spolehlivě lze A-V disociaci a A-V blokádu prokázat pomocí načárkování intervalů R-R z EKG na volný kus papíru. Při porovnání zakreslených R-R intervalů prokážeme neshodu s P-P intervaly a kratší P-P intervaly než R-R intervaly. A-V blok III° s komorovým rytmem je jasnou indikací k implantaci kardiostimulátoru. S implantací se vyčkává u reverzibilních příčin bloku A-V vedení (akutní diafragmatický infarkt myokardu, bradykardizující léky, hyperkalémie, hypotyreóza, infekční endokarditída). Naproti tomu při vzniku A-V blokády III° u akutního anteroseptálního infarktu myokardu se implantace kardiostimulátoru neodkládá. U A-V bloků III° s QRS komplexem kratším než 0,12 s (40 % A-V blokád) většinou nedochází ke vzniku závažné bradykardie (náhradní centrum pro řízení komor je supraventrikulárně). Má-li náhradní centrum frekvenci vyšší než 40/min není tato úplná A-V blokáda indikací k implantaci kardiostimulátoru.
- Terapie
- atropin: 0,02 mg/kg i.v., i.o., e.t., tj. 0,1 mg/5 kg (0,2 ml);
- alternativně isoprenalin 0,02 mg/kg;
- kardiostimulace jako definitivní řešení.
Blokáda II. nebo III. stupně při IM je známkou rozsáhlého infarktu a proto horší prognózy. Při asystolii podáváme atropin + isoprenalin i.v. do doby, než se zavede přechodný pacemaker. Adamsův-Stokesův syndrom je charakterizován náhlou ztrátou vědomí bez varovných příznaků z důvodu několikasekundové komorové asystolie při Mobitz II. nebo kompletní AV blokádě. Mohou být křeče z ischemie mozku podobné epileptickému záchvatu, probrání se z ataky asystolie je ale na rozdíl od epilepsie velice rychlé a je následováno výrazným zčervenáním kůže.
Terapie: úder pěstí do prekordia, při neúspěchu kardiopulmonální defibrilace.Zásady léčby bradyarytmií
Sinusová bradykardie / sinusová zástava / SA blokády je léčena pouze při symptomatické formě atropinem (bývá u spodních infarktů, často s hypotenzí), při bradykardii/asystolii z důvodu SSS je indikována implantace kardiostimulátoru.
AV blokády
1. stupeň − neléčí se.
2. stupeň – I. typ léčba atropinem pouze u symptomatických, vysadit antiarytmika a digoxin. II. typ izoprenalin i.v. (do doby implantace kardiostimulátoru).
3. stupeň – při současné léčbě antiarytmiky nebo digoxinem se tyto léky vysadí. Při AIM s AV blokádou (dušnost, hypotenze, psychická alterace) atropin nebo dočasná kardiostimulace. Při chronické AV blokádě s příznaky srdečního selhávání implantace kardiostimulátoru (dovolí podávat betablokátory i digoxin).
Kardiostimulátory − Přehled doporučených stimulačních režimů | |||
---|---|---|---|
Diagnóza | Stimulační řežim | ||
Optimální | Možný | Nevhodný | |
Sick sinus syndrom | DDD(R) | AAI(R) | VVI, VDD |
AV blokády | DDD | DD | AAI, DDI, VVI + VA kondukce |
SSS + AV blokáda nebo raménková blokáda | DDDR, DDIR | DDD, DDI | AAI, VVI |
Permanentní fibrilace síní resp.atypický flutter síní | VVI(R) | VVI | AAI, DDD |
SSS nebo AV blokáda + paroxyzmální síňové arytmie | DDDR + AMS | DDIR, DDDRP + AMS | VDD, AAI |
Neurokard. synkopa, syndrom hypersenzitivity karot. sinu | DDI + hysteresa | DDD | AAI, VDD |
Srdeční selhání | DDD BiV | VVIR BiV | AAI, VDD |
Hypertrofická kardiomyopatie | DDD + optimalizované AV zpoždění | VDD, DDDR + optimalizované AV zpoždění | AAI, VVI |
BiV: biventrikulární stimulace, DDDRP: dvoudutinová frekvenčně reagující stimulace s užitím preventivních algoritmů síňové stimulace u nemocných s paroxyzmální fibrilací síní | |||
převzato z [2] |
Odkazy
Související články
- Projevy poruch tvorby a vedení vzruchu na elektrokardiogramu
- Antiarytmika
- Radiofrekvenční katétrová ablace
- Elektrofyziologické vyšetření
- Převodní systém srdeční
Externí odkazy
Reference
- ↑ ČEŠKA, Richard. Interna. - vydání. 2015. ISBN 9788073878955.
- ↑ TÁBORSKÝ, Miloš, et al. Zásady pro implantace kardiostimulátorů a implantabilních kardioverterů-defibrilátorů - 19 [online]. [cit. 2013-10-10]. <http://www.kardio-cz.cz/index.php?&desktop_back=hledani&action_back=&id_back=&desktop=clanky&action=view&id=92>.
Zdroj
- HAVRÁNEK, Jiří: Arytmie.
- PASTOR, J. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 2009]. <https://www.freewebs.com/langenbeck/>.