Bradyarytmie: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

VizuálníWikitext
m (editace nadpisů a odrážek)
m (Přesun šablony {{Upravit}} na diskuzní stránku)
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
<noinclude>{{Upravit}}</noinclude>
<!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
<!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
*  VLOŽENÝ ČLÁNEK
*  VLOŽENÝ ČLÁNEK
Řádek 16: Řádek 14:
Bradykardické poruchy vznikají buď poruchou v sinusovém uzlu, nebo blokádou vedení vzruchu ze síní na komory. Nejčastější je sinusová bradykardie.
Bradykardické poruchy vznikají buď poruchou v sinusovém uzlu, nebo blokádou vedení vzruchu ze síní na komory. Nejčastější je sinusová bradykardie.


== Sinusová bradykardie ==
==Sinusová bradykardie==
Jedná se o zpomalní srdeční frekvence < 60/min.
Jedná se o zpomalení srdeční frekvence < 60/min.
Fyziologicky se vyskytuje v situacích, kdy převládá vagová aktivita (spánek). Normální hodnotu najdeme u sportovců, kdy dosahuje i 40 tepů za minutu. Mezi možné '''příčiny''' patří např.: [[hypotyreóza]], [[hypotermie]], [[nitrolební hypertenze]], sick sinus syndrom. Často je také navozena iatrogenně [[betablokátory]], [[verapamil]]em, [[digitalis]]em, [[amiodaron]]em.
Fyziologicky se vyskytuje v situacích, kdy převládá vagová aktivita (spánek). Normální hodnotu najdeme u sportovců, kdy dosahuje i 40 tepů za minutu. Mezi možné '''příčiny''' patří např.: [[hypotyreóza]], [[hypotermie]], [[nitrolební hypertenze]], [[Infarkt myokardu|AIM]] spodní stěny, sick sinus syndrom. Často je také navozena iatrogenně [[betablokátory]], [[verapamil]]em, [[digitalis]]em, [[amiodaron]]em.


'''Terapie''' - u symptomatických jedinců atropin 0,5-1 mg i.v.. <ref>{{Citace
'''Terapie''' - u symptomatických jedinců atropin 0,5-1 mg i.v. <ref name=":0">{{Citace
  | typ = kniha
  | typ = kniha
  | příjmení1 = Češka
  | příjmení1 = Češka
Řádek 31: Řádek 29:
  | strany =  
  | strany =  
}} </ref>
}} </ref>
Trvalá kradiostimulace je indikována u trvajících AV blokád.


=== Sick sinus syndrom ===
===Sick sinus syndrom===
Jedná se o trvalou nebo záchvatovitou sinusovou bradykardii, až zástavy sinusového uzlu (sinus arrest). Může být střídán záchvaty [[Flutter síní|flutteru]]/[[fibrilace síní]]. Dochází k poruše tvorby vzruchů, která může být funkční/anatomická a přechodná/trvalá.
Jedná se o trvalou nebo záchvatovitou sinusovou bradykardii, až zástavy sinusového uzlu (sinus arrest). Může být střídán záchvaty [[Flutter síní|flutteru]]/[[fibrilace síní]]. Dochází k poruše tvorby vzruchů, která může být funkční/anatomická a přechodná/trvalá.


==== Etiologie ====
====Etiologie====
* Zvýšená vagotonie,
 
* [[endokrinopatie]],
*Idiopatické degenerativní poškození v oblasti [[SA uzel|SA uzlu]],
* farmaka,
*[[Ischemická choroba srdeční|ICHS]],
* přímé poškození sinusového uzlu.
*[[kardiomyopatie]],
*zvýšená vagotonie,
*[[endokrinopatie]],
*farmaka,
*přímé poškození sinusového uzlu.


==== Klinický obraz ====
====Klinický obraz====
Většina pacientů je asymptomatická, jinak palpitace, závratě, zmatenost.
Většina pacientů je asymptomatická, jinak palpitace, závratě, zmatenost, presynkopy, synkopy, ↓MSV.


==== Diagnostika ====
====Diagnostika====
Na [[EKG]] pozorujeme pomalou nebo nepravidelnou sinusovou akci, různé náhradní rytmy nebo naopak paroxysmy [[tachykardie]]. Negativní vliv [[Vegetativní nervový systém|vegetativního nervového systému]] potvrzuje schopnost sinusového uzlu zvýšit SF při fyzické zátěži (potvrzujeme ergometrií). [[Holterovské monitorování|Holter EKG]] ukazuje variabilitu SF během dne a noci, epizody sinusových pauz nebo výskyt jiných závažných poruch rytmu.
Na [[EKG]] pozorujeme pomalou nebo nepravidelnou sinusovou akci, různé náhradní rytmy nebo naopak paroxysmy [[tachykardie]]. Negativní vliv [[Vegetativní nervový systém|vegetativního nervového systému]] potvrzuje schopnost sinusového uzlu zvýšit SF při fyzické zátěži (potvrzujeme ergometrií). [[Holterovské monitorování|Holter EKG]] ukazuje variabilitu SF během dne a noci, epizody sinusových pauz nebo výskyt jiných závažných poruch rytmu.


==== Terapie ====
====Terapie====
Asymptomatičtí pacienti léčbu nevyžadují. Při bradykardii s poruchou hemodynamiky indikujeme implantaci [[kardiostimulátor]]u.
Asymptomatičtí pacienti léčbu nevyžadují. Při bradykardii s poruchou hemodynamiky indikujeme implantaci [[kardiostimulátor]]u.
== Sinusová zástava (sinus arrest) ==
==Sinusová zástava (sinus arrest)==
Jedná se o různě dlouhý výpadek v SA uzlu. Při delší pauze se může vyskytnout junkční stah. Může se klinicky manifestovat [[synkopa|synkopou]].
Jedná se o různě dlouhý výpadek v SA uzlu. Při delší pauze se může vyskytnout junkční či idioventrikulární stah. Může se klinicky manifestovat [[synkopa|synkopou]].
 
