Zevní vyšetření (porodní asistence)
Zevní porodnické vyšetření slouží mimo jiné k odhadnutí délky těhotenství a ke zjištění polohy a postavení plodu v děloze. Zevní vyšetření může být celkové, při kterém posuzujeme těhotnou ženu jen zběžně očima, a speciální, které zapisujeme.
Postup zevního vyšetření[upravit | editovat zdroj]
Zevní vyšetření má danou souslednost, kterou bychom měli respektovat. Zevně vyšetřujeme v tomto pořadí:
1. pohledem (aspekce)
2. pohmatem (palpace)
3. měřením (metrie)
4. poslechem (auskultace)
Vyšetření pohledem[upravit | editovat zdroj]
Při vyšetření pohledem může žena ještě stát, nebo ji už položíme na vyšetřovací lůžko na záda. Bude nás zajímat následující.
Tvar břicha[upravit | editovat zdroj]
- oválný: vídáme u primipar,
- kulovitý: mívají multipary a vícečetná těhotenství (např. u dvojčat),
- příčně ovoidní: je typický pro příčnou polohu.
Linea fusca[upravit | editovat zdroj]
Linea fusca je pigmentovaná střední linie, která prochází od symfýzy mezi podbřiškem a pupíkem. Jedná se o druh těhotenské pigmentace, která po porodu opět vymizí a ne všechny ženy ji mají.
Pupeční jamka[upravit | editovat zdroj]
- proláklá: Proláklou pupeční jamku mají ženy ještě před termínem porodu. Také se může jednat o malý plod v termínu,
- vyhlazená: Vyhlazenou jamku mají ženy kolem termínu porodu,
- vystouplá: Vystouplou jamku vídáme po termínu porodu nebo u velkého plodu.
Strie[upravit | editovat zdroj]
Strie neboli pajizévky vznikají v důsledku rychlého nabytí hmotnosti nebo rychlého růstu. Nejčastěji se nachází na břiše a na stehnech. Mohou mít různá zbarvení, podle kterých poznáme, jak staré strie jsou.
- fialové strie: jsou čerstvé, proto jim také říkáme strie z tohoto těhotenství,
- stříbřité strie: bývaly fialovými, ale už jsou staré a vybledly do stříbrna. Říkáme jim strie z minulého těhotenství nebo perleťové. Může se však jednat i o strie ze ztloustnutí ještě před těhotenstvím.
Jizvy[upravit | editovat zdroj]
Ke vzniku jizev mohlo dojít po úrazu nebo po operacích. Zjistíme okolnosti vzniku jizvy a zapisujeme je. Nesmíme zapomenout popsat, kde přesně se jizva nachází.
Diastáza[upravit | editovat zdroj]
Přímé břišní svaly se mohou během těhotenství rozestoupit kvůli vnitřnímu tlaku. Vnitřní orgány pak můžou vyhřeznout mezi přímými břišními svaly. Oslabené místo pozorujeme od hrudní kosti až k pupku. Diastáza je patologický stav, kterého si pohledem ihned všimneme.
Pupeční kýla[upravit | editovat zdroj]
Pupeční kýla neboli umbilikální hernie vzniká kvůli zvýšenému nitrobřišnímu tlaku během těhotenství. V místě pupku je břišní stěna oslabena, což je fyziologické a vyplývá to z anatomie břišní stěny. Není proto divu, že často dochází k patologickému přesunu orgánů z jeho přirozeného místa právě do místa pupku, čímž vzniká pupeční kýla.
Poddajnost kůže[upravit | editovat zdroj]
Ženu jemně štípneme do předloktí, vytvoříme tím kožní řasu a sledujeme, co se s ní stane. Pokud se řasa vrátí ihned zpět, znamená to, že je žena dostatečně hydratována. Pokud řasa pár sekund přetrvává, než se vrátí kůže zpět, znamená to, že je žena dehydratována a buňky kůže mají snížený turgor. Poddajnost kůže nám tedy vypovídá o stavu správné hydratace těhotné ženy.
Hygiena[upravit | editovat zdroj]
Pouhým pohledem jsme schopny zjistit, z jakých sociálních vrstev žena pochází. Špatný stav hygieny může také vypovídat o špatném psychickém stavu pacientky.
