Průjem (pediatrie): Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (prolinkování)
m (Stránka Průjmová onemocnění v kojeneckém věku přemístěna na stránku Průjem (pediatrie): obecnější název)
(Žádný rozdíl)

Verze z 1. 1. 2013, 22:38

  • celosvětově umírá na průjmy 4–5 miliónů lidí ročně, z čehož nejčastěji děti do 5 let
  • nejčastěji se vyskytují v rozvojových státech, ale i ve vyspělých státech jsou dost časté
  • akutní průjmy jsou u kojenců a batolat obvykle přechodné onemocnění, které ale může vést k těžkým ztrátám vody a elektrolytů, k enterální toxikóze a ke smrti
  • přesná definice průjmu (ve smyslu počtu a konzistence) je těžká, protože jsou velké individuální rozdíly
  • důležitá je náhlá změna počtu stolic spojená se změnou konzistence a někdy i barvy
  • u kojenců a batolat definujeme průjem jako:
    • stolice častěji než 5× denně
    • objem stolice větší než 150–200 g/den
    • obsah vody ve stolici větší než 80 %
  • akutní průjem netrvá obvykle déle než týden

Etiologie

  • je velmi různorodá, doporučuje se dělení na infekční a neinfekční
  • nejčastější příčinou u kojenců jsou infekce

Klinický obraz

  • symptomatologii průjmů podmiňuje závažnost poškození sliznice
  • začínají obvykle odmítáním potravy už 2–3 dny před objevením průjmů
  • děti přestanou přibírat, zvrací, jsou bledé, ztrácí zájem o okolí, mají horečku
  • průjmy jsou náhlé, první jsou stolice kašovité, potom vodnaté
  • projevy dehydratace:
    • vstupem do enterické fáze se sníží turgor kůže, oči jsou halonované, břicho meterorické, může být přítomna lehká hepatosplenomegalie, sníží se tvorba moči
    • pulz se postupně zrychluje, při těžké dehydrataci je nitkovitý
    • vpadává fontanela, při pláči chybí slzy
  • nejtěžší forma kojenecké enteritidy – toxikóza
    • začíná zvracením zelených zvratků s příměsí hematinu, současně časté vodnaté stolice
    • vzniká výrazná dehydratace – halonované oči, vpadnutá fontanela, kožní řasa stojí, bývá akrocyanóza, anurie
  • rozhodující krok terapeutického postupu je odhad ztráty vody a elektrolytů, protože akutní letalita je podmíněna jen hypovolemickým šokem
    • stupeň dehydratace zjistíme pomocí váhového úbytku, závažnost dehydratace laboratorním vyšetřením

Laboratorní nález

  • akutní průjem se ztrátami hmotnosti pod 5 % při dobrém perorálním příjmu tekutin můžeme léčit jen ambulantně bez laboratorních vyšetření
  • při ztrátě nad 5 %, při epidemických průjmech a při výskytu krvavých stolic indikujeme důkladné vyšetření
  • projevy hemokoncentrace – zvýšení Hb a hematokritu
  • stanovení sodíku, draslíku a chloridů, osmolality, ABR
  • obraz těžké toxické enteritidy – metabolická acidóza (hlavně daná ztrátami bikarbonátů stolicí)
  • vzniká oligurie, často s proteinurií, v séru stoupá urea a kreatinin
  • při hypernatremických dehydratacích vzniká hyperglykémie (tu neléčíme inzulínem, protože by hrozil edém mozku)