'''Terapie''' - u symptomatických jedinců atropin 0,5-1 mg i.v. <ref name=":0" />


== Sinoatriální blokáda ==
==Sinoatriální blokáda==
Má tři stupně, ale klinický význam má jen III. stupeň, při kterém se nepřevede ze sinusového uzlu impuls na [[myokard]] síně → výpadek jednoho srdečního stahu. Na EKG chybí celý P-QRS-T komplex.
Má tři stupně, ale klinický význam má jen III. stupeň, při kterém se nepřevede ze sinusového uzlu impuls na [[myokard]] síně → výpadek jednoho srdečního stahu. Na EKG chybí celý P-QRS-T komplex.


== Atrioventrikulární blokády ==
'''Terapie''' - u symptomatických jedinců atropin 0,5-1 mg i.v. <ref name=":0" />
[[Soubor:AV Block video.webm|náhled|upright=1.6|Video v angličtině, definice, patogeneze, příznaky, komplikace, léčba]]
 
==Atrioventrikulární blokády==
[[Soubor:AV Block video.webm|náhled|upright=1.6|Video v angličtině, definice, patogeneze, příznaky, komplikace, léčba]]Jedná se o poruchu převodu depolarizační vlny na komory. Blokáda je nejčastěji v AV uzlu (suprahisálně), ale může se vyskytnout i v [[Hisův svazek|Hisově svazku]] (intrahisálně) nebo infrahisálně.
 
===Etiologie===


=== Etiologie ===
*[[Akutní infarkt myokardu|AIM]] (zejména spodní AIM při uzávěru [[Věnčité tepny|ACD]]),
[[AIM]], [[zánět]], trauma, [[digoxin]], [[betablokátory]], idiopatická fibróza.
*[[zánět]] - [[Myokarditida|virové myokarditidy]], [[borelióza]], [[Chagasova choroba]],
*trauma,
*bradykardizující léky - [[digoxin]], [[betablokátory]],
*idiopatická fibróza,
*kardiomyopatie.


=== Dělení ===
===Dělení===
====1. stupeň====
====1. stupeň====
Prodloužené AV vedení vzruchu, proto PQ delší než 0,2 s. Karditida při akutní [[revmatická horečka|revmatické horečce]], intoxikace digoxinem, β blokátory. Klinicky nezávažná, nutno na ní brát ohled při medikaci výše uvedenými léky.
Prodloužené AV vedení vzruchu, proto PQ > 0,2 s. Karditida při akutní [[revmatická horečka|revmatické horečce]], intoxikace digoxinem, β blokátory. Klinicky nezávažná, nutno na ní brát ohled při medikaci výše uvedenými léky.
====2. stupeň====
Intermitentní výpadky vedení ze síní na komory (některé vzruchy se nepřevedou na komory), na EKG se vyskytují P vlny nenásledované QRS komplexem.
 
=====A-V blok II°, Mobitz typ I (Wenckebachova perioda)=====
S každým převedeným vzruchem se porucha stupňuje a prodlužuje se doba vedení vzruchu ze síní na komory. Porucha vedení se nakonec vystupňuje tak, že se vzruch ze síní na komory nepřevede. Vznikne dočasná úplná blokáda A-V převodu. Nepřevedení vzruchu umožní „zotavení“ převodního systému a obnovení A-V převodu. Tento děj se periodicky opakuje. Interval od jedné úplné A-V blokády k další úplné A-V blokádě se nazývá Wenckebachova perioda.


Čím je porucha závažnější, tím dříve dojde k úplnému A-V bloku a tím bude Wenckebachova perioda kratší. Obvyklý poměr A-V převodu bývá 5:4, 4:3 a 3:2. V nejzazším případě se Wenckebachova perioda může zkrátit tak, že k úplnému A-V bloku dojde po každém úspěšném A-V převodu. Převodní systém zvládne jeden přenos vzruchu ze síní na komory, ale další A-V přenos již nezvládne. Této poruše se říká ''fixní Wenckebachova perioda''. Je zde poměr A-V převodu 2:1 (převede se každá druhá P vlna).


====2. stupeň====  
''Fixní Wenckebachova perioda'', na rozdíl od A-V blokády ''Mobitz II,'' není jasnou indikací k implantaci kardiostimulátoru. Výjimkou je symptomatická bradykardie u fixní Wenckebachovy periody. Klesne-li například frekvence nemocného S-A uzlu na 60/min, pak při A-V převodu 2:1 bude frekvence QRS a komorových systol 30/min a to již zpravidla způsobí významný pokles minutového srdečního výdeje. Je-li funkce S-A uzlu v pořádku, vyřeší sympatický systém A-V blokádu 2:1 stimulací S-A uzlu k vyšší frekvenci uzlu, např. na 120/min k udržení frekvence QRS (systol komor) 60/min.
Některé vzruchy se nepřevedou na komory, proto vypadává stah komor.
 
======EKG nález======
Na EKG je před každým '''QRS komplexem''' '''vlna P''', rytmus je sinusový a QRS komplex trvá '''maximálně 0,12 s'''. S každým dalším P-QRS komplexem se postupně více a více prodlužuje '''PQ interval''' tak, jak se stupňuje porucha A-V převodu. Při vzniku úplné A-V blokády se na EKG zobrazí P vlna (doklad depolarizace síní), která není následována QRS komplexem (doklad úplné A-V blokády). Po pauze se na EKG objeví '''P-QRS komplex''', zpravidla s normálním P-Q intervalem (doklad obnoveného A-V vedení).
 
======Lokalizace léze======
Léze v převodním systému je lokalizována převážně v A-V uzlu, méně často v [[Převodní systém srdeční|Hisově svazku]]. Lokalizaci poruchy nelze určit z povrchového EKG, ale pouze při invazivním elektrofyziologickém vyšetření.


