Erysipel: Porovnání verzí
m (sjednocení infoboxů; kosmetické úpravy) |
m (úprava iboxu) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - onemocnění | {{Infobox - onemocnění | ||
| česky = | | česky = Růže | ||
| obrázek = Erysipel.JPG | | obrázek = Erysipel.JPG | ||
| popisek = Erysipel na horní končetině | | popisek = Erysipel na horní končetině | ||
| latinsky = | | anglicky = Erysipelas | ||
| latinsky = | |||
| původce = ''[[Streptococcus pyogenes]]''<ref name="beneš">{{Citace | | původce = ''[[Streptococcus pyogenes]]''<ref name="beneš">{{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha |
Verze z 13. 12. 2015, 21:16
Růže | |
Erysipelas | |
Erysipel na horní končetině | |
Původce | Streptococcus pyogenes[1] |
---|---|
Přenos | kapénkami, kontaktem s infikovaným člověkem či kontaminovanými předměty |
Inkubační doba | 2–4 dny |
Klinický obraz | náhlý začátek, zimnice, horečka, třesavka, nauzea, slabost, zarudnutí a otok v místě postižení[1] |
Léčba | penicilin intravenózně, při alergii cefalosporiny 1. generace nebo linkosamidy[1] |
Komplikace | postižení lymfatických cév, lymfostáza, flebotrombóza[1] |
Klasifikace a odkazy | |
MeSH ID | D004886 |
MedlinePlus | 000618 |
Medscape | 1052445 |
Erysipel neboli růže (lat. erysipelas) je akutní lokalizovaný zánět kůže s alterací celkového stavu, jehož původcem jsou typicky beta hemolytické streptokoky skupiny A (Streptococcus pyogenes), méně často skupiny C, G a B (Streptococcus agalactiae), kultivačně mohou být někdy prokázány zlaté stafyloky či G-bakterie. Nejčastěji se erysipel vyskytuje na nohou a v obličeji. Vstupní bránou infekce je porušená kožní bariéra (macerace, bércové vředy, ragády, eroze). Přenáší se od nemocného člověka nebo endogenně z nazofaryngu do poraněné kůže, u novorozenců do pupečníku. Inkubační doba je krátká, většinou 1–3 dny. Onemocnění má sklon k recidivám, recidivy vznikají většinou endogenní reaktivací bakterií. Po erysipelu se může po období latence (1–4 týdny) vyvinout akutní glomerulonefritida. V České republice je povinné hlášení erysipelu.[2]
Klinický obraz
Prudký rozvoj celkových příznaků:
- horečka se zimnicí, bolest hlavy, někdy nauzea a celková vyčerpanost.
Místní příznaky:
- po několika hodinách vznikají v místě vstupu infekce zánětlivé až flegmonózní změny (zčervenání, pálení, svědění, citlivost až bolestivost, otok), ložisko má nepravidelný tvar, může se jazykově rozšiřovat;
- regionální lymfadenitida.
Druhy
- Erysipelas bullosum – v ložisku vznikají vezikuly a buly
- Erysipelas migrans – primární ložisko se zhojí, ale v okolí se objeví nová ložiska
- Erysipelas haemorrhagicum
- Erysipelas gangrenosum
- Erysipelas phlegmonosum
Diagnostika
- klinický obraz;
- kultivace z léze erysipelu, aspirace z léze, biopsie – nízký záchyt původce;
- titr ASLO (antistreptolyzinu O) – kožní infekce jsou velice zřídka provázeny zvýšeným titrem ASLO, protože streptolyzin O je při lokální infekci inaktivován lipidy obsaženými v kůži;
- může být zvýšen titr protilátky proti deoxyribonukleáze B.[2]
Terapie
- krystalický penicilin i.v., po zlepšení stavu prokain penicilin i.m.
- symptomatická léčba
- klid na lůžku
- u starších osob je nutno sledovat kardiovaskulární funkce
Komplikace
Mezi komplikace patří:[3]
- Myokarditida, endokarditida nebo perikarditida,
- glomerulonefritida,
- revmatické postižení kloubů,
- pyartros,
- metastatická pneumonie,
- lymfedém,
- lokální devastace tkáně, flebitida nebo flebotrombóza.
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 204, 205, 494. ISBN 978-80-7262-644-1.
- ↑ Skočit nahoru k: a b http://www.szu.cz/tema/prevence/erysipel-manual-iv
- ↑ DRLÍK, L a H ŠKODOVÁ. Erysipel se závěžnými interními komplikacemi. Dermatologie pro praxi [online]. 2008, roč. 2, vol. 3, s. 154-155, dostupné také z <http://solen.cz/pdfs/der/2008/03/10.pdf>.
Použitá literatura
- HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.