Děložní kontrakce
Děložní kontrakce jsou reverzibilní a rytmicky se opakující stahy hladké svaloviny dělohy následované relaxací, které se vyskytují za těhotenství a ve všech třech porodních dobách. Odlišují se od děložních retrakcí, které jsou ireverzibilní a vedou ke trvalému zkrácení děložních myocytů a postupné redukci objemu dělohy. Pro monitoraci děložních stahů se používá kardiotokografie.
Mechanismus vzniku a šíření[upravit | editovat zdroj]
Vznik kontrakční vlny se začíná přestupem vapenatých iontů z extracelulárního prostoru do buněk hladké svaloviny dělohy přes kanály, jejichž činnost závisí na změně membránového potenciálu a na vlivu ovariálních a placentárních steroidů (estrogeny, prostaglandiny). Pozitivní vliv na stimulaci a vystupňování děložních stahů má i oxytocin. Kontrakce vzniká v oblasti děložních rohů: předpokládá se existence děložních pacemakerů, které na rozdíl od převodního systému srdce nemají fixní polohu a mění se v průběhu času, což ale zatím nebylo experimentálně prokázáno.[1] Dále se vlna šíří svalovinou dělohy prostřednictvím mezibuněčných spojů typu gap junctions rychlostí 2 cm/s směrem od fundu k dolnímu děložnímu segmentu.
Parametry[upravit | editovat zdroj]
Popisují se tři stadia kontrakční vlny:
- stadium incrementi – fáze vzestupu odpovídající depolarizaci děložní svaloviny,
- acme – krátce trvající vrchol kontrakce,
- stadium decrementi – fáze sestupu znázorňující repolarizaci děložní svaloviny.
Rozdíl mezi bazálním tonem (BT) dělohy (intrauterinní tlak v období mezi kontrakcemi, v normě do 20 mmHg) a intrauterinním tlakem na vrcholu kontrakce (acme) se označuje jako amplituda (v normě do 80 mmHg) a používá se pro posuzování intenzity děložních kontrakcí. Intenzitu charakterizují tzv. monrevidejské jednotky (MU), které se přepočítávají ze součtu amplitud kontrakcí během deseti minut a u termínového porodu by neměly překračovat 300. Dále se stanovuje frekvence a délka kontrakcí a také délka mezikontrakčního období (resting phase). Během celého porodu prvorodičky mívají kolem 110-150 kontrakcí, vícerodičky 60-80 kontrakcí.
Rozdělení[upravit | editovat zdroj]
Před porodem | |
---|---|
Alvarez | slabé a nepravidelné stahy v těhotenství |
Brixton-Hiks | silnější ojedinělé stahy v těhotenství |
Dolores praesagientes | předzvěstné stahy (= poslíčci) |
V průběhu porodu | |
Dolores praeparantes | stahy dilatující děložní hrdlo |
Dolores ad partum | stahy vypuzující plod |
Dolores ad secundinas | stahy vypuzující placentu |
Po porodu | |
Dolores post partum | stahy zavinující dělohu |
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HANÁKOVÁ, Anežka. Repetitorium porodní asistence. 1.. vydání. Praha: Grada, 2021. s. 288. ISBN 978-80-271-1242-5.
- HÁJEK, Zdeněk, Evžen ČECH a Karel MARŠÁL, et al. Porodnictví. 3.. vydání. Grada, 2014. s. 576. ISBN 978-80-247-4529-9.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ YOUNG, Roger Charles. The uterine pacemaker of labor. Best Practice & Research Clinical Obstetrics & Gynaecology [online]. 2018, vol. 52, s. 68-87, dostupné také z <https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1521693418300786?via%3Dihub>. PMID: 29866432.DOI: 10.1016/j.bpobgyn.2018.04.002.