;A-V blok II°, Mobitz typ I (Wenkebachova perioda)
=====A-V blok II°, Mobitz typ II.=====
*Je porušeno (zpomaleno a intermitentně přerušeno) převádění vzruchu ze síní na komory. Léze v převodním systému je lokalizována převážně v A-V uzlu, méně častěji v [[Převodní systém srdeční|Hisově svazku]]. Lokalizaci poruchy nelze určit z povrchového EKG, ale pouze při invazivním elektrofyziologickém vyšetření. S každým převedeným vzruchem se porucha A-V převodu stupňuje a stále víc a více se prodlužuje doba vedení vzruchu ze síní na komory. Porucha vedení se nakonec vystupňuje tak, že se vzruch ze síní na komory nepřevede. Vznikne dočasná úplná blokáda A-V převodu. Nepřevedení vzruchu umožní „zotavení“ převodního systému a obnovení A-V převodu. Tento děj se periodicky opakuje. Interval od jedné úplné A-V blokády k další úplné A-V blokádě se nazývá Wenkebachova perioda. Na EKG je před každým '''QRS komplexem''' '''vlna P''', rytmus je sinusový a QRS komplex trvá '''maximálně 0,12 s'''. S každým dalším P-QRS komplexem se postupně více a více prodlužuje '''PQ interval''' tak, jak se stupňuje porucha A-V převodu. Při vzniku úplné A-V blokády se na EKG zobrazí P vlna (doklad depolarizace síní), která není následována QRS komplexem (doklad úplné A-V blokády). Po pauze se na EKG objeví '''P-QRS komplex''', zpravidla s normálním P-Q intervalem, jako doklad obnoveného A-V vedení. U převedených impulsů je '''konstantní PQ''' interval, a '''QRS komplex je maximálně 0,12 s''' nebo kratší (není porucha v komorovém vedení). *Čím je porucha závažnější, tím dříve dojde k úplnému A-V bloku a tím bude Wenkebachova perioda kratší. Obvyklý poměr A-V převodu bývá 5:4, 4:3 a 3:2. V nejzazším případě se Wenkebachova perioda může zkrátit tak, že k úplnému A-V bloku dojde po každém úspěšném A-V převodu. Převodní systém zvládne jeden přenos vzruchu ze síní na komory, ale další A-V přenos již nezvládne. Této poruše se říká ''fixní Wenkebachova perioda''. Je zde poměr A-V převodu 2:1 (převede se každá druhá P vlna). Úzký (supraventrikulární) QRS komplex pomáhá odlišit tuto poruchu od A-V blokády II° - ''Mobitz II'', při které je QRS komplex širší než 0,12 s. ''Fixní Wenkebachova perioda'', na rozdíl od A-V blokády ''Mobitz II,'' není jasnou indikací k implantaci kardiostimulátoru. Výjimkou je symptomatická bradykardie u fixní Wenkebachovy periody. Klesne-li například frekvence nemocného S-A uzlu na 60/min, pak při A-V převodu 2:1 bude frekvence QRS a komorových systol 30/min a to již zpravidla způsobí významný pokles minutového srdečního výdeje. Je-li funkce S-A uzlu v pořádku, vyřeší sympatický systém A-V blokádu 2:1 stimulací S-A uzlu k vyšší frekvenci uzlu, např. na 120/min k udržení frekvence QRS (systol komor) 60/min.
Při běžné srdeční frekvenci poškozené místo nezvládne převádět všechny řídící impulsy z A-V uzlu na komory. Každý převedený impuls navodí úplnou blokádu A-V převodu (obě Tawarova raménka nevedou). Místo poruchy potřebuje určitou dobu na zotavení k tomu, aby mohlo dojít k dalšímu A-V převodu. Při nejmírnějším stupni poruchy se řídící impulsy ze supraventrikulární oblasti převádí na komory v poměru 2:1 (P-P-QRS). Při vyšším stupni poruchy se poměr A-V převodu zvyšuje na 3:1, 4:1 atd. Při další progresi Tawarovo raménko zcela přestane vzruchy vést a vzniká úplná A-V blokáda III° (je blok vedení v obou Tawarových raméncích).


Tento typ A-V blokády je nestabilní a zpravidla progreduje do kompletní A-V blokády III° s komorovou bradykardií, v horším případě s asystolií a synkopou (Adams-Stokesův syndrom). Proto je nález '''Mobitz II na EKG velmi důležitý''' a je indikací k uložení nemocného na monitorované lůžko a k časné implantaci kardiostimulátoru. Z výše uvedených důvodů by neměl být název Mobitz II používán pro A-V blokádu s převodem 2:1 a QRS komplexem kratším než 0,12 s. Před indikací k implantaci kardiostimulátoru je nutné vyloučit reverzibilní příčiny poruchy A-V vedení: nestabilní ICHS, bradykardizující léky (betablokátory, verapamil nebo diltiazem, digoxin), hyperkalémie a hypotyreóza. Okolo 20 % nemocných s A-V blokádou 2:1 má intermitentní lézi v Hisově svazku a preexistující trvalou blokádu vedení v jednom z Tawarových ramének (P-P-QRS...; a QRS širší než 0,12 s). Z hlediska lokalizace léze jde o fixní Wenkebachovu periodu s A-V převodem 2:1 a tato porucha zpravidla zpravidla nemá riziko významné bradykardie jako A-V blokáda Mobitz II°. Z běžného záznamu EKG však tyto poruchy nelze odlišit. V obou případech bude QRS komplex širší než 0,12 s, každému QRS komplexu budou předcházet 2 P vlny a P-Q interval bude konstantní.


