Transplantace plic
Transplantace plic je velice náročný chirurgický výkon, během kterého dojde k přesunu jedné plíce, obou plic nebo komplexu srdce plíce z těla dárce do těla příjemce. Je to poslední terapeutická možnost terminálních stádií především plicních onemocnění.
Statistická data[upravit | editovat zdroj]
V České republice se transplantace plic provádí od roku 1997. Potřeba transplantací u nás je zhruba 3–5/1 milión obyvatel za rok. Čekací doba na tranplantaci je v průměru 200–250 dní. Jeden rok po transplantaci přežívá přes 85 % pacientů, 5 let kolem 60 %.
Typy transplantací plic[upravit | editovat zdroj]
- Transplantace jednostranná – typicky u CHOPN, fibrotizujících plicních procesů, emfyzému, obliterující bronchiolitidy,
- transplantace oboustranná – typické u cystické fibrózy, bronchiektázie, histiocytózy X, lymfangioleiomyomatózy, CHOPN s převahou emfyzému, emfyzému, obliterující bronchiolitidy,
- transplantace komplexu srdce plíce – nemoci srdce, primární parenchymatózní plicní onemocnění spojené s poškozením myokardu nebo nereparabilní chlopenní vadou,
- transplantace laloku plic od živého dárce se v ČR neprovádí.
Během operačního výkonu je pacient připojen na mimotělní krevní oběh.
Indikace k výkonu[upravit | editovat zdroj]
Pro indikaci není důležitý věk pacienta, ale jeho biologický stav. Jde o nemocné, jejichž předpokládaná délka života je rok až rok a půl. V době zařazení na čekací listinu je většina i přes komplexní léčbu závislá na oxygenoterapii. Indikační hodnoty funkčního vyšetření plic jsou[1]:
- u fibrotizujících plicních onemocnění TLC (celková plicní kapacita) pod 50 % náležitých hodnot, VC (vitální kapacita) pod 50 % náležitých hodnot, difúzní kapacita pod 30 % náležitých hodnot a PaO2 v arteriální krvi pod 6,0 kPa,
- u emfyzému TLC nad 150 % náležitých hodnot a FEV1 nižší než 30 % náležitých hodnot.
Onemocnění, která vedou k transplantaci plic jsou[2]:
- postižení plicního parenchymu restriktivního typu – idiopatická plicní fibróza, exogenní alergická alveolitida, histiocytóza X, sarkoidóza, lymphangioleiomyomatóza,
- postižení plicního parenchymu obstruktivního typu – primární plicní emfyzém (defekt α1-antitrypsinu), sekundární plicní emfyzém (CHOPN), bronchiektázie, cystická fibróza plic,
- vaskulární plicní onemocnění – primární plicní hypertenze, sekundární plicní hypertenze (chronická tromboembolie), Eisenmengerův komplex.
Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]
Mezi absolutní kontraindikace transplantace plic patří[3]:
- těžká systémová onemocnění,
- maligní onemocnění v posledních 5 letech (byť radikálně léčené),
- multiorgánové selhání,
- extrémní kachexie nebo obezita – IBW (ideal body weight) < 70 % nebo > 130 %,
- dlouhodobá léčba kortikoidy v dávce vyšší než 20 mg Prednisonu / den,
- kouření, alkoholismus a závislost na drogách (u kuřáků se vyžaduje nejméně 6 měsíční abstinence),
- systémová infekce,
- jakákoli akutní infekce v době transplantace,
- psychosociální nestabilita, pohovor s psychologem je součástí předtransplantačního protokolu,
- diabetes mellitus v případě orgánových komplikací.
Mezi relativní kontraindikace patří:
- vysoký věk pacienta > 60–65 let,
- potřeba invazivní ventilace,
- kardiální onemocnění,
- porucha renálních funkcí – clearence kreatininu < 50 mg/ml/min.
Komplikace výkonu[upravit | editovat zdroj]
Mezi časné komplikace patří krvácení, reperfuzní edém plic, plicní infekce, která je již při transplantaci přítomna v darované plíci (vzniká až u 80 % pacientů), pneumothorax a srdeční arytmie.
Závažnou pozdní komplikací je odhojení (rejekce) štěpu. Akutní rejekce štěpu vzniká obvykle do 1 roku po výkonu. Chronická rejekce se projevuje jako obstruktivní bronchitida.
Všichni transplantovaní pacienti jsou doživotně imunokompromitováni, proto jsou ohroženi infekcemi.
Jeden rok po transplantaci přežívá 70–80 % pacientů, 5 let 50–55 %.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- Česká transplantační společnost pacientům – transplantace plic
- Koordinační středisko transplantací – plíce
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. s. 523. ISBN 978-80-7387-423-0.
- ↑ ČR. Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP. Transplantace plic - indikace. 2001. Dostupné také z URL <http://www.pneumologie.cz/odborne/doc/Transplantace%20plic%20-%20indikace.doc>.
- ↑ ČR. Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP. Transplantace plic - indikace. 2001. Dostupné také z URL <http://www.pneumologie.cz/odborne/doc/Transplantace%20plic%20-%20indikace.doc>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. s. 523. ISBN 978-80-7387-423-0.
- ČR. Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP. Transplantace plic – indikace. 2001. Dostupné také z URL <http://www.pneumologie.cz/odborne/doc/Transplantace%20plic%20-%20indikace.doc>.