Diagnóza

  • anamnéza (změna výživy, epidemický výskyt, podávání ATB a jiných léků)
  • informace při hodnocení stolice:
    • sekretorické průjmy (nejčastěji infekční) – vodnatá, řídká, často s horečkou
    • malabsorpce sacharidů – zpěněné, kysele páchnoucí, pokles pH pod 6
    • chronické poruchy výživy – objemné, mastné, hnilobně páchnoucí
    • zánět colon (často infekce – salmonella, shigela, yersinia, campylobakter)– hlenově-krvavé
  • hned na začátku musíme odeslat stolici na mikrobiologické vyšetření (nesmí být moc řídká, ve vodnatých stolicích už patogenní organismy nemusíme vykultovivat)
  • nátěr ze stolice – přítomnost polymorfonukleárů svědčí o bakteriální infekci
  • při chronických poruchách je pozitivní vyšetření stolice na tuky, sacharidy, redukující látky, trypsin, bílkoviny
  • k vyloučení cystické fibrózy vyšetříme chloridy v potu
  • sérologie nemá význam pro akutní průjmy, je důležitá u recidivujících a chronických

Terapie

  • je založena na rychlé náhradě vody a elektrolytů (rehydratace), příp. úpravě MAc a na včasném podávání výživy ve formě dobře tolerovaných potravin (realimentace), aby se zabránilo dalšímu poškození střevní sliznice a rozvoji chronických průjmů

Rehydratace

  • lehká, příp. středně těžká rehydratace – perorální glukózové příp. rýžové rehydratační roztoky
  • doporučené složení glukózového rehydratačního roztoku:
    • 60 mmol/l Na, 20 mmol/l K, min. 25mmol/l Cl, 10 mmol/l citrátu, 74–111 mmol/l glc
    • osmolalita 200–250 mOsmol/l
    • vyrábějí se již připravené, příp. dle receptu:
      Rp.
      Natrii chorati 0,4375
      Kalii chlorati 0,373
      Natrii citrici dihydrati 0,735
      Glucosi 5,0
      M. f. pulv.
      D. ad. sacc. pap.
      D. S. obsah sáčku rozpustit ve 250 ml převařené vody
  • rýžový roztok je obdobný – je vypuštěna glukóza a minerály jsou rozpuštěny v rýžovém odvaru
  • rehydratační roztok podáváme chlazený na 4–8 °C po lžičkách (5–10 min. vždy 5–10 ml roztoku nebo kontinuálně nazogastrickou sondou)
  • lehké stavy (s úbytkem do 5 %) lze řešit ambulantně (po dobu 4 hod. podáme 50–100 ml/kg)
  • středně těžké stavy je nutné hospitalizovat
  • při opakovaném zvracení či průjmech přidáváme množství ztrácené (dle váhy, příp. počítáme na jednu vodnatou stolici 50–100 ml)
  • po 4 hod. kontrolujeme hydrataci, pokud se upravila začneme s včasnou realimentací
  • v průběhu průjmu pak podáváme 10 ml roztoku na kg a každou vodnatou stolici
  • zásadně chybné je používat k rehydrataci džus nebo kolu – vysoká osmolalita a málo iontů

Realimentace

  • je nutná k zachování integrity epitelu střeva
  • v žádném případě během průjmů nepřerušujeme kojení, v pauzách mezi kojením podáváme rehydratační roztok
  • u nekojených začneme s realimentací po 4 hod. výhradního podávání rehydratačního roztoku
    • je výhodné připravovat mléko do rýžového odvaru
  • u batolat a starších dětí se k realimantaci doporučuje mixovaná strava na bázi brambor, rýže, banánů, kuřecího masa apod.

Medikamentózní léčba

  • u průjmů virového původu stačí probiotika
  • terapie vychází z předpokladu, že většina průjmů odezní spontánně – proto střevní dezinficiencia, antiemetika, léky tlumící motilitu aj. neindikujeme
  • podávání adsorbancií není považováno za nezbytné
  • rovněž není nutné podávat ATB (podáváme u pacientů s jiným závažným onemocněním nebo imunosuprimovaných)
  • ATB jsou indikována u kojenců do 4 měsíců s bakteriální enteritidou (lék volby je kotrimoxazol – na salmonely, shigely, yersinie, ETEC, EIEC – asi po dobu 7 dnů)

Odkazy

Související články

Reference

Zdroj

Literatura

  • HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.
  • ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. ISBN 978-80-89171-49-1.