;A-V blok II°, Mobitz typ II.
======EKG nález======
*Je intermitentně přerušeno převádění vzruchu ze síní na komory. Léze v převodním systému je v 80 % těchto poruch lokalizovaná v jednom z '''Tawarových ramének'''. Léze je distálně od bifurkace Hisova svazku za situace, kdy druhé Tawarovo raménko vůbec nevede (současně úplná blokáda vedení v kontralaterálním Tawarově raménku). Při běžné srdeční frekvenci poškozené místo nezvládne převádět všechny řídící impulsy z A-V uzlu na komory. Každý převedený impuls navodí úplnou blokádu A-V převodu (obě Tawarova raménka nevedou). Místo poruchy potřebuje určitou dobu na zotavení k tomu, aby mohlo dojít k dalšímu A-V převodu. Při nejmírnějším stupni poruchy se řídící impulsy ze supraventrikulární oblasti převádí na komory v poměru 2:1 (P-P-QRS). Při vyšším stupni poruchy se poměr A-V převodu zvyšuje na 3:1, 4:1 atd. Při další progresi Tawarovo raménko zcela přestane vzruchy vést a vzniká úplná A-V blokáda III° (je blok vedení v obou Tawarových raméncích). Na EKG je '''větší počet P vln na jeden QRS komplex''' (P-P-QRS … P-P-P-QRS … P-P-P-P-QRS). Interval '''PQ je konstantní''' (komory jsou řízeny ze supraventrikulární oblasti a je-li to S-A uzel zůstává sinusový rytmus. '''QRS je širší než 0,12 s''' (je porucha komorového vedení – blokáda Tawarova raménka). Tento typ A-V blokády je nestabilní a zpravidla progreduje do kompletní A-V blokády III° s komorovou bradykardií, v horším případě s asystolií a synkopou (Adams-Stokesův syndrom). Proto je nález '''Mobitz II na EKG velmi důležitý''' a je indikací k uložení nemocného na monitorované lůžko a k časné implantaci kardiostimulátoru. Z výše uvedených důvodů by neměl být název Mobitz II používán pro A-V blokádu s převodem 2:1 a QRS komplexem kratším než 0,12 s. Před indikací k implantaci kardiostimulátoru je nutné vyloučit reverzibilní příčiny poruchy A-V vedení. Jsou to nestabilní ICHS, bradykardizující léky (betablokátory, verapamil nebo diltiazem, digoxin), hyperkalémie a hypotyreóza. Okolo 20 % nemocných s A-V blokádou 2:1 má intermitentní lézi v Hisově svazku a preexistující trvalou blokádu vedení v jednom z Tawarových ramének (P-P-QRS...; a QRS širší než 0,12 s). Z hlediska lokalizace léze jde o fixní Wenkebachovu periodu s A-V převodem 2:1 a tato porucha zpravidla zpravidla nemá riziko významné bradykardie jako A-V blokáda Mobitz II°. Z běžného záznamu EKG však tyto poruchy nelze odlišit. V obou případech bude QRS komplex širší než 0,12 s, každému QRS komplexu budou předcházet 2 P vlny a P-Q interval bude konstantní.
Na EKG je '''větší počet P vln na jeden QRS komplex''' (P-P-QRS … P-P-P-QRS … P-P-P-P-QRS). Interval '''PQ je konstantní''' (komory jsou řízeny ze supraventrikulární oblasti a je-li to S-A uzel zůstává sinusový rytmus. '''QRS je širší než 0,12 s''' (je porucha komorového vedení – blokáda Tawarova raménka).


======Lokalizace léze======
Léze v převodním systému je v 80 % těchto poruch lokalizovaná v jednom z '''Tawarových ramének'''. Léze je distálně od bifurkace Hisova svazku za situace, kdy druhé Tawarovo raménko vůbec nevede (současně úplná blokáda vedení v kontralaterálním Tawarově raménku).


====3. stupeň====
====3. stupeň====
;A-V blok III°
Trvalá úplná A-V blokáda. Žádný ze vzruchů vzniklých supraventrikulárně se nedostane na komory.  
*Trvalá úplná A-V blokáda. Žádný ze vzruchů vzniklých supraventrikulárně se nedostane na komory. Vzniká buď jako progrese blokády typu Mobitz II° a nebo náhlým poškozením převodního systému, například u akutního infarktu myokardu. V 61 % všech A-V bloků III° je léze lokalizována v jednom z Tawarových ramének při současném předchozím bloku vedení v kontralaterálním Tawarově raménku. Na EKG záznamu se objevují P vlny nezávisle na QRS komplexech širších než 0,12 s (je komorový rytmus, zpravidla se SF nižší než 40/min). Je zde A-V disociace, při které mají P vlny vyšší frekvenci než QRS komplexy. Spolehlivě lze A-V disociaci a A-V blokádu prokázat pomocí načárkování intervalů R-R z EKG na volný kus papíru. Při porovnání zakreslených R-R intervalů prokážeme neshodu s P-P intervaly a kratší P-P intervaly než R-R intervaly. A-V blok III° s komorovým rytmem je jasnou indikací k implantaci kardiostimulátoru. S implantací se vyčkává u reverzibilních příčin bloku A-V vedení (akutní diafragmatický infarkt myokardu, bradykardizující léky, hyperkalémie, hypotyreóza, infekční endokarditída). Naproti tomu při vzniku A-V blokády III° u akutního anteroseptálního infarktu myokardu se implantace kardiostimulátoru neodkládá. U A-V bloků III° s QRS komplexem kratším než 0,12 s (40 % A-V blokád) většinou nedochází ke vzniku závažné bradykardie (náhradní centrum pro řízení komor je supraventrikulárně). Má-li náhradní centrum frekvenci vyšší než 40/min není tato úplná A-V blokáda indikací k implantaci kardiostimulátoru.
 
Vzniká buď jako progrese blokády typu Mobitz II° a nebo náhlým poškozením převodního systému, například u akutního infarktu myokardu.


;Terapie:
A-V blok III° s komorovým rytmem je jasnou indikací k implantaci kardiostimulátoru. S implantací se vyčkává u reverzibilních příčin bloku A-V vedení (akutní diafragmatický infarkt myokardu, bradykardizující léky, hyperkalémie, hypotyreóza, infekční endokarditída). Naproti tomu při vzniku A-V blokády III° u akutního anteroseptálního infarktu myokardu se implantace kardiostimulátoru neodkládá. U A-V bloků III° s QRS komplexem kratším než 0,12 s (40 % A-V blokád) většinou nedochází ke vzniku závažné bradykardie (náhradní centrum pro řízení komor je supraventrikulárně). Má-li náhradní centrum frekvenci vyšší než 40/min není tato úplná A-V blokáda indikací k implantaci kardiostimulátoru.
* atropin: 0,02&nbsp;mg/kg i.v., i.o., e.t., tj. 0,1 mg/5 kg (0,2 ml);
* alternativně isoprenalin 0,02 mg/kg;
* kardiostimulace jako definitivní řešení.


