Poloha koncem pánevním
Poloha koncem pánevním je nepravidelná poloha, při které je plod umístěn podelně hlavičkou nahoru (u děložního fundu) a hýžďovou částí dolu (u pánevního vchodu). Vyskytuje se asi u 4% termínových porodů.
Příčiny[upravit | editovat zdroj]
I když se poloha koncem pánevním vyskytuje asi ve 15-20% případů na začátku třetího trimestru, těsně před porodem v té poloze zůstává jen 3% plodů, což se vysvětluje spontánním otáčením dítěte v děloze. Existuje ale řada stavů, které mohou komplikovat spontánní obrat plodu.
| Nedostatečná pohybová aktivita plodu (např. u insuficienci placenty) |
| Oligohydramnion |
| Vývojové vady dělohy (např. srdcovitá děloha neboli uterus arcuatus, děloha částečně rozdělená septem neboli uterus subseptus atd.) |
| Deformace děložní dutiny myomem |
| Vcestná placenta |
| Krátký pupečník |
| Abnormální tvar lebky dítěte, velký plod, plod s nataženými dolními končetinami |
| Intrauterinní úmrtí plodu |
| Poruchy fixace hlavičky (např. insuficience dolního děložního segmentu, polyhydramnion) |
| Vícečetné těhotenství (jeden nebo oba plody jsou v poloze koncem pánevním) |
Rozdělení[upravit | editovat zdroj]
Rozlišují se následující typy:
- úplný konec pánevní – plod je "v tureckém sedu" s nohami ohnutýma v kolenou;
- neúplný konec pánevní – řitní (nohy jsou zahnuté nahoru k uším, kolena jsou napřímená), poloha nožkou nebo oběma nožkami, kolínkem nebo oběma kolínky, kolínky a nožkou.
Úplný konec pánevní
Neúplný konec pánevní, řitní poloha
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Zevní vyšetření[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Zevní vyšetření (porodní asistence).
Při Pawlíkově hmatu se vyšetřuje vyplň dolního děložního segmentu, který je v případě polohy koncem pánevním vyplněn měkkou velkou částí plodu; krční rýha není hmatatelná. Budinovým hmatem lze nahmatat hlavičku plodu ve fundu děložním, někdy je přítomný i ballottement. Maximum ozev se při poloze koncem pánevním nachází v horních břišních kvadrantech. Nález nakonec upřesňuje výsledek ultrazvukového vyšetření.
Vnitřní vyšetření[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Vnitřní vyšetření (porodní asistence).
Nálezem vnitřního (vaginálního) vyšetření u polohy koncem pánevním je plná přední poševní klenba, vyplněná měkkou velkou částí plodu. Při aspoň pro prst prostupné brance lze nahmatat hýžďovou část plodu s genitoanální rýhou: u plodů ženského pohlaví jsou hmatná labia majora, u plodů mužského pohlaví scrotum není obvykle hmatné. Na okrajích od genitoanální rýhy jsou hmatné sedací hrboly (tubera ischiadica). V případě neúplných konců pánevních lze nahmatat nožky nebo kolínka. Vyšetření by mělo být provedeno s opatrností aby nedošlo k porušení vaku blan.
Porod koncem pánevním[upravit | editovat zdroj]
Plody v poloze koncem pánevním lze rodit jak císařským řezem, tak i vaginálně (O80.1). Podmínkou pro provedení vaginálního porodu je úplný nebo řitní konec pánevní a váha plodu do 3500 g, celkový stav rodičky a plodu by měl být dobrý, s normálním nálezem na CTG vyšetření.
Lze také nabídnout možnost provedení obratu plodu zevními hmaty, jehož principem je pokus o vysunutí hýždí z pánevního vchodu, uchopení hlavičky a přetáčení do pravidelné polohy hlavičkou dolů. Uspěšnost výkonu je asi 50-60%. Existuje také riziko návratu plodu zpátky do polohy koncem pánevním, které se ale v pokročilých fázích těhotenství snižuje (po 36. gestačním týdnu se uvádí reverze plodu kolem 3%).[1]
Vedení vaginálního porodu[upravit | editovat zdroj]
Ještě před odtokem plodové vody (VP) je nutné zahájit monitorování kardiotokografického záznamu. Při spontánním odtoku VP se ihned provádí vaginální vyšetření pro kontrolu případného prolapsu pupečníku. Doporučuje se epidurální anestézie, v případě nedostatečnosti děložních kontrakcí se aplikuje infuze oxytocinu
v roztoku s 5% glukózy. Disrupce vaku blan se provádí až ke konci první doby porodní, kdy dochází ke zániku branky.
Většinou se vaginální porod koncem pánevním provádí metodou dle Covjanova, kterou popisuje následující text. Na konci druhé doby porodní se na poševní introitus ulnárními hranami přikládá ruka s rouškou a brání předčasnému prořezání hýždí. Dláně a prsty porodníka obemykají plod, palec ho podpírá zespodu. Po porodu hrudníku plodu se provádí sklon trupu směrem k perineu s porodem předního ramínka a ručičky, pak následně s porodu zadního ramínka a ručičky.
U prvorodiček je často nutné provedení manuální pomoci pro porod hlavičky plodu: používají se hmaty dle Mauriceaua-Smellieho nebo metoda dle Brachta.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HÁJEK, Zdeněk, Evžen ČECH a Karel MARŠÁL, et al. Porodnictví. 3.. vydání. Grada, 2014. s. 576. ISBN 978-80-247-4529-9.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ NAGY, J a E NYKLOVÁ. Jsou obavy z obratu zevními hmaty oprávněné?. Česká gynekologie [online]. 2008, roč. 73, vol. 4, s. 54-260, dostupné také z <https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-gynekologie/2008-4/jsou-obavy-z-obratu-zevnimi-hmaty-opravnene-627>.
