Hyperemie

Hyperémie v dutině ústní

Hyperémie (překrvení, kongesce) je stav, kdy jsou kapiláry roztažené (dilatované) a vyplněné krví.

Fyziologická hyperémie[upravit | editovat zdroj]

Cévy, které jsou normálně v klidu uzavřené, se otevírají a rozšiřují nebo propouštějí pouze plazmu (vasa serosa).
Jde o jev čistě funkční vznikající např. v pracujícím kosterním svalu.

Vzniká v okolí zánětlivého ložiska, kdy se z poškozených buněk uvolňují mediátory (např. histamin) způsobující maximální dilataci kapilár bez příslušného otevření arteriol.
Tok krve se zpomalí až zastaví (peristáza) a erytrocyty vyplňují celou kapiláru, rozšiřují se štěrbiny mezi endoteliemi a jimi proniká extravaskulárně tekutina s bílkovinami (exsudace) a krevní buňky (infiltrace).

Kapiláry se přeplňují krví při omezení odtoku krve žilami (útlak žíly nádorem, trombóza). To vede ke vzrůstu hydrostatického tlaku a transudaci tekutiny bez bílkoviny (na rozdíl od zánětu zde nejsou mediátory, které by způsobovaly otevírání mezibuněčných štěrbin ve stěně kapilár);
Vzniká tzv. venostatický otok (např. ascites u portální hypertenze podmíněné trombózou jaterních žil);
Zastaví-li se tok krve (městnání – venostáza), podléhá příslušná tkáň hypoxemické nekróze, která se označuje jako hemorhagická infarzace (např. v tenkém střevě při trombóze portální žíly. Stejný obraz ale bude mít i hemorhagický infarkt střeva při tromboembolii mesenterické tepny);
Nekróza se hojí fibrózou se ztuhnutím orgánu – tzv. indurace;
Orgány mají při venostáze temně fialovou barvu (cyanotická indurace, např. sleziny při pravostranném srdečním selhání). Výjimkou jsou plíce, u kterých má kongesce při levostranném srdečním selhání podobu rezavé indurace (rozpad erytrocytů extravaskulárně a tvorba hemosiderinu, který je fagocytován alveolárními makrofágy).

Hyperemizační účinků lze cíleně dosáhnout především:

PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 2009-09-01]. <https://langenbeck.webs.com/>.