Sudeckův algodystrofický syndrom
Sudeckův algodystrofický syndrom nacházíme u pacientů v období hojení zlomenin, kdy se objevuje stav nepřiměřené bolesti, otoku a ztuhlosti. Nazývá se také CRPS (complex regional pain syndrome).
Obecná charakteristika[upravit | editovat zdroj]
Patogeneze není zcela objasněna. Určitou roli hraje sympatikus. Syndrom mohou vyvolat též infekce, infarkt myokardu, nádory, cévní mozkové příhody aj. U zlomenin vzniká nejčastěji po Collesově zlomenině, po poranění hlezna, nohy nebo kolena.
Základní kritéria[upravit | editovat zdroj]
- regionální bolest
- změny barvy kůže
- teploty, abnormální potivost, otok
Klinický nález[upravit | editovat zdroj]
Základním příznakem je spontánní bolest, bez příčiny:
- alodynie – bolest po podnětu normálně nebolestivém nebo
- hyperalgézie – bolest nadměrná vzhledem k podnětu.
Rozlišujeme 3 fáze onemocnění:
- Akutní (zánětlivé) stádium – objevuje se do 2–8 týdnů po vyvolávající příčině. Do klinického obrazu patří
hyperémie,
otok, lesklost kůže, jedná končetina je teplejší než druhá.
- Střední dystrofické stádium – charakterizováno ústupem otoku, zmírněním bolesti (která ale přetrvává při pohybu). Kůže je lesklá, cyanotická.
- Atrofické stádium – vyvine se po 6–12 měsících. Může vzniknout svalová atrofie, fibrotizace kloubních pouzder, kontraktury, na skiagramu jsou známky difúzní osteoporózy.
Bolest může být zhoršována vizuálními, zvukovými a psychickými podněty.
Úlevu od bolesti přináší na první pohled zvláštní způsoby: mokrý obklad při postižení zápěstí, nebo nošení krátkých kalhot (nebo kalhot s vystřiženými okénky na kolenou) a silných ponožek i v chladnu při postižení kolenního kloubu.
Bez léčby může přetrvávat v kterémkoli stádiu měsíce až roky.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Je důležité časné zahájení terapie co nejdřív po stanovení diagnózy algodystrofického syndromu. Používají se fyzioterapeutické metody pro obnovení rozsahu pohybu končetiny a zamezení kontraktur. Cílem farmakoterapie je anagletická léčba NSAID (Ibuprofen) a tlumení neuropatické bolesti (Gabapentin
, tricyklická antidepresiva), mohou se také aplikovat sympatolytika (Secatoxin
), bisfosfonáty, kalcitonin atd. Pozitivní efekt může mít i psychosociální terapie. Při neúčinnosti léčby lze použit invazivní metody, které však nezajišťují pozitivní efekt: blokáda regionálního sympatického ganglia, neuromodulační spinální stimulace, chirurgická sympatektomie.[1]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 8. 1. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ PACLÍK, Aleš. Komplikace zlomenin, poruchy hojení, infekce, Sudeckův syndrom a Volkmannova ischemická kontraktura [online]. [cit. 08.01.2025]. <https://lf1.cz/05-komplikace-zlomenin-poruchy-hojeni-infekce-sudeckuv-syndrom-a-volkmannova-ischemicka-kontraktura/>.