Vrozené srdeční vady: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

(- šablona diskuse, vyřešeno, viz. diskuze k článek)
(odkazy na Echo atlasy.)
 
(Není zobrazeno 39 mezilehlých verzí od 17 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Vrozené srdeční vady''' (VSV) patří mezi nejčastější [[vrozené vývojové vady]]. Obecně tvoří vrozené vady oběhové soustavy více než 40 % všech registrovaných vrozených vad v České republice.<ref>{{Citace
__TOC__
  | typ = článek
'''Vrozené srdeční vady''' (VSV) patří mezi nejčastější [[vrozené vývojové vady]]. Postihují asi 1 % živě narozených dětí. Nejčastější VSV je [[defekt septa komor]] (tvoří téměř 42 % všech VSV), dále [[defekt septa síní]] (téměř 9 %) a [[aortální stenóza|aortální]] či [[pulmonální stenóza]].<ref name="Janota">{{Citace
  | příjmení1 = Šípek
| typ = kniha
  | jméno1 = A
| příjmení1 = Janota
  | příjmení2 = Gregor
| jméno1 = Jan
  | jméno2 = V
| příjmení2 = Straňák
  | příjmení3 = Šípek
| jméno2 = Zbyněk
  | jméno3 = A jr.
| titul = Neonatologie
  | kolektiv = ano
| vydání = 1
  | článek = Incidence vrozených srdečních vad v České republice – aktuální data  
| vydavatel = Mladá fronta
  | časopis = Ceska Gynekol
| rok = 2013
  | rok = 2010
| isbn = 978-80-204-2994-0
  | číslo = 3
}}</ref>. Někdy se mohou objevovat sdruženě jako komplexní srdeční vady.
  | svazek = 75
 
  | strany = 221-42
Obecně tvoří vrozené vady oběhové soustavy více než '''40 % všech registrovaných vrozených vad''' v České republice<ref name="Šípek">{{Citace
  | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20731304
| typ = článek
  | issn = 1210-7832
| příjmení1 = Šípek  
}}</ref>
| jméno1 = Antonín
| příjmení2 = Gregor
| jméno2 = V  
| příjmení3 = Šípek
| jméno3 = Antonín jr. | kolektiv = ano
| článek = Incidence vrozených srdečních vad v České republice – aktuální data  
| časopis = Ceska Gynekol  
| rok = 2010  
| číslo = 3
| svazek = 75
| strany = 221-42
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20731304
| issn = 1210-7832
}}</ref>.
 
Asi polovina všech VSV se projeví již v 1. týdnu života '''[[Srdeční selhání (neonatologie)|srdečním selháním]]''' a/nebo '''[[Cyanóza (neonatologie)|cyanózou]]''' a '''[[Srdeční šelesty|poslechovým srdečním nálezem]]'''<ref name="Janota"/>, nejčastěji ([[PDA|otevřený ''ductus arteriosus'' (Botallova dučej)]], [[transpozice velkých cév]], [[hypoplastické levé srdce]], [[Fallotova tetralogie]] a [[pulmonální atrézie]])<ref name="Gomella"> {{Citace
| typ = kniha
| příjmení1 = Gomella
| jméno1 = TL
| kolektiv = ano
| titul = Neonatology
| podnázev = Management, Procedures, On-Call Problems, Diseases, and Drugs
| vydání = 6
| vydavatel = Lange
| rok = 2009
| strany = 436-443
| isbn = 978-0-07-154431-3
}}</ref>. Někdy bývá symptomatologie nespecifická – u kojenců se může objevit zvýšené pocení, problémy při pití a zažívací obtíže, u mladistvých snížená výkonnost a námahová dušnost<ref name="Muntau">{{Citace
| typ = kniha
| příjmení1 = Muntau
| jméno1 = Ania
| titul = Pediatrie
| vydání = 2
| místo = Praha
| vydavatel = Grada
| rok = 2014
| isbn = 9788024745886
}}</ref>.
Díky kvalitní prenatální péči je v České republice více jak 40 % VSV diagnostikováno již  [[Prenatální diagnostika|prenatálně]]<ref name="Janota"/>.
[[Soubor:Graficky upravený CCHD Workgroup Protocol.png|náhled|Graficky upravený CCHD Workgroup Protocol]]
V současné době probíhá pilotní novorozenecký screeningový program nezachycených VSV.<ref>Časný záchyt kritických vrozených srdečních vad u zralých novorozenců při hospitalizaci a v raném postnatálním období; Národní screeningové centrum; https://prevon.uzis.cz/res/file/prezentace/2019/17-kantor.pdf</ref> 
 
==Rozdělení VSV==
Srdeční vady tradičně dělíme na '''cyanotické''' a '''acyanotické'''. Dále pak na vady s '''levo-pravým zkratem''', '''pravo-levým zkratem''' (směr ovlivňuje tlakový gradient a lokalizace zkratu) a na vady '''bez přítomnosti zkratu'''.


