Erysipel: Porovnání verzí
m (→Komplikace) značky: editace z Vizuálního editoru možná chyba ve Vizuálním editoru |
(+ibox) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - infekce | |||
| česky = růže | |||
| obrázek = Erysipel.JPG | |||
| popisek = Erysipel | |||
| latinsky = erysipelas | |||
| původce = ''[[Streptococcus pyogenes]]''<ref name ="beneš">{{Citace | |||
| typ = kniha | |||
| isbn = 978-80-7262-644-1 | |||
| příjmení1 = Beneš | |||
| jméno1 = Jiří | |||
| kolektiv = ano | |||
| titul = Infekční lékařství | |||
| vydání = 1 | |||
| vydavatel = Galén | |||
| rok = 2009 | |||
| rozsah = 651 | |||
| strany = 204, 205, 494 | |||
}}</ref> | |||
| přenos = kapénkami, kontaktem s infikovaným člověkem či kontaminovanými předměty | |||
| inkubační doba = 2–4 dny | |||
| klinický obraz = náhlý začátek, zimnice, horečka, třesavka, nauzea, slabost, zarudnutí a otok v místě postižení<ref name ="beneš"></ref> | |||
| diagnostika = | |||
| infekčnost = | |||
| léčba = [[penicilin]] intravenózně, při alergii cefalosporiny 1. generace nebo linkosamidy<ref name ="beneš"></ref> | |||
| komplikace = postižení lymfatických cév, lymfostáza, flebotrombóza<ref name ="beneš"></ref> | |||
| očkování = | |||
| incidence = 36,4/100 000 obyvatel (ČR rok 2014) | |||
| prevalence = | |||
| mortalita ve světě = | |||
| mortalita v ČR = | |||
| MKN-10 = {{MKN-10|A30–A49|A.46}} | |||
| MeSH ID = {{MeSH ID|D004886}} | |||
| MedlinePlus = {{MedlinePlus|000618}} | |||
| Medscape = {{Medscape|1052445}} | |||
}} | |||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
'''Erysipel''' neboli '''růže''' (lat. ''erysipelas'') je akutní lokalizovaný [[zánět]] kůže s alterací celkového stavu, jehož původcem jsou typicky beta hemolytické '''streptokoky skupiny A''' (''[[Streptococcus pyogenes]]''), méně často skupiny [[streptokoky skupiny C|C]], [[streptokoky skupiny G|G]] a [[streptokoky skupiny B|B]] (''[[Streptococcus agalactiae]]''), kultivačně mohou být někdy prokázány [[Staphylococcus aureus|zlaté stafyloky]] či [[gramnegativní bakterie|G-bakterie]]. Nejčastěji se erysipel vyskytuje na nohou a v obličeji. Vstupní bránou infekce je porušená kožní bariéra (macerace, [[bércové vředy]], ragády, eroze). Přenáší se od nemocného člověka nebo endogenně z nazofaryngu do poraněné kůže, u [[Novorozenec|novorozenců]] do pupečníku. Inkubační doba je krátká, většinou 1–3 dny. Onemocnění má sklon k recidivám, recidivy vznikají většinou endogenní reaktivací bakterií. Po erysipelu se může po období latence (1–4 týdny) vyvinout akutní glomerulonefritida. V České republice je povinné hlášení erysipelu.<ref name="szu">http://www.szu.cz/tema/prevence/erysipel-manual-iv</ref> | '''Erysipel''' neboli '''růže''' (lat. ''erysipelas'') je akutní lokalizovaný [[zánět]] kůže s alterací celkového stavu, jehož původcem jsou typicky beta hemolytické '''streptokoky skupiny A''' (''[[Streptococcus pyogenes]]''), méně často skupiny [[streptokoky skupiny C|C]], [[streptokoky skupiny G|G]] a [[streptokoky skupiny B|B]] (''[[Streptococcus agalactiae]]''), kultivačně mohou být někdy prokázány [[Staphylococcus aureus|zlaté stafyloky]] či [[gramnegativní bakterie|G-bakterie]]. Nejčastěji se erysipel vyskytuje na nohou a v