Průjem (pediatrie): Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (prolinkování) |
m (Stránka Průjmová onemocnění v kojeneckém věku přemístěna na stránku Průjem (pediatrie): obecnější název) |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 1. 1. 2013, 22:38
- celosvětově umírá na průjmy 4–5 miliónů lidí ročně, z čehož nejčastěji děti do 5 let
- nejčastěji se vyskytují v rozvojových státech, ale i ve vyspělých státech jsou dost časté
- akutní průjmy jsou u kojenců a batolat obvykle přechodné onemocnění, které ale může vést k těžkým ztrátám vody a elektrolytů, k enterální toxikóze a ke smrti
- přesná definice průjmu (ve smyslu počtu a konzistence) je těžká, protože jsou velké individuální rozdíly
- důležitá je náhlá změna počtu stolic spojená se změnou konzistence a někdy i barvy
- u kojenců a batolat definujeme průjem jako:
- stolice častěji než 5× denně
- objem stolice větší než 150–200 g/den
- obsah vody ve stolici větší než 80 %
- akutní průjem netrvá obvykle déle než týden
Etiologie
- je velmi různorodá, doporučuje se dělení na infekční a neinfekční
- nejčastější příčinou u kojenců jsou infekce
Klinický obraz
- symptomatologii průjmů podmiňuje závažnost poškození sliznice
- začínají obvykle odmítáním potravy už 2–3 dny před objevením průjmů
- děti přestanou přibírat, zvrací, jsou bledé, ztrácí zájem o okolí, mají horečku
- průjmy jsou náhlé, první jsou stolice kašovité, potom vodnaté
- projevy dehydratace:
- vstupem do enterické fáze se sníží turgor kůže, oči jsou halonované, břicho meterorické, může být přítomna lehká hepatosplenomegalie, sníží se tvorba moči
- pulz se postupně zrychluje, při těžké dehydrataci je nitkovitý
- vpadává fontanela, při pláči chybí slzy
- nejtěžší forma kojenecké enteritidy – toxikóza
- začíná zvracením zelených zvratků s příměsí hematinu, současně časté vodnaté stolice
- vzniká výrazná dehydratace – halonované oči, vpadnutá fontanela, kožní řasa stojí, bývá akrocyanóza, anurie
- rozhodující krok terapeutického postupu je odhad ztráty vody a elektrolytů, protože akutní letalita je podmíněna jen hypovolemickým šokem
- stupeň dehydratace zjistíme pomocí váhového úbytku, závažnost dehydratace laboratorním vyšetřením
Laboratorní nález
- akutní průjem se ztrátami hmotnosti pod 5 % při dobrém perorálním příjmu tekutin můžeme léčit jen ambulantně bez laboratorních vyšetření
- při ztrátě nad 5 %, při epidemických průjmech a při výskytu krvavých stolic indikujeme důkladné vyšetření
- projevy hemokoncentrace – zvýšení Hb a hematokritu
- stanovení sodíku, draslíku a chloridů, osmolality, ABR
- obraz těžké toxické enteritidy – metabolická acidóza (hlavně daná ztrátami bikarbonátů stolicí)
- vzniká oligurie, často s proteinurií, v séru stoupá urea a kreatinin
- při hypernatremických dehydratacích vzniká hyperglykémie (tu neléčíme inzulínem, protože by hrozil edém mozku)
Diagnóza
- anamnéza (změna výživy, epidemický výskyt, podávání ATB a jiných léků)
- informace při hodnocení stolice:
- sekretorické průjmy (nejčastěji infekční) – vodnatá, řídká, často s horečkou
- malabsorpce sacharidů – zpěněné, kysele páchnoucí, pokles pH pod 6
- chronické poruchy výživy – objemné, mastné, hnilobně páchnoucí
- zánět colon (často infekce – salmonella, shigela, yersinia, campylobakter)– hlenově-krvavé
- hned na začátku musíme odeslat stolici na mikrobiologické vyšetření (nesmí být moc řídká, ve vodnatých stolicích už patogenní organismy nemusíme vykultovivat)
- nátěr ze stolice – přítomnost polymorfonukleárů svědčí o bakteriální infekci
- při chronických poruchách je pozitivní vyšetření stolice na tuky, sacharidy, redukující látky, trypsin, bílkoviny
- k vyloučení cystické fibrózy vyšetříme chloridy v potu
- sérologie nemá význam pro akutní průjmy, je důležitá u recidivujících a chronických
Terapie
- je založena na rychlé náhradě vody a elektrolytů (rehydratace), příp. úpravě MAc a na včasném podávání výživy ve formě dobře tolerovaných potravin (realimentace), aby se zabránilo dalšímu poškození střevní sliznice a rozvoji chronických průjmů
Rehydratace
- lehká, příp. středně těžká rehydratace – perorální glukózové příp. rýžové rehydratační roztoky
- doporučené složení glukózového rehydratačního roztoku:
- 60 mmol/l Na, 20 mmol/l K, min. 25mmol/l Cl, 10 mmol/l citrátu, 74–111 mmol/l glc
- osmolalita 200–250 mOsmol/l
- vyrábějí se již připravené, příp. dle receptu:
- Rp.