==Dělení VSV==
=== Podle typu zkratu ===
{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
  ! colspan="3" | Vrozené srdeční vady
  ! colspan="3" |Vrozené srdeční vady
  |-
  |-
  ! bez zkratů !! s levo-pravým zkratem !! s pravo-levým zkratem
! colspan="2" |acyanotické!!cyanotické
|-
  !bez zkratů!!s levo-pravým zkratem!!s pravo-levým zkratem
  |-  
  |-  
  | [[stenóza plicnice]] || [[defekt septa síní]] || [[Fallotova tetralogie]]
  | [[aortální stenóza]]|| [[defekt septa komor]]|| [[Fallotova tetralogie]]
  |-  
  |-  
  | [[koarktace aorty]] || [[defekt septa komor]] || [[transpozice velkých cév]]
  | [[Pulmonální stenóza|stenóza plicnice]]|| [[defekt septa síní]]|| [[Transpozice velkých tepen|transpozice velkých cév]]
  |-  
  |-  
  | [[aortální stenóza]] || [[otevřená Botallova dučej]] || [[atrézie trikuspidální chlopně]]
  | [[koarktace aorty]]|| [[Otevřená Botallova dučej|otevřený ''ductus arteriosus'']]|| [[hypoplastické levé srdce]]
  |-  
  |-  
  | || || [[VSV s funkčně jedinou srdeční komorou]]
  | interrupce aortálního oblouku || defekt AV septa || pulmonální atrézie
  |-  
  |-  
  |  || || [[hypoplastické levé srdce]]
  | anomální polohy srdce (''ectopia cordis a dextrokardie'') || parciální anomální návrat plicních žil || atrézie trikuspidální chlopně
  |-
| || [[Lutembacherův syndrom]] || VSV s funkčně jedinou srdeční komorou
|}
|}


====Faktory určující velikost a směr průtoku zkratem====
* tlakový gradient
* umístění zkratu


=== Podle přítomnosti [[centrální cyanóza|centrální cyanózy]] ===
<center><gallery caption="VSV bez zkratů" widths="250">
{| class="wikitable"
File:Blausen 0040 AorticStenosis.png|Aortální stenóza
! colspan="2" | Vrozené srdeční vady
Soubor:Heart stenosis.svg|Stenóza plicnice
|-
File:Blausen 0243 CoarctationofAorta CloseUp.png|Koarktace aorty
! cyanotické !! acyanotické
</gallery></center>
|-  
 
| [[Fallotova tetralogie]] || [[defekt septa síní]]
<center><gallery caption="VSV s levo-pravým zkratem" widths="200">
|-  
File:Ventricular septal defect-en.png|Defekt komorového septa
| [[transpozice velkých cév]] || [[defekt septa komor]]
File:Atrial septal defect-en.png|Defekt síňového septa
|-  
File:Blausen 0707 PatentDuctusArteriosus.png|Otevřený ductus arteriosus
| [[atrézie trikuspidální chlopně]] || [[otevřená Botallova dučej]]
File:Avsd.jpg|Defekt AV septa
|-
</gallery></center>
| [[VSV s funkčně jedinou srdeční komorou]] || [[stenóza plicnice]]
 
|-
<center><gallery caption="VSV s pravo-levým zkratem" widths="200">
| || [[koarktace aorty]]
File:Tetralogy of Fallot Part 1.png|Fallotova tetralogie
|-  
Soubor:D-tga-575px.jpg|Transpozice velkých cév
| || [[aortální stenóza]]
Soubor:Hypoplastic left heart syndrome.svg|Hypoplastické levé srdce
|-
File:Trikuspide atresia.png|Trikuspidální atrézie
| || [[hypoplastické levé srdce]]
</gallery></center>
|-
 
| || [[hypertrofická obstruktivní kardiomyopatie]]
 
|-
==Život ohrožující VSV==
| || [[dextrokardie]]
Kritické VSV ohrožují pacienta na životě na podkladě '''srdečního selhání''' a/nebo '''hypoxemie'''. Vyžadují urgentní řešení.
|}
 
U '''cyanotických vad''' bývá přítomna cyanóza (pravo-levý zkrat), nehmatná pulzace, chladná akra, srdeční šelest, tachypnoe, dyspnoe, tachykardie a hepatomegalie.<ref name="Janota"/>. '''Acyanotické vady''' provází buď šelest nebo známky městnavého srdečního selhávání<ref name="Gomella"/>.
 