=====EKG nález=====
Na EKG záznamu se objevují '''P vlny nezávisle na QRS komplexech širších než 0,12 s''' (je junkční nebo idioventrikulární rytmus, zpravidla se SF < 40/min). Je zde A-V disociace, při které mají P vlny vyšší frekvenci než QRS komplexy. Spolehlivě lze A-V disociaci a A-V blokádu prokázat pomocí načárkování intervalů R-R z EKG na volný kus papíru. Při porovnání zakreslených R-R intervalů prokážeme neshodu s P-P intervaly a kratší P-P intervaly než R-R intervaly.
=====Lokalizace léze=====
V 61 % všech A-V bloků III° je léze lokalizována v jednom z Tawarových ramének při současném předchozím bloku vedení v kontralaterálním Tawarově raménku.
===Terapie===
====1. stupeň====
*neléčí se.
====2. stupeň====
*odstranění potenciální příčiny - antiarytmická léčba, digoxin, hyperkalemie, ischemie myokardu, hypotenze
*typ I:
**[[atropin]]: 0,02&nbsp;mg/kg i.v., i.o., e.t., tj. 0,1 mg/5 kg (0,2 ml) u symptomatických jedinců;
*typ II:
**alternativně [[isoprenalin]] 0,02 mg/kg;
**implantace trvalého kardiostimulátoru
*dočasná kardiostimulace u symptomatických a u asymptomatických s AIM (především přední stěny) s AV blokem 2. stupně, RBBB či LBBB;
====3. stupeň====
*odstranění potenciální příčiny - antiarytmická léčba, digoxin, hyperkalemie, ischemie myokardu, hypotenze
*atropin nebo dočasná kardiostimulace při AIM s AV blokádou
*trvalá kardiostimulace u chronických symptomatických AV blokád s příznaky [[srdeční selhání|srdečního selhávání]].
{{poznámka|
{{poznámka|
AV blokáda při IM je častá při obstrukci pravé koronárníí artérie (zásobuje junkční tkáň a Hissův svazek). Frekvenci převezme junkční tkáň a blokáda je tak většinou přechodná (7−10 dní).  
AV blokáda při IM je častá při obstrukci pravé koronárníí artérie (zásobuje junkční tkáň a Hissův svazek). Frekvenci převezme junkční tkáň a blokáda je tak většinou přechodná (7−10 dní).  
Řádek 94: Řádek 144:
}}
}}


== Zásady léčby bradyarytmií ==
==Zásady implantace kardiostimulátorů==
Sinusová bradykardie / sinusová zástava / SA blokády je léčena pouze při symptomatické formě atropinem (bývá u spodních infarktů, často s hypotenzí), při bradykardii/asystolii z důvodu SSS je indikována implantace kardiostimulátoru.
<br />
 
=== AV blokády ===
'''1. stupeň''' − neléčí se.
 
'''2. stupeň''' – I. typ léčba atropinem pouze u symptomatických, vysadit [[antiarytmika]] a digoxin. II. typ izoprenalin i.v. (do doby implantace kardiostimulátoru).
 
'''3. stupeň''' – při současné léčbě antiarytmiky nebo digoxinem se tyto léky vysadí. Při AIM s AV blokádou (dušnost, hypotenze, psychická alterace) atropin nebo dočasná kardiostimulace. Při chronické AV blokádě s příznaky [[srdeční selhání|srdečního selhávání]] implantace kardiostimulátoru (dovolí podávat betablokátory i digoxin).


{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
  ! colspan="4" | Kardiostimulátory − Přehled doporučených stimulačních režimů
  ! colspan="4" |Kardiostimulátory − Přehled doporučených stimulačních režimů
  |-
  |-
  ! Diagnóza !! colspan="3" | Stimulační řežim
  !Diagnóza!! colspan="3" |Stimulační řežim
|-  
|-  
  | align="center" | || align="center" |Optimální || align="center" |Možný || align="center" |Nevhodný
  | align="center" | || align="center" |Optimální|| align="center" |Možný|| align="center" |Nevhodný
  |-  
  |-  
  | align="center" | Sick sinus syndrom || align="center" |DDD(R) || align="center" |AAI(R) || align="center" |VVI, VDD
  | align="center" |Sick sinus syndrom|| align="center" |DDD(R)|| align="center" |AAI(R)|| align="center" |VVI, VDD
  |-
  |-
  | align="center" | AV blokády || align="center" |DDD || align="center" |DD || align="center" |AAI, DDI, VVI + VA kondukce
  | align="center" |AV blokády|| align="center" |DDD|| align="center" |DD|| align="center" |AAI, DDI, VVI + VA kondukce
  |-
  |-
  | align="center" | SSS + AV blokáda nebo raménková blokáda || align="center" |DDDR, DDIR || align="center" |DDD, DDI || align="center" |AAI, VVI
  | align="center" |SSS + AV blokáda nebo raménková blokáda|| align="center" |DDDR, DDIR|| align="center" |DDD, DDI|| align="center" |AAI, VVI
  |-
  |-
  | align="center" | Permanentní fibrilace síní resp.atypický flutter síní || align="center" |VVI(R) || align="center" |VVI || align="center" |AAI, DDD
  | align="center" |Permanentní fibrilace síní resp.atypický flutter síní|| align="center" |VVI(R)|| align="center" |VVI|| align="center" |AAI, DDD
  |-
  |-
  | align="center" | SSS nebo AV blokáda + paroxyzmální síňové arytmie || align="center" |DDDR + AMS || align="center" |DDIR, DDDRP + AMS || align="center" |VDD, AAI
  | align="center" |SSS nebo AV blokáda + paroxyzmální síňové arytmie|| align="center" |DDDR + AMS|| align="center" |DDIR, DDDRP + AMS|| align="center" |VDD, AAI
  |-
  |-
  | align="center" | Neurokard. synkopa, syndrom hypersenzitivity karot. sinu || align="center" |DDI + hysteresa || align="center" |DDD || align="center" |AAI, VDD
  | align="center" |Neurokard. synkopa, syndrom hypersenzitivity karot. sinu|| align="center" |DDI + hysteresa|| align="center" |DDD|| align="center" |AAI, VDD
|-
|-
  | align="center" | Srdeční selhání || align="center" |DDD BiV || align="center" |VVIR BiV || align="center" |AAI, VDD
  | align="center" |Srdeční selhání|| align="center" |DDD BiV|| align="center" |VVIR BiV|| align="center" |AAI, VDD
|-
|-
  | align="center" | Hypertrofická kardiomyopatie|| align="center" |DDD + optimalizované AV zpoždění || align="center" |VDD, DDDR + optimalizované AV zpoždění || align="center" |AAI, VVI
  | align="center" |Hypertrofická kardiomyopatie|| align="center" |DDD + optimalizované AV zpoždění|| align="center" |VDD, DDDR + optimalizované AV zpoždění|| align="center" |AAI, VVI
|-
|-
  | align="center" colspan="4" | BiV: biventrikulární stimulace, DDDRP: dvoudutinová frekvenčně reagující stimulace s užitím preventivních algoritmů síňové stimulace u nemocných s paroxyzmální fibrilací síní
  | colspan="4" align="center" |BiV: biventrikulární stimulace, DDDRP: dvoudutinová frekvenčně reagující stimulace s užitím preventivních algoritmů síňové stimulace u nemocných s paroxyzmální fibrilací síní
|-
|-
  | align="center" colspan="4" | převzato z <ref name="Špinar">{{Citace
  | colspan="4" align="center" |převzato z <ref name="Špinar">{{Citace
| typ = web
| typ = web
| příjmení1 = Táborský
| příjmení1 = Táborský
Řádek 141: Řádek 184:


<noinclude>
<noinclude>
== Odkazy ==
==Odkazy==
=== Související články ===
===Související články===
* [[Projevy poruch tvorby a vedení vzruchu na elektrokardiogramu]]
 
* [[Antiarytmika]]
*[[Projevy poruch tvorby a vedení vzruchu na elektrokardiogramu]]
* [[Radiofrekvenční katétrová ablace]]
*[[Antiarytmika]]
* [[Elektrofyziologické vyšetření]]
*[[Radiofrekvenční katétrová ablace]]
* [[Převodní systém srdeční]]
*[[Elektrofyziologické vyšetření]]
=== Externí odkazy ===
*[[Převodní systém srdeční]]
* [https://www.techmed.sk/sinusova-bradykardia/ Sínusová bradykardia (TECHmED)]
 
* [https://www.techmed.sk/junkcna-bradykardia/ Junkčná bradykardia (TECHmED)]
===Externí odkazy===
=== Reference ===
 
*[https://www.techmed.sk/sinusova-bradykardia/ Sínusová bradykardia (TECHmED)]
*[https://www.techmed.sk/junkcna-bradykardia/ Junkčná bradykardia (TECHmED)]
 
===Reference===
<references />
<references />
=== Zdroj ===
===Zdroj===
 
* HAVRÁNEK, Jiří: Arytmie.
* HAVRÁNEK, Jiří: Arytmie.
* {{Citace
* {{Citace

Aktuální verze z 20. 7. 2023, 22:50

Srdce

Bradykardické poruchy vznikají buď poruchou v sinusovém uzlu, nebo blokádou vedení vzruchu ze síní na komory. Nejčastější je sinusová bradykardie.

Sinusová bradykardie[upravit | editovat zdroj]

Jedná se o zpomalení srdeční frekvence < 60/min. Fyziologicky se vyskytuje v situacích, kdy převládá vagová aktivita (spánek). Normální hodnotu najdeme u sportovců, kdy dosahuje i 40 tepů za minutu. Mezi možné příčiny patří např.: hypotyreóza, hypotermie, nitrolební hypertenze, AIM spodní stěny, sick sinus syndrom. Často je také navozena iatrogenně betablokátory, verapamilem, digitalisem, amiodaronem.

Terapie - u symptomatických jedinců atropin 0,5-1 mg i.v. [1]

Sick sinus syndrom[upravit | editovat zdroj]

Jedná se o trvalou nebo záchvatovitou sinusovou bradykardii, až zástavy sinusového uzlu (sinus arrest). Může být střídán záchvaty flutteru/fibrilace síní. Dochází k poruše tvorby vzruchů, která může být funkční/anatomická a přechodná/trvalá.

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Většina pacientů je asymptomatická, jinak palpitace, závratě, zmatenost, presynkopy, synkopy, ↓MSV.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Na EKG pozorujeme pomalou nebo nepravidelnou sinusovou akci, různé náhradní rytmy nebo naopak paroxysmy tachykardie. Negativní vliv vegetativního nervového systému potvrzuje schopnost sinusového uzlu zvýšit SF při fyzické zátěži (potvrzujeme ergometrií). Holter EKG ukazuje variabilitu SF během dne a noci, epizody sinusových pauz nebo výskyt jiných závažných poruch rytmu.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Asymptomatičtí pacienti léčbu nevyžadují. Při bradykardii s poruchou hemodynamiky indikujeme implantaci kardiostimulátoru.

Sinusová zástava (sinus arrest)[upravit | editovat zdroj]

Jedná se o různě dlouhý výpadek v SA uzlu. Při delší pauze se může vyskytnout junkční či idioventrikulární stah. Může se klinicky manifestovat synkopou.

Terapie - u symptomatických jedinců atropin 0,5-1 mg i.v. [1]

Sinoatriální blokáda[upravit | editovat zdroj]

Má tři stupně, ale klinický význam má jen III. stupeň, při kterém se nepřevede ze sinusového uzlu impuls na myokard síně → výpadek jednoho srdečního stahu. Na EKG chybí celý P-QRS-T komplex.

Terapie - u symptomatických jedinců atropin 0,5-1 mg i.v. [1]

Atrioventrikulární blokády[upravit | editovat zdroj]

6:14CC
Video v angličtině, definice, patogeneze, příznaky, komplikace, léčba

Jedná se o poruchu převodu depolarizační vlny na komory. Blokáda je nejčastěji v AV uzlu (suprahisálně), ale může se vyskytnout i v Hisově svazku (intrahisálně) nebo infrahisálně.

