Defekt septa síní
| Defekt sínového septa (ASD) | |
 Schéma ASD | |
| Popis | vrozené porušení septa mezi síněmi |
|---|---|
| Diagnostika | ECHO, RTG |
| Prognóza | po chirurgickém řešení dobrá |
| Klasifikace a odkazy | |
| MKN | Q21.1 |
| Medscape | 162914 |
| MeSH ID | D006344 |
| MedlinePlus | 000157 |
Defekt septa síní (ASD) je necyanotická vrozená srdeční vada, kterou dělíme na typ ostium primum a ostium secundum. Vzácně se setkáváme i s defekty v blízkosti vústění v. cava superior (defekt typu sinus venosus) nebo sinus coronarius (defekt typu sinus coronarius).
Defekt síňového septa typu ostium primum[upravit | editovat zdroj]
Méně častý, ale za to závažnější defekt, který je provázen rozštěpem předního cípu mitrální chlopně. Následkem toho vzniká mitrální regurgitace a levo-pravý zkrat. Často přítomen u Downova syndromu[1].
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Malý defekt bývá asymptomatický, mitrální regurgitace během života progreduje, větší defekt bývá provázen častými plicními infekcemi a vede k srdečnímu selhání.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Chirurgický uzávěr defektu, případně katetrizačně.
Defekt septa typu ostium secundum[upravit | editovat zdroj]
Velmi častá vada v důsledku patentního foramen ovale, atrioventrikulární chlopně jsou normální. U dívek se vyskytuje 3x častěji[1]. Obvykle diagnostikován jako náhodný nález.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
V dětství obvykle bez obtíží. V dospělosti se může (při velkém levo-pravém zkratu) objevit snížená výkonnost, poruchy rytmu (hlavně flutter síní) zvětšení síní, zvětšení pravé komory (až srdeční selhání). Dochází k recirkulaci krve v plicním řečišti, dilataci a objemovému přetěžování pravé komory a plicnice. Významná plicní hypertenze je ale jen u přibližně 10 % pacientů. Při zvýšení žilního tlaku (např. porodem) může dojít k paradoxní embolizaci (přes defekt do velkého oběhu). Poslechový nález: spíše než šelest upoutá pediatra fixovaný rozštěp II. ozvy nad plicnicí.
Prognóza a léčba[upravit | editovat zdroj]
Prognóza bývá příznivá, komplikace se objevují až ve 3. dekádě nebo později[1].
U všech pacientů (vč. asymptomatických) se doporučuje uzávěr defektu (katetrizací či otevřenou operací), výkon by měl být proveden u dětí mladších školního věku.
- Možnosti uzávěru defektu
Uzavření okluderem
Uzavření zašitím
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ Skočit nahoru k: a b c TASKER, Robert C., Robert J. MCCLURE a Carlo L. ACERINI. Oxford Handbook od Paediatrics. 1. vydání. New York : Oxford University Press, 2008. ISBN 978-0-19-856573-4.
