Myoma uteri

Uterus myomatosus

Děložní myomy (leiomyom, angl. fibroid) jsou benigní nádory, které vyrůstají ze hladkých svalových buněk myometria. Vícečetný výskyt myomů se označuje jako myomatóza.

Myomy jsou nejčastějším nezhoubným útvarem ženského genitálního traktu: prevalence děložních myomů je u žen do 30 let 20–30 %, u žen nad 30 let 50 %.

Rizikové faktory

Mezi rizikové faktory výskytu děložních myomů patří genetická predispozice, hormonální vlivy (hyperreaktivita myomu na estrogeny), věk (vrchol výskytu kolem 40. roku), nulliparita a časná menarche (větší počtu mitóz v myometriu), afroamerická rasa, vyšší BMI (akcentace konverze androgenů z nadledvin) a faktory zevního prostředí.

Klasifikace

Lokalizace myomů: 1) subserózní, intraligamentární; 2) intramurální; 3) submukózní; 4) subserózní pendulující; 5) submukózní pendulující intrakavitální; 6) cervikální intramurální; 7) cervikální stopkatý − myoma nascens

S typem a charakteristikou děložního myomu souvisí jeho klinické příznaky a následující terapie. Myomy lze klasifikovat podle následujících kriterií:

• Podle počtu: solitární nebo mnohočetné

• Podle původu: z těla (> 90% myomů) nebo z hrdla

• Podle velikosti: malé (několik milimetrů) až obrovské (několik decimetrů)

• Podle lokalizace: vzhledem k jednotlivým vrstvám děložní stěny
  • Submukózní – deformují dutinu děložní
    • typ 0 – pendulující
    • typ I – více než 50 % do dutiny děložní
    • typ II – méně než 50 % do dutiny děložní
  • Intramurální – mohou, ale nemusí deformovat dutinu děložní
  • Subserózní – nedeformují dutinu děložní, více než 50 % myomu zasahuje do dutiny břišní
    • subserózní široce přisedlý
    • subserózní pendulující
    • subserózní intraligamentózní

Klinický obraz a komplikace

Projevy děložních myomů závisí na jejich velikosti, lokalizaci a počtu, část myomů je asymptomatických (asi 1/3 žen).

K nejčastějším příznakům patří hypermenorea a nepravidelné děložní krvácení v důsledku komprese endometria vyklenujícím se myomem (tím je porušena vaskularizace a stěna se neodlučuje). Může vyskytovat také  dyspareunie, gastrointestinální (např.  zácpa) a urologické (např.  retence,  polakisurie) potíže. Nekrotické změny uvnitř myomu mohou vyvolavat tlak a  bolesti v hypogastriu a způsobit náhlou příhodu bříšní např. torzí stopkatého myomu, infarzací nebo infekcí myomu. V těhotenství obvykle myomy rostou rychleji.

Mezi komplikace patří poruchy reprodukce (infertilita nebo sterilita) ve fertilním věku, kromě toho děložní myomy představují nebezpečí pro matku i plod během těhotenství (FGR, poruchy polohy plodu) a při porodu (porodní překážka, nekróza myomu po podání metylergometrinu nebo při torzi, cervikokorporální dystokie, PŽOK).

Diagnostika

Diagnostika může být provedena pomocí gynekologického vyšetření, ultrasonografie a hysteroskopie, nebo se myom objeví jako náhodný operační nález. V diferenciální diagnostice se musí vyloučit jiná léze myometria (adenomyóza, leiomyosarkom) a ovariální tumory.

Terapie

Myomektomie

Expektační postup se volí v případě malých (do 4 cm) asymptomatických myomů neohrožujících fertilitu, nebo u pacientek v klimakteriu/séniu, kdy se předpokládá zmenšení velikosti myomů s klesající hladinou ženských pohlavních hormonů. V tomhle případě by pacientky měly podstupovat pravidelné kontroly s ultrazvukovým vyšetřením.

Farmakologická léčba se může využívat jak samostatně, tak i v rámci předoperační přípravy. Používají se dva typy léčiv: ulipristal acetát (selektivní modulátor receptorů progesteronu) a gonadoliberinová analoga. Oba preparáty způsobují zmírnění krvácení a redukci velikosti myomů.

Chirurgický výkon může mít různý rozsah dle typu a velikosti myomu. Cílem konzervativního výkonu je zachování dělohy; provádí se abtorze, abraze, hysteroskopická resekce nebo myolýza nádoru. Další možností je provedení sklerotizace cév vyživujících myom. Radikálním řešením je hysterektomie.

Odkazy

Související články

• Leiomyoma uteri (preparát)

Externí odkazy

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2018-01-06]. <http://jirben2.chytrak.cz/>.

• Děložní myomy (Gynekologická endoskopie, MUDr. Michal Mára)

Použitá literatura

• MÁRA, Michal a Zdeněk HOLUB, et al. Děložní myomy :  Moderní diagnostika a léčba. 1. vydání. Praha : Grada, 2009. ISBN 978-80-247-1854-5.

• VOKURKA, Martin a Jan HUGO, et al. Velký lékařský slovník. 9. vydání. Praha : Maxdorf, 2009. 1159 s. ISBN 978-80-7345-202-5.

• HOLUB, Zdeněk a David KUŽEL, et al. Minimálně invazivní operace v gynekologii. 1. vydání. Praha : Grada, 2007. ISBN 80-247-0834-5.

• DUBOVÁ, Olga a Michal ZIKÁN. Praktické repetitorium gynekologie a porodnictví. 2. vydání. Praha : Maxdorf, 2022. s. 406-407. ISBN 978-80-7345-716-7.

• ROZTOČIL, Aleš, et al. Moderní gynekologie. 2. vydání. Praha : Grada, 2024. 800 s. ISBN 978-80-271-2005-5.