Obezita (pediatrie)

Dětská obezita

Růstový graf dívky s obezitou - hmotnost

Růstový graf dívky s obezitou - BMI

Růstový graf dívky s obezitou - výška

Obezita je nejčastější metabolické onemocnění, které trápí nejen dospělé, ale v narůstající míře i děti. V České republice byla v roce 2000 ve věku 7–11 roků zjištěna obezita u 6 % chlapců a 5,6 % dívek. Výskyt obezity se zvyšuje v populaci každých 10 let o 10–40 %. Výskyt obezity u dětí je za posledních 10–25 let téměř trojnásobný. Většina obézních dětí zůstává obézní i v dospělosti.

Diagnóza

• Používáme BMI (body mass index): váha (kg) / výška (m)² (kg/m²),
• hodnocení samotného BMI, jak se provádí u dospělých, u dětí použít nelze, neboť BMI se výrazně mění s věkem,
• k hodnocení hmotnosti dětí používáme percentilový graf BMI dle Bláhy a Vígnerové:
  • 90.–97. percentil BMI představuje nadměrnou hmotnost,
  • BMI nad 97. percentilem představuje obezitu,
  • z grafu lze určit i stupeň obezity.

Další metody:

• měření podkožního tuku kaliperačními kleštěmi v definovaných bodech – hodnoty se mění s věkem dítěte,
• obvod pasu (v horizontální rovině uprostřed vzdálenosti mezi hřebenem kosti kyčelní a posledním žebrem) – k posouzení množství abdominálního tuku,
• obvod boků (v místě nejvyššího vyklenutí hýždí),
• bioelektrická impedance (BIA) – měří složení těla na podkladě stanovení jeho odporu při průchodu proudu o nízké intenzitě a vysoké frekvenci, nemusí být zcela přesná, zejména u obézních osob,
• duální rentgenová absorpciometrie (DXA) – spolehlivější, dostupná ve specializovaných centrech, zatím spíše pro výzkumné účely či k posouzení tělesného složení u těžkých obezit.

Základní příčiny obezity

• Vrozená predispozice k obezitě je podmíněna interakcí dnes již známých asi 250 genů s perinatálními faktory, k nimž lze řadit obezitu matky, prenatální překrmování plodu, vyšší porodní hmotnost plodu, ale i podvýživu plodu v určitém stadiu vývoje,
  • kojené dítě je méně často ohroženo obezitou než dítě uměle živené.

• Zevní faktory: konzumace jídel s větší energetickou hodnotou, sedavý způsob života a v poslední době značně omezená intenzivnější fyzická aktivita dětí,
  • malý zájem škol a především rodin o organizaci volného času dětí,
  • zvýšený příjem potravin s vysokou energetickou hodnotou, vysokým glykemickým indexem a s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin nebo hydrogenovaných nenasycených mastných kyselin.

• Genetické příčiny – receptory pro leptin, genetické faktory ovlivňující termogenní efekt potravy, …,
  • obezita je součást geneticky podmíněných syndromů (Prader-Williho syndrom, Laurenc-Moon-Biedlův syndrom aj.) a endokrinopatií (hypotyreóza, hyperkortikalizmus, …).

• Význam leptinu:
  • reguluje chuť k jídlu, energetický výdej,
  • má vztah k tempu zralosti a k reprodukčnímu systému,
  • produkují ho adipocyty,
  • hladina leptinu je determinujícím faktorem pro začátek puberty,
  • gen pro leptin je na 7. chromosomu, receptory pro leptin na 1. chromosomu,
  • receptory – je jich řada – dlouhá forma (Ob-Rb) v hypothalamu, v krátkých formách (Ob-Ra, Rc, Rd, Re) v různých tkáních těla,
  • v CNS stimuluje leptin tvorbu neuropeptidu Y, který ovlivňuje přívod potravy a snižuje termogenezi,
  • hladina leptinu cykluje (nejnižší je v noci), závisí na BMI,
  • v prepubertálním a pubertálním období dochází k leptinové rezistenci, čímž dochází k vytváření energetických zásob pro prudký růst v pubertě.