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

Dělení[upravit | editovat zdroj]

1. stupeň[upravit | editovat zdroj]

Prodloužené AV vedení vzruchu, proto PQ > 0,2 s. Karditida při akutní revmatické horečce, intoxikace digoxinem, β blokátory. Klinicky nezávažná, nutno na ní brát ohled při medikaci výše uvedenými léky.

2. stupeň[upravit | editovat zdroj]

Intermitentní výpadky vedení ze síní na komory (některé vzruchy se nepřevedou na komory), na EKG se vyskytují P vlny nenásledované QRS komplexem.

A-V blok II°, Mobitz typ I (Wenckebachova perioda)[upravit | editovat zdroj]

S každým převedeným vzruchem se porucha stupňuje a prodlužuje se doba vedení vzruchu ze síní na komory. Porucha vedení se nakonec vystupňuje tak, že se vzruch ze síní na komory nepřevede. Vznikne dočasná úplná blokáda A-V převodu. Nepřevedení vzruchu umožní „zotavení“ převodního systému a obnovení A-V převodu. Tento děj se periodicky opakuje. Interval od jedné úplné A-V blokády k další úplné A-V blokádě se nazývá Wenckebachova perioda.

Čím je porucha závažnější, tím dříve dojde k úplnému A-V bloku a tím bude Wenckebachova perioda kratší. Obvyklý poměr A-V převodu bývá 5:4, 4:3 a 3:2. V nejzazším případě se Wenckebachova perioda může zkrátit tak, že k úplnému A-V bloku dojde po každém úspěšném A-V převodu. Převodní systém zvládne jeden přenos vzruchu ze síní na komory, ale další A-V přenos již nezvládne. Této poruše se říká fixní Wenckebachova perioda. Je zde poměr A-V převodu 2:1 (převede se každá druhá P vlna).

Fixní Wenckebachova perioda, na rozdíl od A-V blokády Mobitz II, není jasnou indikací k implantaci kardiostimulátoru. Výjimkou je symptomatická bradykardie u fixní Wenckebachovy periody. Klesne-li například frekvence nemocného S-A uzlu na 60/min, pak při A-V převodu 2:1 bude frekvence QRS a komorových systol 30/min a to již zpravidla způsobí významný pokles minutového srdečního výdeje. Je-li funkce S-A uzlu v pořádku, vyřeší sympatický systém A-V blokádu 2:1 stimulací S-A uzlu k vyšší frekvenci uzlu, např. na 120/min k udržení frekvence QRS (systol komor) 60/min.

EKG nález[upravit | editovat zdroj]

Na EKG je před každým QRS komplexem vlna P, rytmus je sinusový a QRS komplex trvá maximálně 0,12 s. S každým dalším P-QRS komplexem se postupně více a více prodlužuje PQ interval tak, jak se stupňuje porucha A-V převodu. Při vzniku úplné A-V blokády se na EKG zobrazí P vlna (doklad depolarizace síní), která není následována QRS komplexem (doklad úplné A-V blokády). Po pauze se na EKG objeví P-QRS komplex, zpravidla s normálním P-Q intervalem (doklad obnoveného A-V vedení).

Lokalizace léze[upravit | editovat zdroj]

Léze v převodním systému je lokalizována převážně v A-V uzlu, méně často v Hisově svazku. Lokalizaci poruchy nelze určit z povrchového EKG, ale pouze při invazivním elektrofyziologickém vyšetření.

A-V blok II°, Mobitz typ II.[upravit | editovat zdroj]

Při běžné srdeční frekvenci poškozené místo nezvládne převádět všechny řídící impulsy z A-V uzlu na komory. Každý převedený impuls navodí úplnou blokádu A-V převodu (obě Tawarova raménka nevedou). Místo poruchy potřebuje určitou dobu na zotavení k tomu, aby mohlo dojít k dalšímu A-V převodu. Při nejmírnějším stupni poruchy se řídící impulsy ze supraventrikulární oblasti převádí na komory v poměru 2:1 (P-P-QRS). Při vyšším stupni poruchy se poměr A-V převodu zvyšuje na 3:1, 4:1 atd. Při další progresi Tawarovo raménko zcela přestane vzruchy vést a vzniká úplná A-V blokáda III° (je blok vedení v obou Tawarových raméncích).

Tento typ A-V blokády je nestabilní a zpravidla progreduje do kompletní A-V blokády III° s komorovou bradykardií, v horším případě s asystolií a synkopou (Adams-Stokesův syndrom). Proto je nález Mobitz II na EKG velmi důležitý a je indikací k uložení nemocného na monitorované lůžko a k časné implantaci kardiostimulátoru. Z výše uvedených důvodů by neměl být název Mobitz II používán pro A-V blokádu s převodem 2:1 a QRS komplexem kratším než 0,12 s. Před indikací k implantaci kardiostimulátoru je nutné vyloučit reverzibilní příčiny poruchy A-V vedení: nestabilní ICHS, bradykardizující léky (betablokátory, verapamil nebo diltiazem, digoxin), hyperkalémie a hypotyreóza. Okolo 20 % nemocných s A-V blokádou 2:1 má intermitentní lézi v Hisově svazku a preexistující trvalou blokádu vedení v jednom z Tawarových ramének (P-P-QRS...; a QRS širší než 0,12 s). Z hlediska lokalizace léze jde o fixní Wenkebachovu periodu s A-V převodem 2:1 a tato porucha zpravidla zpravidla nemá riziko významné bradykardie jako A-V blokáda Mobitz II°. Z běžného záznamu EKG však tyto poruchy nelze odlišit. V obou případech bude QRS komplex širší než 0,12 s, každému QRS komplexu budou předcházet 2 P vlny a P-Q interval bude konstantní.

EKG nález[upravit | editovat zdroj]

Na EKG je větší počet P vln na jeden QRS komplex (P-P-QRS … P-P-P-QRS … P-P-P-P-QRS). Interval PQ je konstantní (komory jsou řízeny ze supraventrikulární oblasti a je-li to S-A uzel zůstává sinusový rytmus. QRS je širší než 0,12 s (je porucha komorového vedení – blokáda Tawarova raménka).

