Adamsův-Stokesův syndrom
| Adamsův-Stokesův syndrom | |
| Adams–Stokes syndrome | |
 EKG - AV blok III. stupně | |
| Rizikové faktory | komorová asystolie, fibrilace síní |
|---|---|
| Klasifikace a odkazy | |
| MKN | I45.9 |
| MeSH ID | D000219 |
| OMIM | 113900 |
Adamsův-Stokesův syndrom se projeví jako náhlá ztráta vědomí pro snížené zásobení mozku krví (synkopa) v důsledku poruchy srdečního výdeje způsobené závažnou srdeční arytmií. Během bezvědomí se typicky objevují svalové záškuby až křeče.
Záchvatu předchází pocit slabosti, bledost, někdy pocit zástavy pulzace, bezvědomí trvá většinou okolo 30 sekund a během následného znovunabytí vědomí se objevuje tachykardie, flush a pocit horka v důsledku hypoxické vazodilatace periferie. Nesouvisí s polohou těla, nepředchází aura.
Na EKG můžeme během záchvatu najít asystolii či komorovou fibrilaci. Příčinami bývají často blokády (AV blokáda III. stupně), komorová fibrilace, asystolie či Lenerg-Levův syndrom (získaná kompletní srdeční blokáda na podkladě idiopatické fibrózy a kalcifikace převodního systému srdečního). Řešením je zavedení pacemakeru. Bez léčby je 50% pravděpodobnost úmrtí během jednoho roku od prvního záchvatu.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Externí zdroje[upravit | editovat zdroj]
Adam stokes synkopy - YouTube video
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- VOKURKA, Martin a Jan HUGO, et al. Velký lékařský slovník. 7. vydání. Praha : Maxdorf, 2007. 1084 s. ISBN 978-80-7345-130-1.
- O'ROURKE, R A. Clinical cardiology: the stokes-adams syndrome-definition and etiology; mechanisms and treatment. Calif Med [online]. 1972, vol. 117, no. 1, s. 96-9, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1518479/?tool=pubmed>. ISSN 0008-1264.