Nepříznivé důsledky obezity

• Významný rizikový faktor předčasné aterosklerózy a koronárního postižení,
• hypertenze, porucha lipidového metabolizmu – dyslipidémie, chronické záněty, zvýšená krevní srážlivost, endoteliální dysfunkce a hyperinzulinémie,
• inzulinorezistence s vývojem diabetes mellitus 2. typu,
• ortopedické potíže – zvýšené zatěžování kostry, při růstu dochází ke změnám zejména na páteři (kyfóza, skolióza), na DK (genua a coxa vara), ploché nohy, později vznikají artrózy,
• cévní systém – varixy DK,
• žlučníkové kameny a steatóza jater,
• poruchy příjmu potravy: mentální anorexie a bulimie,
• spánková apnoe, dušnost,
• syndrom polycystických ovarií, předčasná puberta, hypogonadizmus u chlapců,
• extrémní případ obezity vede ke tvorbě Pickwickova syndromu s respirační a kardiální insuficiencí,
• díky extrémní obezitě dochází k hypoventilaci a to tlumí CNS – extrémní spavost,
• psychické problémy – deprese, posměch, straní se vrstevníků,
• metabolické změny:
  • lipidový metabolismus – vysoký CHOL, TAG – může to vést k časným AT změnám,
  • glycidový metabolismus – inzulínová rezistence a glc intolerance, spojené s acantosis nigricans v kožních záhybech.

Postup vyšetření dítěte s obezitou

• Rodinná anamnéza, osobní anamnéza,
• posouzení růstového grafu, stravovací návyky ve škole i v rodině,
• fyzikální vyšetření, antropometrické parametry, krevní tlak,
• vyloučení sekundární příčiny obezity:
  • základní biochemie séra, kyselina močová, lipidogram (celkový cholesterol, HDL, LDL a triglyceridy);
  • hormony: FT4 a TSH k vyloučení hypotyreózy, inzulin a C peptid k vyloučení diabetu;
  • při podezření na hyperkortikalizmus: sběr moči za 24 hodin k stanovení volného kortizolu a provedení dexametazonového supresního testu.

Terapie obezity

Léčba obezity je velmi obtížná a často neúspěšná. S léčbou je třeba začít co nejdříve, rozhodně dříve než v adolescenci. V léčbě se využívá především dietních opatření, fyzické aktivity, psychoterapeutických postupů, event. lázeňských pobytů. Farmakologická léčba je v dětství zcela výjimečná (u maligní obezity s orgánovými komplikacemi u adolescentů) a měl by ji indikovat dětský obezitolog. Zásadní podmínkou je dosáhnout změny v množství spotřeby a výdeje energie. Hmotnostní úbytek by neměl překročit 0,5–2 kg za měsíc. Cílem je přiblížení se 75. percentilu na vývojové věkové křivce BMI.

Prvním krokem je edukace rodičů, např. formou tištěných materiálů o zdravé výživě dětí jednotlivých věkových kategorií. Dalším krokem je postupná změna chování a stravování dítěte a celé rodiny.

Příjem energie a jídelníček

Stanovení potřebné energie v dětství je velmi složité, protože její množství závisí na věku dítěte a na dalších vlivech, jako je růst či pohybová aktivita. S rostoucím věkem potřeba energie na kg váhy dítěte klesá.

• Pravidelný režim jídla i příjmu tekutin.
• Porce jídla by měly být přiměřené věku dítěte.
• Je vhodné konzumovat jídlo s celou rodinou a bez televize.
• Důležité je omezit pití sladkých nápojů, nejlepším zdrojem tekutin je voda.
• Zelenina a ovoce by měly být v jídelníčku pětkrát denně.

Doporučené energetické zastoupení jednotlivých živin: 55 % sacharidy (komplexní sacharidy s vysokým obsahem vlákniny a nízkým glykemickým indexem), 30 % tuky (mononenasycené a vícenenasycené mastné kyseliny), 15–20 % proteiny.

Zvýšení energetického výdeje

Zvýšení energetického výdeje lze u dětí dosáhnout snadněji než u dospělých. Vhodná je sportovní aktivita aspoň 1 hodinu denně (jízda na kole, plavání, brusle).

Samotné zvýšení energetického výdeje bez snížení energetické dodávky má pouze malý efekt.

Odkazy

Související články

• Obezita

Externí odkazy

• www.vyzivadeti.cz
• SZÚ - percentilové grafy
• www.healthy-heart.org web Evropské Kardiologické společnosti - prevence kardiovaskulárních onemocnění - informace pro pacienty