Hysteroskopie

Z WikiSkript

Hysteroskopie (HSK) je minimálně invazivní metoda v gynekologii, jejíž principem je neincizní přístup do dutiny děložní přes pochvu a děložní čípek. Rozlišují se hysteroskopie kontaktní (diagnostická) a panoramatická (operační), která umožňuje diagnostiku a zároveň i operační řešení. Rozsáhlé výkony v dutině děložní jsou pak nazývány transcervikální chirurgií.

Schéma hysteroskopie

Indikace[upravit | editovat zdroj]

Diagnostická hysteroskopie Operační hysteroskopie
  • Cílená biopsie endometria
  • Operační léčba polypů, myomů
  • Odstranění reziduí po potratu a porodu
  • Operační řešení děložního septa/subsepta
  • Provedení sterilizace
  • Rozrušení nitroděložních srůstů
  • Ablace endometria
  • Extrakce cizího tělesa

Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]

Kontraindikací k provedení hysteroskopie může být celkově špatný stav pacientky nedovolující zákrok, akutní pánevní infekce, těhotenství, karcinom děložního čípku, nedávná perforace dělohy (méně než 6 týdnů), silné děložní krvácení (znemožňuje vizualizaci a lokalizace zdroje).

Provedení[upravit | editovat zdroj]

Nástroje pro provedení hysteroskopie
Hysteroskopický obraz myomu

Jednotlivým typům hysteroskopie dle rozsahu je také přizpůsobeno instrumentárium, od tenkých diagnostických hysteroskopů po hysteroskopy s pracovním kanálem či přímo resektoskopy s resekční kličkou. Dále se používají distenční media (plynná nebo kapalná), zdroj "studeného" světla, ultrazvuk, elektrochirurgické nástroje (monopoláry a bipoláry).

Větší resekční výkony se provádí v celkové anestezii za hospitalizace v délce podle povahy výkonu nebo v režimu "outpatient" (hospitalizace v řadu několika hodin). Od roku 2009 se provádí výkony v ambulantním režimu "office", kdy je výkon proveden bez předchozí dilatace a fixace čípku a za kontroly zraku (metoda "See and Treat"), jejichž podmínkou je vhodný lokální nález (prostupnost hrdla, velikost a charakter patologie), souhlas pacientky a vhodné instrumentárium.

Preferenční období pro provedení hysteroskopie je proliferační fáze menstruačního cyklu. Hysteroskop se zavádí pod zrakovou kontrolou, opakované zavádění nese riziko vzduchové embolie a poranění děložního hrdla.

Komplikace[upravit | editovat zdroj]

Výskyt komplikací u hysteroskopii je minimální, jejich počet a závažnost záleží na typu a rozsahu výkonu. Ke komplikacím v průběhu hysteroskopie a v pooperačním období patří mechanická poranění a poranění účinkem vysokofrekvenčního proudu, nadměrný přestup distenčního media do oběhu (hyponatremie, fluid overload syndrom, plynová embolie v případě použití plynného distenčního media), vzduchová embolie a infekce exogenního původu.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ROZTOČIL, Aleš, et al. Moderní gynekologie. 2. vydání. Praha : Grada, 2024. 800 s. s. 330-332. ISBN 978-80-271-2005-5.
  • HOLUB, Zdeněk a David KUŽEL, et al. Minimálně invazivní operace v gynekologii. 1. vydání. Praha : Grada, 2005. ISBN 80-247-0834-5.
  • PÉREZ-MEDINA, Tirso a Enrique Cayuela FONT. Diagnostic and operative hysteroscopy. 2. vydání. New Delhi : Jaypee Brothers Medical Publishers, 2012. ISBN 978-93-80704-69-2.
  • KOVÁŘ, P. Hysteroskopie v ambulantním režimu v podmínkách gynekologické ordinace. Čes Gynek. 2010, roč. 75, vol. 6, s. 506-512, ISSN 1210-7832. 
  • KOVÁŘ, P, J KUČEROVÁ a M SZEWCZYK. Ambulantní hysteroskopická sterilizace systémem Essure – nová technologie permanentní antikoncepce. Prakt Gyn. 2013, roč. 17, vol. 3, s. 220-225, ISSN 1801–8750. 
  • DAŇKOVÁ KUČEROVÁ, J, P KOVÁŘ a T ADAMUS. Hymen, výhra či prokletí? Operační ambulantní hysteroskopie s použitím vaginoskopického přístupu u virginálních pacientek. Prakt Gyn. 2014, roč. 18, vol. 1, s. 71-74, ISSN 1801–8750.