Diskuse:Vrozené srdeční vady
Z WikiSkript
Archiv původní diskuse naleznete ZDE.
Postup redakčního zpracování | ||||
K redakční kontrole ještě zbývá | ||||
V článku bylo zkontrolováno • zdroje • citace • kategorie a portály • synonyma a název • členění a nadpisy • obrázky a licence • prolinkování • pravopis • typografie | ||||
Dokážete-li některé z doporučených úprav provést, směle se do nich pusťte! V případě jakýchkoli nejasností se můžete podívat do nápovědy nebo se nás zeptat, rádi Vám pomůžeme. | ||||
Připomínky k článku[editovat zdroj]
}}
Zdá se mi, že v tomto článku je chyba. Hypoplastické levé srdce je uvedeno mezi vadami bez zkratu, ale samotný článek Hypoplastické levé srdce uvádí, že přežití s touto poruchou je možné jen díky "perzistenci tepenné dučeje, defektu septa síní či perzistujcího foramen ovale". Zkoušel jsem prohlédnout internet, ale nikde se mi toto rozdělení nepovedlo najít a se stejným neúspěchem se setkala snaha nají to ve zdrojích. Nevíte někdo, jestli je tak opravdu správně?
-- Honza Mudruňka -- redakce WikiSkript 28. 10. 2011, 21:03 (CEST)
- Děkuji, Honzo, za velice správnou připomínku!
- Pro syndrom hypoplastického levého srdce je typický abnormální vývoj levostranných srdečních struktur – hypoplázie levé komory a aortálního komplexu + stenóza/atrézie mitrální chlopně. Nicméně výdej levé komory nemusí být nutně nulový (neúplná obstrukce). V takovém přípdadě není k přežití novorozence bezpodmínečně nutná přítomnost perzistujícího ductus arteriosus a otevřeného foramen ovale/defektu mezisíňového septa. Na druhou stranu je třeba poznamenat, že syndrom hypoplastického levého srdce většinou je doprovázen právě těmito defekty (defekt síňového septa, otevřené foramen ovale, perzistující ductus arteriosus).
- Resumé: Je třeba se kouknout, zda existuje objektivní zdroj, který "natvrdo" tento syndrom řadí buď mezi VVV se zkratem, nebo bez zkratu.
- Hezký večer! S pozdravem ---- Ondřej Kučerka -- redakce WikiSkript 28. 10. 2011, 23:00 (CEST)
- Již se mi povedl najít zdroj, který syndrom hypoplastického levého srdce řadí k pravo-levým zkratům, takže tuto chybu opravím. Tím je asi celá záležitost vyřešena.
- -- Honza Mudruňka -- redakce WikiSkript 28. 10. 2011, 23:11 (CEST)
- Mně tedy pravo-levý zkrat nedává moc smysl. Bude záležet na tom, který z defektů je přítomný (otevřené foramen ovale, defekt septa síní, perzistující ductus arteriosus), dále na faktu, jestli je komunikace mezi plicnici a aortou brána jako levostranný zkrat nebo pravostranný (v tomto případě by tekla krev z plicnice do aorty, zatímco u "klasické" Botallovy dučeje z aorty do plicnice)..??
- Doplň prosím i ten zdroj, ze kterého jsi čerpal. Děkuji! ---- Ondřej Kučerka -- redakce WikiSkript 28. 10. 2011, 23:24 (CEST)
- Našel jsem jeden zdroj, který ale není možný ocitovat (materiály k jednomu praktiku) a pak ještě exstují skripta, které údajně říkají to samé. Bohužel ty zatím nemám v ruce, takže až se k nim dostanu, tak citace doplním a případně ještě poupravím.
- -- Honza Mudruňka -- redakce WikiSkript 28. 10. 2011, 23:48 (CEST)
- Materiály k praktiku lze také citovat, neměl by to být problém. Jestli si s tím nevíš rady, klidně mi je pošli emailem (ev. link na ně) a já je odcituji. Prozatím moc děkuji za spolupráci, dořešíme s adekvátní literaturou. ---- Ondřej Kučerka -- redakce WikiSkript 29. 10. 2011, 00:07 (CEST)
- Tak zdroj je doplněn a je to opravdu PL zkrat
- -- Honza Mudruňka -- redakce WikiSkript 31. 10. 2011, 17:25 (CET)
- Materiály k praktiku lze také citovat, neměl by to být problém. Jestli si s tím nevíš rady, klidně mi je pošli emailem (ev. link na ně) a já je odcituji. Prozatím moc děkuji za spolupráci, dořešíme s adekvátní literaturou. ---- Ondřej Kučerka -- redakce WikiSkript 29. 10. 2011, 00:07 (CEST)
- HLHS vzniká na podkladě těžké stenózy nebo atrézie aorty. Defekt komorového septa nemusí být přítomen, přežití je ale závislé na otevřeném ductus arteriosus a pokud není přítomen defekt síňového septa, dělá se po porodu atriální septostomie. Nelson Textbook of Pediatrics klasifikuje HLHS jako cyanotickou VSV se zvýšeným plicním průtokem. Jedná se tedy o levo-pravý zkrat, protože levé srdeční oddíly včetně mitrální chlopně jsou (více či méně) těžce hypoplastické, krev tedy teče cestou menšího odporu do pravé síně a komory. ----Barbora Beňová 28. 11. 2011, 00:15 (CET)
- Dobrý večer, Barboro!