Diagnostiku provádíme na základě '''klinického vyšetření''' (saturace, kyslíkový test, tachypnoe, dyspnoe, pulzace na HK a DK, srdeční frekvence, poslechový nález, průkaz [[hepatosplenomegalie]]), '''[[echokardiografie]]''', '''RTG hrudníku''' (velikost srdce, charakter plicní kresby) a '''EKG''' (sinusový rytmus, pozitivní vlna P v 1. svodu a aVF, směr osy QRS doprava)<ref name="Janota"/>.
 
;Nekorigovaná transpozice velkých cév
:Aorta odstupuje vpředu z pravé komory a plicnice vzadu z levé komory. '''Systémový a plicní oběh pracují odděleně'''. Vyskytuje se izolovaně nebo spolu s defektem septa komor, vzácněji s jinými vadami.
:Klinicky bývá přítomna cyanóza a tachypnoe na podkladě hypoxémie.
 
{{Podrobnosti|Transpozice velkých cév}}
 
 
;Fallotova tetralogie
:Komplex několika vad – obstrukce výtokového traktu pravé komory ('''pulmonální stenóza'''), velký '''defekt septa''' komor (VSD), '''dextrapozice aorty''' s nasedáním nad komorový defekt a '''hypertrofie pravé komory'''.
:Díky defektu septa komor je systolický tlak v obou komorách vyrovnaný. Hypoxémie se zvýrazňuje s významností stenózy plicnice (klesá plicní průtok). V kojeneckém věku se projevuje hypoxickými záchvaty (náhlé zhoršení cyanózy, tachypnoe, úzkost a ochabnutí dítěte).
 
{{Podrobnosti|Fallotova tetralogie}}
 
 
;Hypoplastické levé srdce
:Dutina levé komory i levá síň je malá, stenóza či atrézie mitrální a aortální chlopeně, hypoplázie ascendetní aorty. V 80 % případů přítomna koarktace aorty, častá fibroelastóza endokardu. Pravá komora je hypertrofická a dilatovaná – srdeční výdej podmíněn výhradně činností pravé komory, aorta se plní pravo-levým zkratem přes otevřenou tepennou dučej.
:Projevuje se srdečním selháním v 2.-4. dnu života (při uzávěru tepenné dučeje), které vede k rozvoji šoku a acidózy.
 
{{Podrobnosti|Hypoplastické levé srdce}}
 
 
;Koarktace aorty
:'''Zúžení aorty''' v oblasti aortálního isthmu (výjimečně v hrudní či břišní aortě). Často sdružena s jinými vrozenými vadami.
:Typickým projevem je oslabená pulsace na femorálních arteriích (rozdíl saturace mezi HK a DK). Po uzávěru dučeje dochází k přetížení levé komory, poklesu srdečního výdeje a k rozvoji srdečního selhání a šoku. Někdy mohou být prvotní příznaky nespecifické (špatným příjem potravy, neprospívání, dyspnoe).
 
{{Podrobnosti|Koarktace aorty}}
 
 
;Aortální a pulmonální stenóza
:Vážnost záleží na míře stenózy. Projevuje se srdečním selháním, obvykle již prenatálně.
 
{{Podrobnosti|Aortální stenóza}}
{{Podrobnosti|Pulmonální stenóza}}
 
 
;Atrezie plicnice s intaktním komorovým septem
:Vzácná, ale život ohrožující vada. Často vede k tvorbě aortopulmonálních kolaterál.
:Většinou se řeší chirurgicky hned po narození, vzácně i prenatálně.
 
;Defekty septa
:Riziko závisí na rozsahu a lokalizaci defektu. Obvykle jsou asociovány s jinými vrozenými vadami. Nejrizikovější jsou rozsáhlé defekty komorového septa.
 