Ochlupení[upravit | editovat zdroj]
Pohledem zjistíme, zda má žena typicky ženské ochlupení. Pokud má náznaky mužského ochlupení, může se jednat o hormonální dysbalanci způsobenou endogenně (patologické procesy v těle ženy) nebo exogenně (farmaka).
Vyšetření pohmatem[upravit | editovat zdroj]
Pohmatem vyšetřujeme pomocí hmatů: Pawlikovy hmaty, Leopoldovy hmaty aj. U ženy vleže vyhmatáme fundus děložní, hrany děložní, hmatáme páteř a měkké části plodu a zjistíme, zda hmatáme hlavu či konec pánevní a hranou ruky vyhmatáme krční rýhu.
DĚLOHA:
Tvar dělohy:
- ovoidní,
- hruškovitá,
- kulovitá.
Uložení dělohy:
- v dextroverzi (= v dx.),
- v sinistroverzi (= v sin.).
Výška fundu děložního:
Hodnotíme podle počtu prstů, o které je fundus (= FD) vzdálen od pupku (= P) či od processus xyphoideus (= PX). Např.: FD= 3/P (Fundus děložní dosahuje 3 prsty nad pupek.), FD= PX/4 (Fundus děložní dosahuje 4 prsty pod xyphoidní výběžek sterna.)
PLOD:
U plodu určujeme polohu, postavení, držení a naléhání.
Poloha plodu (= situs):
- podélná hlavičkou (=PPHL),
- podélná koncem pánevním (=PPKP),
- příčná,
- šikmá.
Postavení plodu (= positio):
- levé (= I.): přední (= obyčejné) a zadní (= méně obyčejné),
- pravé (= II.): zadní (= obyčejné) a přední (= méně obyčejné).
Vstouplost naléhající části plodu:
- nad vchodem pánevním,
- malým oddílem,
- velkým oddílem.
Také bychom měli zhodnotit, zda se náhodou nejedná o kefalopelvický nepoměr.
Vyšetření měřením[upravit | editovat zdroj]
Měříme zevní pánevní rozměry a výšku fundu děložního.
- Distantia bispinalis
- mezi trny kyčelními (= 26 cm).
- Distantia bicristalis
- mezi hřebeny kyčelními (= 28 cm).
- Distantia bitrochanterica
- mezi velkými chocholíky (= 31 cm).
- Conjugata externa
- mezi obratlem L5 a horním okrajem symfýzy (= 20 cm).
Gravidometrie: měří vzdálenost fundu děložního od symfýzy. Naměřené číslo by mělo odpovídat týdnu těhotenství.
Vyšetření poslechem[upravit | editovat zdroj]
Ozvy plodu posloucháme přes břišní stěnu matky:
- naslouchátkem (fonendoskop, stetoskop),
- ultrazvukovým snímačem (fetální doppler, dopton),
- kardiotokografem (zvukovografické CTG).
Posloucháme při PPHL vlevo a vpravo pod pupkem. U nižších týdnů těhotenství níž, čili blíže ke sponě stydké než k pupku. Při PPKP posloucháme vlevo a vpravo nad pupkem. Můžeme poslouchat téměř v jakékoli poloze, ale nejčastěji vleže na boku nebo vsedě.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ENDLICHEROVÁ, Jana. Zevní vyšetření [přednáška k předmětu Dovednosti v porodní asistenci 2, obor Porodní asistence, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 2018.
- TISOVÁ, Markéta. Zevní vyšetření [přednáška k předmětu Dovednosti v porodní asistenci 2, obor Porodní asistence, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 2018.
- KULHAVÁ, Miluše. Zevní vyšetření [přednáška k předmětu Primární a komunitní péče, obor Porodní asistence, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 2018.
- ROZTOČIL, Aleš, et al. Moderní porodnictví. 2. vydání. 2017. ISBN 978-80-247-5753-7.
- HÁJEK, Zdeněk, Evžen ČECH a Karel MARŠÁL, et al. Porodnictví. 3. vydání. 2014. ISBN 978-80-247-4529-9.
- BINDER, Tomáš. Porodnictví. 1. vydání. 2015. ISBN 9788024628547.