Lokalizace léze[upravit | editovat zdroj]

Léze v převodním systému je v 80 % těchto poruch lokalizovaná v jednom z Tawarových ramének. Léze je distálně od bifurkace Hisova svazku za situace, kdy druhé Tawarovo raménko vůbec nevede (současně úplná blokáda vedení v kontralaterálním Tawarově raménku).

3. stupeň[upravit | editovat zdroj]

Trvalá úplná A-V blokáda. Žádný ze vzruchů vzniklých supraventrikulárně se nedostane na komory.

Vzniká buď jako progrese blokády typu Mobitz II° a nebo náhlým poškozením převodního systému, například u akutního infarktu myokardu.

A-V blok III° s komorovým rytmem je jasnou indikací k implantaci kardiostimulátoru. S implantací se vyčkává u reverzibilních příčin bloku A-V vedení (akutní diafragmatický infarkt myokardu, bradykardizující léky, hyperkalémie, hypotyreóza, infekční endokarditída). Naproti tomu při vzniku A-V blokády III° u akutního anteroseptálního infarktu myokardu se implantace kardiostimulátoru neodkládá. U A-V bloků III° s QRS komplexem kratším než 0,12 s (40 % A-V blokád) většinou nedochází ke vzniku závažné bradykardie (náhradní centrum pro řízení komor je supraventrikulárně). Má-li náhradní centrum frekvenci vyšší než 40/min není tato úplná A-V blokáda indikací k implantaci kardiostimulátoru.

EKG nález[upravit | editovat zdroj]

Na EKG záznamu se objevují P vlny nezávisle na QRS komplexech širších než 0,12 s (je junkční nebo idioventrikulární rytmus, zpravidla se SF < 40/min). Je zde A-V disociace, při které mají P vlny vyšší frekvenci než QRS komplexy. Spolehlivě lze A-V disociaci a A-V blokádu prokázat pomocí načárkování intervalů R-R z EKG na volný kus papíru. Při porovnání zakreslených R-R intervalů prokážeme neshodu s P-P intervaly a kratší P-P intervaly než R-R intervaly.

Lokalizace léze[upravit | editovat zdroj]

V 61 % všech A-V bloků III° je léze lokalizována v jednom z Tawarových ramének při současném předchozím bloku vedení v kontralaterálním Tawarově raménku.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

1. stupeň[upravit | editovat zdroj]

  • neléčí se.

2. stupeň[upravit | editovat zdroj]

  • odstranění potenciální příčiny - antiarytmická léčba, digoxin, hyperkalemie, ischemie myokardu, hypotenze
  • typ I:
    • atropin: 0,02 mg/kg i.v., i.o., e.t., tj. 0,1 mg/5 kg (0,2 ml) u symptomatických jedinců;
  • typ II:
    • alternativně isoprenalin 0,02 mg/kg;
    • implantace trvalého kardiostimulátoru
  • dočasná kardiostimulace u symptomatických a u asymptomatických s AIM (především přední stěny) s AV blokem 2. stupně, RBBB či LBBB;

3. stupeň[upravit | editovat zdroj]

  • odstranění potenciální příčiny - antiarytmická léčba, digoxin, hyperkalemie, ischemie myokardu, hypotenze
  • atropin nebo dočasná kardiostimulace při AIM s AV blokádou
  • trvalá kardiostimulace u chronických symptomatických AV blokád s příznaky srdečního selhávání.
AV blokáda při IM je častá při obstrukci pravé koronárníí artérie (zásobuje junkční tkáň a Hissův svazek). Frekvenci převezme junkční tkáň a blokáda je tak většinou přechodná (7−10 dní).

Blokáda II. nebo III. stupně při IM je známkou rozsáhlého infarktu a proto horší prognózy. Při asystolii podáváme atropin + isoprenalin i.v. do doby, než se zavede přechodný pacemaker. Adamsův-Stokesův syndrom je charakterizován náhlou ztrátou vědomí bez varovných příznaků z důvodu několikasekundové komorové asystolie při Mobitz II. nebo kompletní AV blokádě. Mohou být křeče z ischemie mozku podobné epileptickému záchvatu, probrání se z ataky asystolie je ale na rozdíl od epilepsie velice rychlé a je následováno výrazným zčervenáním kůže.

Terapie: úder pěstí do prekordia, při neúspěchu kardiopulmonální defibrilace.

Zásady implantace kardiostimulátorů[upravit | editovat zdroj]


Kardiostimulátory − Přehled doporučených stimulačních režimů
Diagnóza Stimulační řežim
Optimální Možný Nevhodný
Sick sinus syndrom DDD(R) AAI(R) VVI, VDD
AV blokády DDD DD AAI, DDI, VVI + VA kondukce
SSS + AV blokáda nebo raménková blokáda DDDR, DDIR DDD, DDI AAI, VVI
Permanentní fibrilace síní resp.atypický flutter síní VVI(R) VVI AAI, DDD
SSS nebo AV blokáda + paroxyzmální síňové arytmie DDDR + AMS DDIR, DDDRP + AMS VDD, AAI
Neurokard. synkopa, syndrom hypersenzitivity karot. sinu DDI + hysteresa DDD AAI, VDD
Srdeční selhání DDD BiV VVIR BiV AAI, VDD
Hypertrofická kardiomyopatie DDD + optimalizované AV zpoždění VDD, DDDR + optimalizované AV zpoždění AAI, VVI
BiV: biventrikulární stimulace, DDDRP: dvoudutinová frekvenčně reagující stimulace s užitím preventivních algoritmů síňové stimulace u nemocných s paroxyzmální fibrilací síní
převzato z [2]


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ↑ Skočit nahoru k: a b c ČEŠKA, Richard. Interna. - vydání. 2015. ISBN 9788073878955.
  2. ↑ TÁBORSKÝ, Miloš, et al. Zásady pro implantace kardiostimulátorů a implantabilních kardioverterů-defibrilátorů - 19 [online]. [cit. 2013-10-10]. <http://www.kardio-cz.cz/index.php?&desktop_back=hledani&action_back=&id_back=&desktop=clanky&action=view&id=92>.

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Bradyarytmie&oldid=467843“