{{Podrobnosti|Defekt komorového septa}}


===[[Kritické vrozené srdeční vady]]===
Vyžadují urgentní řešení:
*[[transpozice velkých cév]]
*[[Fallotova tetralogie]]
*[[hypoplastické levé srdce]]
*[[koarktace aorty]]


==Přehled nejčastějších VSV v dospělé populaci==
;Otevřená tepenná dučej
:Spojuje isthmus aorty a plicnici. U plodu se vyskytuje fyziologicky, po porodu se funkčně uzavírá do 10–18 hodin a definitivně do 3 týdnů.
:Patologická perzistence je nejčastěji přítomna u [[Nezralý novorozenec|předčasně narozených plodů]].
:Klinicky se projevuje srdečním selháním (na podkladě zvýšeného plicního průtoku) a rozvojem šoku.


*[[defekt septa síní]]
{{Podrobnosti|Otevřená Botallova dučej}}
*[[defekt septa komor]]
*[[koarktace aorty]]
*[[Fallotova tetralogie]]
*[[aortální stenóza]]
*[[aortální insuficience]]
*[[bikuspidální aortální chlopeň]]
*[[stenóza plicnice]]
*[[Ebsteinova anomálie]]
*korigovaná [[transpozice velkých cév]]
*[[otevřená Botallova dučej]]


==='''Specifické problémy dospělých s VSV'''===


*[[infekční endokarditida]]
==Nejčastější VSV dospělých==
*komplikace v těhotenství
VSV u dospělých bývají spojeny se vznikem specifických komplikací jako jsou: [[infekční endokarditida]], [[arytmie]], hematologické komplikace, [[Eisenmengerův syndrom]] a komplikace v těhotenství,
*[[arytmie]]
*hematologické problémy
*[[Eisenmengerův syndrom]]


Nejčastější VSV:
* defekt septa síní a komor,
* koarktace aorty,
* Fallotova tetralogie,
* aortální stenóza a [[aortální insuficience]],
* [[bikuspidální aortální chlopeň]],
* stenóza plicnice,
* Ebsteinova anomálie,
* korigovaná transpozice velkých cév,
* Lutembacherův syndrom,
* a otevřená Botallova dučej.


== Odkazy ==
==Odkazy==
===Související články===
===Související články===
* [[Získané srdeční vady]]
* [[Získané srdeční vady]]
* [[Vrozené vývojové vady]]
* [[Vrozené srdeční vady/Repetitorium]]
* [[Vrozené srdeční vady/Repetitorium]]


=== Použitá literatura ===
===Externí odkazy===
*{{Citace
* [https://www.techmed.sk/auskultacia-srdca-ozvy-selesty/ Srdeční ozvy a šelesty - Audio nahrávky (TECHmED)]
* [https://www.nzip.cz/doporuceny-zdroj/394-pilotni-program-casneho-zachytu-kritickych-vrozenych-srdecnich-vadsrdecnich-vad NZIP screening VSV]
* [https://pedecho.org/ Pediatric Echocardiography (pedecho.org) - atlas echokardiografických nálezů u vrozených srdečních vad]
* [https://cneos.cz/echokardiografie-prehled/ Atlas Echokardiografie pro Neonatology • Česká Neonatologická Společnost 2024 (cneos.cz)]
 
===Reference===
<references />
 
===Použitá literatura===
* {{Citace
|typ = kniha
|typ = kniha
|korporace =  
|korporace =  
Řádek 121: Řádek 215:
|isbn = 80-7262-430-X  
|isbn = 80-7262-430-X  
}}
}}
*{{Citace
* {{Citace
|typ = kniha
|typ = kniha
|korporace =  
|korporace =  
Řádek 141: Řádek 235:
|isbn = 978-0-19-856573-4
|isbn = 978-0-19-856573-4
}}
}}
*{{Citace
* {{Citace
| typ = kniha
| typ = kniha
| isbn = 80-246-0597X
| isbn = 80-246-0597X
Řádek 155: Řádek 249:
| rok = 2003
| rok = 2003
}}
}}
 
* {{Citace
===Reference===
| typ = kniha
<references/>
| isbn = 9788074921285
| příjmení1 = Zeman
| jméno1 = Miroslav
| příjmení2 = Krška
| jméno2 = Zdeněk
| titul = Speciální chirurgie
| vydání = 3
| místo = Praha
| vydavatel = Galén
| rok = c2014
| strany = 305-315
}}


[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]
Řádek 166: Řádek 271:
[[Kategorie:Porodnictví]]
[[Kategorie:Porodnictví]]
[[Kategorie:Patologie]]
[[Kategorie:Patologie]]
[[Kategorie:Neonatologie]]
[[Kategorie:Embryologie]]

Aktuální verze z 15. 8. 2024, 17:59

Vrozené srdeční vady (VSV) patří mezi nejčastější vrozené vývojové vady. Postihují asi 1 % živě narozených dětí. Nejčastější VSV je defekt septa komor (tvoří téměř 42 % všech VSV), dále defekt septa síní (téměř 9 %) a aortální či pulmonální stenóza.[1]. Někdy se mohou objevovat sdruženě jako komplexní srdeční vady.

