Syndrom mrtvého plodu
Při zjištění mrtvého plodu v těhotenství nebo při jeho úmrtí při porodu mluvíme o syndromu mrtvého plodu. Ten ohrožuje zdravotní stav i život matky. Jedná se o všechna úmrtí v těhotenství a za porodu (intrapartální úmrtí), kdy je hmotnost plodu větší než 500 g a není přítomna ani jedna ze známek života (srdeční akce, dýchací pohyby, aktivní svalové pohyby, křik).
Příčiny intrauterinního úmrtí plodu[upravit | editovat zdroj]
Nejčastější příčiny antenatálního úmrtí plodu[1] | ||
---|---|---|
Příčiny mateřské | Příčiny ze strany plodu | Placentární a pupečníkové příčiny |
preeklampsie, eklampsie, HELLP syndrom | strukturální malformace | insuficience placenty s IUGR |
diabetes mellitus | chromozomální aberace | placenta praevia, vasa praevia |
nefropatie, hepatopatie | vrozené poruchy metabolismu | abrupce placenty |
kardiovaskulární a kardiopulmonální choroby | intrauterinní infekce | strangulace, výhřez pupečníku |
antifosfolipidový syndrom | fetofetální transfuze dvojčat | chorioamnitis |
šok, sepse, profúzní krvácení | hydrops | hemangiomy, teratomy placenty; myxomy, hemangiomy pupečníku |
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- Subjektivní pocity ženy
- snížená frekvence až absence vnímání pohybů plodu;
- krvácení nebo výtok z pochvy;
- subfebrilie;
- únava;
- ochablost napětí prsů.
- Objektivní diagnóza
Intrauterinní úmrtí plodu diagnostikujeme na základě chybějící srdeční činnosti plodu. Srdeční ozvy neslyšíme při vyšetření stetoskopem, při dopplerovské ultrasonografii ani při kardiotokografii (CTG). Pokud je mrtvý plod v děloze přítomen déle než 7 dnů, na ultrazvukovém obraze je možno vidět střechovité překrývání lebečních kostí (Spaldingovo znamení).
Rizika syndromu mrtvého plodu[upravit | editovat zdroj]
- Diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC) – dysregulaci koagulace v krevním řečišti matky dojde po aktivaci plazmatického koagulačního systému. Spouštěčem je tkáňový faktor, který je vyplavován na základě zvýšeného intraamniálního tlaku (na podkladě autolytických procesů plodu) a porušené uteroplacentární bariéry.
- Infekce a sepse – zprvu intraovulární infekce přechází v systémovou, v nejtěžších případech vzniká septický šok a koagulační poruchy. Profylakticky se podávají antibiotika.
- Onemocnění matky, které vedlo k úmrtí plodu – nejčastěji se jedná o těžkou preeklampsiei, HELLP syndrom, hepatorenální selhání, kardiovaskulární či kardiopulmonální selhání.
Terapeutický postup[upravit | editovat zdroj]
- Informovat matku o úmrtí plodu.
- Okamžitá hospitalizace na porodnicko–gynekologické klinice či v případě očekávání komplikací v perinatologickém centru.
- Laboratorní vyšetření. Podrobnější informace naleznete na stránce Rutinní laboratorní vyšetření u ženy s mrtvým plodem.
- Profylaxe:
- zabránit vzniku DIC aplikací nízkomolekulárního heparinu (LMWH) podle tělesné hmotnosti 0,2–0,4 ml/24 h, dále podle kontroly hemokoagulačních parametrů;
- podání širokospektrých ATB jako prevence infekce.
- Indukce porodu – volíme mezi klasickou (dirupce vaku blan) a prostaglandinovou indukcí;
- klasická indukce – indukci spojenou s dirupcí vaku blan volíme při krvácení ženy, při předčasném odloučení placenty, podmínkou je prostupné hrdlo děložní; po dirupci vaku můžeme pokračovat infuzí oxytocinu;
- prostaglandinová indukce – prostaglandin E2 je možno aplikovat lokálně ve formě gelu (Prepidil) nebo p.o. jako tablety (Prostin).
Vedení porodu[upravit | editovat zdroj]
Primárně vedeme porod vaginální cestou. Indukce porodu mrtvého plodu obvykle probíhá rychleji a snadněji. Vždy je na místě větší opatrnost a observace pacientky po celou dobu porodu. Po začátku pravidelné děložní činnosti aplikujeme peridurální analgezii a spasmolytika, případně menší dávky opiátů. Neprovádíme epiziotomii, zvláště, je-li klenba lební zborcena. Vybavení plodu císařským řezem indikujeme při vzniku urgentní situace (např. silné krvácení rodičky po abrupci placenty). Plod a placentu rodíme jako jeden celek bez přerušení pupečníku.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ ČECH, Evžen. Porodnictví. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, Praha : Avicenum, 2006. s. 355-357. ISBN 8024713039.
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- JĚŽOVÁ, Marta, Sylva HOTÁRKOVÁ a Katarína MŮČKOVÁ, et al. Hypertextový atlas fetální patologie : Multimediální podpora výuky klinických a zdravotnických oborů [online]. Portál Lékařské fakulty Masarykovy univerzity [online], ©2008. Poslední revize 2.2.2010, [cit. 26.11.2011]. ISSN 1801-6103. <http://portal.med.muni.cz/clanek-463-hypertextovy-atlas-fetalni-patologie.html>.
- JEŽOVÁ, Marta, Sylva HOTÁRKOVÁ a Katarína MŮČKOVÁ, et al. Hypertextový atlas novorozenecké patologie : Multimediální podpora výuky klinických a zdravotnických oborů [online]. Portál Lékařské fakulty Masarykovy univerzity [online], ©2010. Poslední revize 27.9.2011, [cit. 26.11.2011]. ISSN 1801-6103. <http://portal.med.muni.cz/clanek-527-hypertextovy-atlas-novorozenecke-patologie.html>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ČECH, Evžen. Porodnictví. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, Praha : Avicenum, 2006. s. 355-357. ISBN 8024713039.