Hladké svalstvo

Hladké svalstvo je jedním ze tří typů svaloviny vyskytující se v těle savců, tedy i lidském těle. Nachází se zejména ve svalových vrstvách stěn orgánů systémů trávicího, dýchacího, močopohlavního či v cévách, dále je roztroušeno v kůži, v duhovce či řasnatém tělese v oku. Je neovladatelné vůlí. Jeho kontrakci ovlivňuje vegetativní nervový systém nebo hormonální stimuly (oxytocin, adrenalin, noradrenalin, serotonin).

Vývoj hladkého svalstva[upravit | editovat zdroj]

Hladké svalstvo se vyvíjí ze splanchnopleury kolem trávicí trubice a zároveň i jejích derivátů. Tímto způsobem tedy vzniká tunica muscularis trávicí trubice, trachey či bronchů. Svalovina cévní stěny se utváří z mezenchymových buněk. Tyto buňky jsou potenciálním zdrojem hladké svaloviny všude po těle.

Stavba buněk hladkého svalstva[upravit | editovat zdroj]

Hladké svalové buňky; barveno hematoxylinem-eozinem.

Mechanismum kontrakce

hladký sval

Hladká svalovina je složena z jednotlivých buněk vřetenovitého tvaru. Každá buňka obsahuje jedno protáhlé jádro umístěné centrálně v širší části buňky. Velikost buněk kolísá cca od 20 μm do 500 μm v děložní stěně při těhotenství. Buňky jsou obklopeny sítí retikulárních vláken a bazální laminou. Tyto struktury slouží k rovnoměrnému rozložení sil a umožňují tak harmonizaci stahu.

Plazmatická membrána se nazývá sarkolema, na jejím vnitřním povrchu se nacházejí ploténky, tzv. denzní tělíska. Denzní tělíska mají funkci úponu tenkých a intermediárních filament, tvoří je protein α-aktinin, jsou tedy obdobou Z-disků příčně pruhované svaloviny. Sarkolema vytváří četné pinocytární invaginace, jednotlivé buňky propojují nexy. Intermediární filamenta obsahují zejména desmin a vimentin.

Dále hladká svalová buňka obsahuje nepočetné mitochondrie (přísun energie je zajišťován zejména glykolýzou). Golgiho aparát je umístěn v blízkosti jádra, hojně je zastoupené granulární endoplazmatické retikulum, ale i volné ribozómy. Sarkoplazmatické retikulum je redukované, T-tubuly chybí. Dále zde nalezneme například inkluze glykogenu. Buňka produkuje kolagen typu III, proteoglykany či elastin (podobně jako fibroblast).

Kontrakce hladké svaloviny[upravit | editovat zdroj]

Kontrakce hladké svaloviny je stejně jako u kosterní svaloviny založená na reakci aktinu s myozinem, ale průběh stahu je odlišný. Myofilamenta se navzájem kříží a vytvářejí tak mřížovitou strukturu, nikoliv příčné pruhování charakteristické pro kosterní či srdeční svalovinu. Tenká filamenta jsou tvořena aktinem a tropomyozinem (na rozdíl od příčně pruhovaných svalů chybí troponin), tlustá filamenta pak myozinem. Stah je zahájen vylitím Ca²⁺, které utvoří komplex s kalmodulinem. Tento komplex následně aktivuje kinázu lehkého řetězce myozinu a dojde k jeho fosforylaci, čím je umožněno vytvoření aktinomyozinového komplexu. Myozinová filamenta v hladkém svalu jsou odlišná od myozinových filament v příčně pruhovaném svalu tím, že holé jsou koncové části molekuly a hlavičky jsou ve středu vlákna.