Obecně tvoří vrozené vady oběhové soustavy více než 40 % všech registrovaných vrozených vad v České republice[2].

Asi polovina všech VSV se projeví již v 1. týdnu života srdečním selháním a/nebo cyanózou a poslechovým srdečním nálezem[1], nejčastěji (otevřený ductus arteriosus (Botallova dučej), transpozice velkých cév, hypoplastické levé srdce, Fallotova tetralogie a pulmonální atrézie)[3]. Někdy bývá symptomatologie nespecifická – u kojenců se může objevit zvýšené pocení, problémy při pití a zažívací obtíže, u mladistvých snížená výkonnost a námahová dušnost[4].

Díky kvalitní prenatální péči je v České republice více jak 40 % VSV diagnostikováno již prenatálně[1].

Graficky upravený CCHD Workgroup Protocol

V současné době probíhá pilotní novorozenecký screeningový program nezachycených VSV.[5]

Rozdělení VSV[upravit | editovat zdroj]

Srdeční vady tradičně dělíme na cyanotické a acyanotické. Dále pak na vady s levo-pravým zkratem, pravo-levým zkratem (směr ovlivňuje tlakový gradient a lokalizace zkratu) a na vady bez přítomnosti zkratu.

Vrozené srdeční vady
acyanotické cyanotické
bez zkratů s levo-pravým zkratem s pravo-levým zkratem
aortální stenóza defekt septa komor Fallotova tetralogie
stenóza plicnice defekt septa síní transpozice velkých cév
koarktace aorty otevřený ductus arteriosus hypoplastické levé srdce
interrupce aortálního oblouku defekt AV septa pulmonální atrézie
anomální polohy srdce (ectopia cordis a dextrokardie) parciální anomální návrat plicních žil atrézie trikuspidální chlopně
Lutembacherův syndrom VSV s funkčně jedinou srdeční komorou



Život ohrožující VSV[upravit | editovat zdroj]

Kritické VSV ohrožují pacienta na životě na podkladě srdečního selhání a/nebo hypoxemie. Vyžadují urgentní řešení.

U cyanotických vad bývá přítomna cyanóza (pravo-levý zkrat), nehmatná pulzace, chladná akra, srdeční šelest, tachypnoe, dyspnoe, tachykardie a hepatomegalie.[1]. Acyanotické vady provází buď šelest nebo známky městnavého srdečního selhávání[3].

Diagnostiku provádíme na základě klinického vyšetření (saturace, kyslíkový test, tachypnoe, dyspnoe, pulzace na HK a DK, srdeční frekvence, poslechový nález, průkaz hepatosplenomegalie), echokardiografie, RTG hrudníku (velikost srdce, charakter plicní kresby) a EKG (sinusový rytmus, pozitivní vlna P v 1. svodu a aVF, směr osy QRS doprava)[1].

Nekorigovaná transpozice velkých cév
Aorta odstupuje vpředu z pravé komory a plicnice vzadu z levé komory. Systémový a plicní oběh pracují odděleně. Vyskytuje se izolovaně nebo spolu s defektem septa komor, vzácněji s jinými vadami.
Klinicky bývá přítomna cyanóza a tachypnoe na podkladě hypoxémie.
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Transpozice velkých cév.


Fallotova tetralogie
Komplex několika vad – obstrukce výtokového traktu pravé komory (pulmonální stenóza), velký defekt septa komor (VSD), dextrapozice aorty s nasedáním nad komorový defekt a hypertrofie pravé komory.
Díky defektu septa komor je systolický tlak v obou komorách vyrovnaný. Hypoxémie se zvýrazňuje s významností stenózy plicnice (klesá plicní průtok). V kojeneckém věku se projevuje hypoxickými záchvaty (náhlé zhoršení cyanózy, tachypnoe, úzkost a ochabnutí dítěte).
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Fallotova tetralogie.


Hypoplastické levé srdce
Dutina levé komory i levá síň je malá, stenóza či atrézie mitrální a aortální chlopeně, hypoplázie ascendetní aorty. V 80 % případů přítomna koarktace aorty, častá fibroelastóza endokardu. Pravá komora je hypertrofická a dilatovaná – srdeční výdej podmíněn výhradně činností pravé komory, aorta se plní pravo-levým zkratem přes otevřenou tepennou dučej.
Projevuje se srdečním selháním v 2.-4. dnu života (při uzávěru tepenné dučeje), které vede k rozvoji šoku a acidózy.
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Hypoplastické levé srdce.


