Radiofrekvenční katétrová ablace
Z WikiSkript
Radiofrekvenční katétrová ablace (RFA) představuje definitivní nefarmakologickou léčbu arytmií; navazuje na elektrofyziologické vyšetření. Jedná se o zákrok, kterým můžeme cíleně ovlivnit patologickou elektrickou aktivitu určitého okrsku srdečního myokardu. Selektivní radiofrekvenčí ablace má za cíl zničit arytmogenní fokální ložisko v myokardu nebo přerušit reentry okruh.[1]
Mechanismus radiofrekvenční ablace[upravit | editovat zdroj]
Radiofrekvenční energie představuje vysokofrekvenční střídavý elektrický proud, pro účely katetrizačních ablací využíváme proud o frekvencích 500–1000 kHz.[1]
- Ablační katétr zavádíme cestou vény nebo arterie femoralis pod RTG kontrolou do srdečních dutin (ablační katétr je propojen s radiofrekvenčním ablatorem a vícekanálovým zapisovačem EKG).
- Průchod elektrického proudu myokardem zrychluje pohyb iontů, čímž dochází k tvorbě tepla. Teplota nad 46 °C má za následek denaturaci proteinů, vzniká koagulační nekróza, která se následně hojí nearytmogenní jizvou. Obvykle využívanými teplotami jsou 60–70 °C po dobu 40–50 sekund.[1]
- Efektivitu RFA ověříme elektrofyziologickým vyšetřením.
Indikace[upravit | editovat zdroj]
- Supraventrikulární tachyarytmie (SVT),
- AV nodální reentry tachykardie (AVNRT),
- AV reentry tachykardie (AVRT),
- Riziková SVT (s hypotenzí, bezvědomím, po neúspěchu antiarytmické léčby),
- Fibrilace síní,
- Flutter síní,
- Komorové tachykardie (ventrikulární tachykardie, VT),
- Monomorfní komorová tachykardie,
- Bundle-branch reentry komorová tachykardie.
Komplikace[upravit | editovat zdroj]
Komplikace radiofrekvenční ablace jsou obecně nízké. Může se jednat o:
- komplikace v místě punkce cévy (poškození cévy, krvácení, hematom, bolestivý otok);
- poškození převodního systému srdečního;
- infekci;
- poškození srdeční stěny;
- vznik trombu (v cévě či srdci).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- DÍTĚ, P., et al. Vnitřní lékařství. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-496-6.