- Natrii chorati 0,4375
- Kalii chlorati 0,373
- Natrii citrici dihydrati 0,735
- Glucosi 5,0
- M. f. pulv.
- D. ad. sacc. pap.
- D. S. obsah sáčku rozpustit ve 250 ml převařené vody
- rýžový roztok je obdobný – je vypuštěna glukóza a minerály jsou rozpuštěny v rýžovém odvaru
- rehydratační roztok podáváme chlazený na 4–8 °C po lžičkách (5–10 min. vždy 5–10 ml roztoku nebo kontinuálně nazogastrickou sondou)
- lehké stavy (s úbytkem do 5 %) lze řešit ambulantně (po dobu 4 hod. podáme 50–100 ml/kg)
- středně těžké stavy je nutné hospitalizovat
- při opakovaném zvracení či průjmech přidáváme množství ztrácené (dle váhy, příp. počítáme na jednu vodnatou stolici 50–100 ml)
- po 4 hod. kontrolujeme hydrataci, pokud se upravila začneme s včasnou realimentací
- v průběhu průjmu pak podáváme 10 ml roztoku na kg a každou vodnatou stolici
- zásadně chybné je používat k rehydrataci džus nebo kolu – vysoká osmolalita a málo iontů
Realimentace
- je nutná k zachování integrity epitelu střeva
- v žádném případě během průjmů nepřerušujeme kojení, v pauzách mezi kojením podáváme rehydratační roztok
- u nekojených začneme s realimentací po 4 hod. výhradního podávání rehydratačního roztoku
- je výhodné připravovat mléko do rýžového odvaru
- u batolat a starších dětí se k realimantaci doporučuje mixovaná strava na bázi brambor, rýže, banánů, kuřecího masa apod.
Medikamentózní léčba
- u průjmů virového původu stačí probiotika
- terapie vychází z předpokladu, že většina průjmů odezní spontánně – proto střevní dezinficiencia, antiemetika, léky tlumící motilitu aj. neindikujeme
- podávání adsorbancií není považováno za nezbytné
- rovněž není nutné podávat ATB (podáváme u pacientů s jiným závažným onemocněním nebo imunosuprimovaných)
- ATB jsou indikována u kojenců do 4 měsíců s bakteriální enteritidou (lék volby je kotrimoxazol – na salmonely, shigely, yersinie, ETEC, EIEC – asi po dobu 7 dnů)
- na campylobaktera podáváme erytromycin, na clostridium difficile vankomycin
- giardii a entamoebu léčíme metronidazolem
Odkazy
Související články
- Průjmová onemocnění: Virové gastroenteritidy ▪ Bakteriální gastroenteritidy ▪ Gastrointestinální parazitózy ▪ Alimentární průjmy ▪ Průjmy vyvolané léky ▪ Diferenciální diagnostika průjmových onemocnění ▪ Terapie průjmových onemocnění
- Antidiaroika
Reference
Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.
Literatura
- HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.
- ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. ISBN 978-80-89171-49-1.