Koarktace aorty
Zúžení aorty v oblasti aortálního isthmu (výjimečně v hrudní či břišní aortě). Často sdružena s jinými vrozenými vadami.
Typickým projevem je oslabená pulsace na femorálních arteriích (rozdíl saturace mezi HK a DK). Po uzávěru dučeje dochází k přetížení levé komory, poklesu srdečního výdeje a k rozvoji srdečního selhání a šoku. Někdy mohou být prvotní příznaky nespecifické (špatným příjem potravy, neprospívání, dyspnoe).
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Koarktace aorty.


Aortální a pulmonální stenóza
Vážnost záleží na míře stenózy. Projevuje se srdečním selháním, obvykle již prenatálně.
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Aortální stenóza.
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Pulmonální stenóza.


Atrezie plicnice s intaktním komorovým septem
Vzácná, ale život ohrožující vada. Často vede k tvorbě aortopulmonálních kolaterál.
Většinou se řeší chirurgicky hned po narození, vzácně i prenatálně.
Defekty septa
Riziko závisí na rozsahu a lokalizaci defektu. Obvykle jsou asociovány s jinými vrozenými vadami. Nejrizikovější jsou rozsáhlé defekty komorového septa.
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Defekt komorového septa.


Otevřená tepenná dučej
Spojuje isthmus aorty a plicnici. U plodu se vyskytuje fyziologicky, po porodu se funkčně uzavírá do 10–18 hodin a definitivně do 3 týdnů.
Patologická perzistence je nejčastěji přítomna u předčasně narozených plodů.
Klinicky se projevuje srdečním selháním (na podkladě zvýšeného plicního průtoku) a rozvojem šoku.
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Otevřená Botallova dučej.


Nejčastější VSV dospělých[upravit | editovat zdroj]

VSV u dospělých bývají spojeny se vznikem specifických komplikací jako jsou: infekční endokarditida, arytmie, hematologické komplikace, Eisenmengerův syndrom a komplikace v těhotenství,

Nejčastější VSV:

  • defekt septa síní a komor,
  • koarktace aorty,
  • Fallotova tetralogie,
  • aortální stenóza a aortální insuficience,
  • bikuspidální aortální chlopeň,
  • stenóza plicnice,
  • Ebsteinova anomálie,
  • korigovaná transpozice velkých cév,
  • Lutembacherův syndrom,
  • a otevřená Botallova dučej.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. Skočit nahoru k: a b c d e JANOTA, Jan a Zbyněk STRAŇÁK. Neonatologie. 1. vydání. Mladá fronta, 2013. ISBN 978-80-204-2994-0.
  2. ŠÍPEK, Antonín, V GREGOR a Antonín jr. ŠÍPEK, et al. Incidence vrozených srdečních vad v České republice – aktuální data. Ceska Gynekol [online]. 2010, vol. 75, no. 3, s. 221-42, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20731304>. ISSN 1210-7832. 
  3. Skočit nahoru k: a b GOMELLA, TL, et al. Neonatology : Management, Procedures, On-Call Problems, Diseases, and Drugs. 6. vydání. Lange, 2009. s. 436-443. ISBN 978-0-07-154431-3.
  4. MUNTAU, Ania. Pediatrie. 2. vydání. Praha : Grada, 2014. ISBN 9788024745886.
  5. Časný záchyt kritických vrozených srdečních vad u zralých novorozenců při hospitalizaci a v raném postnatálním období; Národní screeningové centrum; https://prevon.uzis.cz/res/file/prezentace/2019/17-kantor.pdf

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KLENER, Pavel. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. s. XV, 275. ISBN 80-7262-430-X.
  • TASKER, Robert C., Robert J. MCCLURE a Carlo L. ACERINI. Oxford Handbook of Paediatrics. 1. vydání. New York : Oxford University Press, 2008. s. 242. ISBN 978-0-19-856573-4.
  • OŠŤÁDAL, Bohuslav a Martin VÍZEK, et al. Patologická fyziologie srdce a cév. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0597X.
  • ZEMAN, Miroslav a Zdeněk KRŠKA. Speciální chirurgie. 3. vydání. Praha : Galén, c2014. s. 305-315. ISBN 9788074921285.