Mateřská mortalita
Mateřská mortalita (úmrtnost) označuje celkový počet úmrtí žen v těhotenství, za porodu a do 42. dne šestinedělí na 100 000 živě narozených dětí.
Klasifikace v ČR[upravit | editovat zdroj]
- Celková mateřská úmrtnost (pregnancy related mortality ratio)
- součet tří následujících:
- přímá mateřská úmrtnost – smrt na nemoc přímo související s gestací (porodnická krvácení, embolie plodovou vodou);
- nepřímá mateřská úmrtnost – smrt na nemoc neporodnickou, která je gestací výrazně zhoršena (KV choroby);
- nahodilá mateřská úmrtnost – příčiny s gestací nesouvisí (např. autonehody).
Často se používá tzv. očištěná mateřská úmrtnost (maternal mortality ratio), která vyčleňuje nahodilá mateřská úmrtí s gestací nesouvisející.
V ČR byla mezi lety 2002−2007 maternal mortality ratio 10,7 (celkem 78 úmrtí na 729 472 narozených dětí)[1].
Nejčastější příčiny:
- 22,4 % porodnické hemoragie;
- 19,8 % embolické příčiny;
- 15 % KV komplikace;
- 15 % nahodilá úmrtí.
V posledních letech stoupá podíl embolických příčin, hemoragie jsou v současnosti lépe medicínsky řešitelné. Prevencí mateřské úmrtnosti je znalost systému prenatální péče a jeho široká dostupnost a schopnost řešit akutní stavy vzniklé při porodu. Doporučená prevence TEN je miniheparinizace, dále pravidelné USG kontroly a transport in utero do specializovaných zařízení.
Nejčastější příčiny mateřské mortality[upravit | editovat zdroj]
Plicní embolie[upravit | editovat zdroj]
- Léčba
- v rukou zkušeného anesteziologa, internisty a hematologa;
- kyslík, sedace, analgetika, antikoagulace (10 000 j heparinu bolus, pak 1000 j/h);
- protišoková, kardiotonická léčba;
- okamžitá Trendelenburgova operace.
- Profylaxe TEN
- Primární prevence:
- zásady a opatření omezující rozvoj tromboembolie v přímé souvislosti s císařským řezem;
- předoperační úprava prostředí (rehydratace, iontová rovnováha), zvažujeme indikace, šetrná operace, minimalizace krevních ztrát, bandáž DK, včasná mobilizace.
- Sekundární prevence:
- aktivní vyhledávání, dispenzarizace rizikových pacientek;
- heparinová profylaxe – nízkomolekulární hepariny před výkonem (podáváme až do mobilizace).
- Profylaxe TEN v graviditě a šestinedělí
- Pacientky s trombózou v anamnéze dispenzarizujeme po celou graviditu, od 1. dne dostává LMWH, od pátého dne warfarin (při INR 2 vysazujeme LMWH), warfarin nepodáváme v prvním trimestru v době organogeneze, je teratogenní. Vysazujeme jej před porodem, aby nedošlo ke krvácivým komplikacím.
- Podobně u pacientek s deficitem antitrombinu III, antifosfolipidovými Ig.
- Embolie plodovou vodou
Léčba zpočátku obdobná jako při plicní embolii, co nejdříve kompletní terapie DIC, která je přítomností plodové vody v oběhu vyvolána.
- Vzduchová embolie
- diagnostika je velmi obtížná, často až post mortem;
- stav s vysokou mortalitou;
- léčba je obvykle neúspěšná, pokud je bublina v srdci – Trendelenburgova poloha, při které se vzduchová bublina přesune do hrotu srdečního s následnou punkcí pravé srdeční komory a odsátím bubliny.
- Profylaxe: při operaci ve III. době porodní (při manuální či digitální revizi) poléváme ruku zaváděnou do dělohy desinfekčním nebo fyziologickým roztokem, aby se zabránilo vniknutí vzduchu.
Diseminovaná intravaskulární koagulace[upravit | editovat zdroj]
- Prevence DIC
- Primární prevence:
- ambulantní záchyt a dispenzarizace všech stavů, kdy je porucha koagulace – zejména u deficitu AT III, proteinů C a S, Leidenská mutace faktoru V, homozygotní defekt MTHFR, antifosfolipidový syndrom.
- Sekundární prevence:
- předporodní aplikace LMWH u těhotných s vyšším rizikem (hlavně u potratů a operací)
- před s.c. se LMWH dává rutinně při těchto rizikových stavech – obezita, věk nad 30, dědičná trombofilie, žilní trombóza v anamnéze, preeklampsie, DM, předchozí břišní operace, placenta praevia, abrupce placenty, při spontánním porodu mrtvého plodu, při horečce rodičky.
- Léčba
- intenzivní, pokud možno v týmu (hematolog, anesteziolog, internista…)
- zásada – odstranit vyvolávající příčinu, regulovat trombinovou aktivitu, udržet hemostázu.
- Akutní DIC:
- ihned objednat mraženou plasmu a erymasy, odebereme krev na hemokoagulační vyšetření;
- první opatření – podáme AT III – bolus 1000 j. i.v. a pak kontinuálně další 1000 jv infuzi;
- podání heparinu;
- oběhová náhrada plasmy (dextrany a plasmaexpandéry jsou KI – interferují s trombocyty);
- fibrinogen – pokud jeho koncentrace klesne pod 1 g/l;
- Chronická DIC:
- kombinace AT III s heparinem;
- nově se používá aktivovaný lidský protein C.
Abrupce placenty[upravit | editovat zdroj]
- Léčba
- vedení porodu závisí na tom, kdy k abrupci dojde, na stavu plodu a na rozsahu odloučení placenty;
- malé krvácení, otevřená branka – můžeme se pokusit o porod vaginálně;
- dirupce vaku blan sníží tonus v děloze a sníží pronikání tromboplastinu do cirkulace;
- bedlivě sledujeme jak plod, tak rodičku
- pokud jsou známky závažnější, ukončujeme okamžitě s.c.;
- před provedením s.c. indikujeme profylaktickou heparinizaci a aplikaci AT III;
- u abrupce i placenty praevie důležité sledování USG.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ↑ VELEBIL, Petr. Mateřská mortalita v ČR /2008 [online]. [cit. 2014-02-10]. <http://lekari.porodnice.cz/ici_files/kriticke-stavy/prednasky_final_2010/03_Materska_mortalita_v_CR_2008_Velebil.pdf>.
- ČECH, Evžen, et al. Porodnictví. 2. vydání. Praha : Grada, 2006. ISBN 80-247-1303-9.