- Děkujeme za připomínku! Tohleto je zapeklité téma. :-) Honza našel zdroj, kde HLHS řadí mezi pravo-levé zkraty, Vy jste našla levo-pravé zkraty. Do článku vložím znovu šablonu "diskuse". Budeme se muset asi kouknout ještě do dalších materiálů, abychom to rozsekli. Nicméně velmi děkujeme, že se tématem zabýváte a že jste nám dala vědět. Takováto práce je pro nás velmi cenná a pomáhá WikiSkripta zkvalitňovat! Hezký večer! Srdečně zdraví ---- Ondřej Kučerka -- redakce WikiSkript 28. 11. 2011, 00:30 (CET)
- Když jsem tento problém řešil, tak jsem narazil na definici ve smyslu, že pravo-levý zkrat nastává, když venózní krev teče rovnou zpět do systému a obchází plíce a naopak levo-pravý, když se okysličená krev vrací znovu do plic. Tedy v tomto případě krev prochází z prava (plicnice) skrz ductus arteriosus do leva (aorta). Samozřejmě defekt septa by znamenal levo-pravý zkrat, ale ten nemusí být přítomen. Ale tady se odvolávám na:
- OŠŤÁDAL, Bohuslav – VÍZEK, Martin, et al. Patologická fyziologie srdce a cév. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0597X.
- Zde jsem nalezl tu informaci, že se jedná o PL zkrat.
- -- Honza Mudruňka -- redakce WikiSkript 28. 11. 2011, 08:01 (CET)
- Ano Honzo, máš pravdu. Ty zkraty jsou opravdu takto definovány. Jenže pokud není přítomný defekt síňového septa, tak musí být otevřené foramen ovale, jinak by krev přitékající do LS z plic neměla v důsledku atrézie nebo těžké stenózy mitrální či aortální chlopně kam téci. Takže tok z levé síně do pravé je také přítomný. Jak píše Barbora o příspěvěk níže - je to velmi komplexní vady zcela měnící hemodynamiku. ---- Ondřej Kučerka -- redakce WikiSkript 1. 12. 2011, 17:10 (CET)
- Když jsem tento problém řešil, tak jsem narazil na definici ve smyslu, že pravo-levý zkrat nastává, když venózní krev teče rovnou zpět do systému a obchází plíce a naopak levo-pravý, když se okysličená krev vrací znovu do plic. Tedy v tomto případě krev prochází z prava (plicnice) skrz ductus arteriosus do leva (aorta). Samozřejmě defekt septa by znamenal levo-pravý zkrat, ale ten nemusí být přítomen. Ale tady se odvolávám na:
- To vůbec není za co :-). Taky jsem to ve Vízkovi našla takhle. Možná by šlo říct, že HLHS je prostě tak komplexní vada, že je těžké ji zaradit pod klasické dělení na LP a PL zkraty. Vzniká v podstatě na podkladě obstrukce, přežití je závislé na levo-pravém zkratu (PDA, směr proudění dán tlak. gradientem přes ductus a ty děti jsou ohroženy právě výrazným poklesem tlaku v plicním řečišti, tedy levo-pravým zkratem a terapeuticky jsou drženy v nižších saturacích, aby tlak v plicích příliš nepoklesl, protože by se ještě výrazněji snížil podíl krve, který teče do periferie) a otevřeném foramen ovale (tady i Vízek, resp. Škovránek píše, že pokud FO není úplně volné, dělá se balónková septostomie). Nevím, přijde mi, že HLHS se fakt poněkud vymyká, když chceme být úplně přesní... ----Barbora Beňová 28. 11. 2011, 12:36 (CET)
- Navrhuji tedy ponechat HLHS v kolonce P-L zkratů (dle Vízka) s odkazem na tuto diskuzi. Co vy na to? ---- Ondřej Kučerka -- redakce WikiSkript 1. 12. 2011, 17:10 (CET)
- Jsem pro. Jenom jedna věc, ten Nelson je 19. vydání :-). Hezký den! ----Barbora Beňová 9. 12. 2011, 20:11 (CET)
- Opravdu může nastat stav, kdy i při atrézii mitrální chlopně neexistuje komunikace mezi levou a pravou síní (foramen ovale otevřené není, defekt síňového septa také není → LP zkrat není) a plicní žilní krev je v takovémto případě do systémového žilního systému drénována abnormálně.[1][2] Takže i z toho důvodu se přikláním k variantě přiřazení mezi PL zkraty a odkazu na diskuzi. ---- Ondřej Kučerka -- redakce WikiSkript 1. 12. 2011, 17:31 (CET)
Odkazy[editovat zdroj]
Reference[editovat zdroj]
- ↑ CHALOUPECKÝ, Václav. Dětská kardiologie. 1. vydání. Praha : Galén, c2006. ISBN 80-7262-406-5.
- ↑ KLIEGMAN, Robert. Nelson Textbook of Pediatrics. 18. vydání. 2004. ISBN 978-1-4160-2450-7.