obličeji. Vstupní bránou infekce je porušená kožní bariéra (macerace, [[bércové vředy]], ragády, eroze). Přenáší se od nemocného člověka nebo endogenně z nazofaryngu do poraněné kůže, u [[Novorozenec|novorozenců]] do pupečníku. Inkubační doba je krátká, většinou 1–3 dny. Onemocnění má sklon k recidivám, recidivy vznikají většinou endogenní reaktivací bakterií. Po erysipelu se může po období latence (1–4 týdny) vyvinout akutní glomerulonefritida. V České republice je povinné hlášení erysipelu.<ref name="szu">http://www.szu.cz/tema/prevence/erysipel-manual-iv</ref> | ||
Verze z 2. 12. 2015, 15:42
Erysipel neboli růže (lat. erysipelas) je akutní lokalizovaný zánět kůže s alterací celkového stavu, jehož původcem jsou typicky beta hemolytické streptokoky skupiny A (Streptococcus pyogenes), méně často skupiny C, G a B (Streptococcus agalactiae), kultivačně mohou být někdy prokázány zlaté stafyloky či G-bakterie. Nejčastěji se erysipel vyskytuje na nohou a v obličeji. Vstupní bránou infekce je porušená kožní bariéra (macerace, bércové vředy, ragády, eroze). Přenáší se od nemocného člověka nebo endogenně z nazofaryngu do poraněné kůže, u novorozenců do pupečníku. Inkubační doba je krátká, většinou 1–3 dny. Onemocnění má sklon k recidivám, recidivy vznikají většinou endogenní reaktivací bakterií. Po erysipelu se může po období latence (1–4 týdny) vyvinout akutní glomerulonefritida. V České republice je povinné hlášení erysipelu.[1]
Klinický obraz
Prudký rozvoj celkových příznaků:
- horečka se zimnicí, bolest hlavy, někdy nauzea a celková vyčerpanost.
Místní příznaky:
- po několika hodinách vznikají v místě vstupu infekce zánětlivé až flegmonózní změny (zčervenání, pálení, svědění, citlivost až bolestivost, otok), ložisko má nepravidelný tvar, může se jazykově rozšiřovat;
- regionální lymfadenitida.
Druhy
- Erysipelas bullosum – v ložisku vznikají vezikuly a buly
- Erysipelas migrans – primární ložisko se zhojí, ale v okolí se objeví nová ložiska
- Erysipelas haemorrhagicum
- Erysipelas gangrenosum
- Erysipelas phlegmonosum
Diagnostika
- klinický obraz;
- kultivace z léze erysipelu, aspirace z léze, biopsie – nízký záchyt původce;
- titr ASLO (antistreptolyzinu O) – kožní infekce jsou velice zřídka provázeny zvýšeným titrem ASLO, protože streptolyzin O je při lokální infekci inaktivován lipidy obsaženými v kůži;
- může být zvýšen titr protilátky proti deoxyribonukleáze B.[1]
Terapie
- krystalický penicilin i.v., po zlepšení stavu prokain penicilin i.m.
- symptomatická léčba
- klid na lůžku
- u starších osob je nutno sledovat kardiovaskulární funkce
Komplikace
Mezi komplikace patří:[2]
- Myokarditida, endokarditida nebo perikarditida,
- glomerulonefritida,
- revmatické postižení kloubů,
- pyartros,
- metastatická pneumonie,
- lymfedém,
- lokální devastace tkáně, flebitida nebo flebotrombóza.
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ Skočit nahoru k: a b http://www.szu.cz/tema/prevence/erysipel-manual-iv
- ↑ DRLÍK, L a H ŠKODOVÁ. Erysipel se závěžnými interními komplikacemi. Dermatologie pro praxi [online]. 2008, roč. 2, vol. 3, s. 154-155, dostupné také z <http://solen.cz/pdfs/der/2008/03/10.pdf>.
Použitá literatura
- HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.