Kultivační půdy

Jedná se o substráty poskytující vhodné životní podmínky pro růst mikroorganismů. Lze je využít k průkazu a určení vlastností některých mikroorganismů.

Typy půd

Půdy můžeme rozdělovat podle skupenství na tuhé (pevné) a tekuté (kapalné).

Základní půdy

Jsou bohaté na živiny a růstové faktory. Patří sem bujón.

Obohacené půdy

Používají se ke kultivaci růstově náročnějších bakterií, které potřebují speciální růstové faktory. Mohou být obohacené například o aminokyseliny, vitaminy, cukry apod.Typickým příkladem je krevní agar obohacený o růstový faktor hemin, který je nezbytný např. k růstu hemofilů nebo Neisseria gonorrhoeae.

Selektivní půdy

Na selektivních půdách rostou jen určité organismy a používají se tedy, pokud chceme daný druh izolovat. Toho dosahujeme buď přidáním látek, které mají baktericidní účinky na určitý druh, anebo naopak že médium bude chudé na určité látky (např. daná aminokyselina) nezbytné pro růst nežádoucích organismů. Např. Löwensteinova-Jensenova půda.

Diagnostické půdy

Tyto půdy se používají pro rozlišení více druhů organismu nacházejících se na jednom médiu. Toho je docíleno většinou rozdílným zabarvením jednotlivých kolonií, což je způsobeno např. rozdílným metabolismem určité látky, jejíž produkty pak reagují s indikátorem v půdě. Příkladem je ENTEROtest.

Selektivně diagnostické půdy

Jsou kombinací selektivních a diagnostických půd. Obsahují inhibitory a indikátory a jsou proto specifičtější než předchozí dvě. Příkladem je Endova půda, DC agar, žluč-eskulinový agar…

Transportní půdy

Jsou určeny k přepravě vzorku do laboratoře. Obsahují minimum živin, aby nedošlo k přemnožení a zkreslení kvantity mikroorganismu ve vzorku. Příkladem je Amiesovo, Stuartovo nebo Cary-Blairovo médium.

Konkrétní příklady půd

Bujón

• universální tekutá půda
• složení: masový extrakt, pepton, NaCl
• mikroorganismy rostou ve formě zákalu původně čirého média (fakultativně anaerobní), povrchové blanky (aerobní) nebo sedimentu (anaerobní)
• přidáním agaru (polysacharidu z mořských řas) se z něj připravují tuhé půdy, které se běžně nazývají agary

Živné půdy

• obsahují základní živiny pro růst bakterií
• mohou být tekuté (bujón) nebo zahuštěné agarem (agary)
• jsou základem pro obohacené půdy

Krevní agar, kožní flóra.

Krevní agar

• tmavě červené médium, vyrobené z živné půdy s příměsí krve (většinou ovčí, koňské či beraní) a přírodního polysacharidu agaru
• rostou na něm G+ i G− bakterie
• je vhodný pro většinu náročnějších druhů
• hemolyzující (způsobující lýzu erytrocytů)bakterie na něm působí znatelné zesvětlání – to je také základem CAMP testu pro rozeznání Streptococcus agalactiae a Streptococcus pyogenes

Čokoládový agar

Čokoládový agar, Francisella tularensis.

• vzniká přidáním krve do agarového základu při teplotě 85 °C, erytrocyty jsou tedy již lyzovány a dojde k uvolnění růstových faktorů pro náročnější bakterie (Haemophilus, Neisseria, Bordetela)
• tepelně denaturovaná krev způsobuje hnědé zbarvení

Endova půda

• světle růžová
• nerostou na ní G+ bakterie
• dělí bakterie na laktóza-pozitivní, které metabolizují laktózu – tvoří se aldehydy, které reagují s fuchsinem obsaženým v Endově půdě za vzniku Schiffových bazí a kolonie se zbarvují tmavorůžově
• laktóza-negativní bakterie mají svou standardní barvu
  

  MacConkeyho půda zobrazující lakzózu fermentující bakterie (vlevo, růžové) i laktózu nefermentující bakterie (vparvo, světlé).

MacConkey půda

• obsahuje laktózu
• podobně jako Endova půda dělí bakterie na laktóza-pozitivní, které zabarvují půdu do růžova až červena, a na laktóza-negativní bakterie, které půdu nezbarvují

Deoxycholát-citrátový agar (DC agar)

• nerostou na něm G+ bakterie
• G- bakterie zkvašující laktózu – červeno-růžové zbarvení
• laktóza negativní – bílé (např. některé střevní bakterie)
• obsahuje Na₂S₂O₃ (thiosíran sodný), který se spolu se sirovodíkem, produkovaným několika rody bakterií (Salmonella, Citrobacter, Proteus), podílí na vzniku sulfidů železa – černé špičky kolonií
• potlačuje plazivý růst protea

Žluč-eskulinový agar.

Žluč-eskulinový agar (ŽE agar)

• složení: žluč, eskulin
• díky žluči je půda selektivní pro enterokoky, které hydrolyzují eskulin na eskuletin
• vzniká černé zbarvení díky reakci eskuletinu s ionty železa
• záchyt G+ Enterococcus faecalis (tlusté střevo) → infekce močových cest

Claubergova půda

• selektivní pro korynebakterie, které redukují teluričitan na telur a to se následně projeví zbarvením půdy do šeda (popř. hněda či černá)
• ostatní bakterie jsou teluričitanem inhibovány, to má význam například v odlišení Arcanobacterium haemolyticum od korynebakterií

Tinsdalova půda

• podobně jako Claubergova půda slouží pro záchyt korynebakterií
• kolem jednotlivých kolonií korynebakterií se tvoří šedočerný zákal (tzv. halo), což je produkt reakce teluru se sulfanem (vzniká z cystinu)

Löwensteinova-Jensenova, Ogawova, Šulova půda

• všechny tyto půdy slouží ke kultivaci mykobakterií
• většinou jako šikmé půdy ve zkumavce
• Šulova půda je tekutá
• mykobakterie rostou pomalu, tudíž musí mít půdy dlouhou trvanlivost

Sabouraudova půda

• světle žlutá půda
• pro bakterie příliš chudá na živiny, ale rostou na ní především kvasinky a plísně
• agar s 4% glukózy, doplněný thiaminem
• často se přidává chloramfenikol pro potlačení bakterií

Müller-Hintonové agar (MH agar)

• používá se k určování senzitivity na antibiotika (diskový difuzní test)
• existuje i varianta s příměsí krve

Wilson-Blairova půda

• selektivní pro bakterie rodu Salmonella

Galerie kultivačních půd

• 

  Živný agar s Escherichia coli

• 

  Krevní agar s Enterococcus faecalis

• 

  CAMP test na krevním agaru

• 

  Čokoládový agar

• 

  Endova půda

• 

  Escherichia coli na Endově půdě

• 

  Escherichia coli na MacConkey agaru

• 

  Laktóza-pozitivní (růžové, vlevo) a laktóza negativní (světle oranžové – stejně barevné jako kultivační médium, vpravo) kolonie na agaru MacConkey

• 

  Salmonella sp. na DC agaru

• 

  Enterococcus faecalis, žluč-eskulinový agar

• 

  Löwenstein–Jensenova půda

• 

  Löwensteinova-Jensenova půda s vykultivovanou Mycobacterium kansasii

• 

  Sabouradova půda s Candida albicans

• 

  ENTEROtest

• 

  MH agar s MRSA

Odkazy

Související články

• Očkování na půdy
• Krevní agar
• Čokoládový agar

Zdroj

• RYŠKOVÁ, Olga, et al. Návody k praktickým cvičením z lékařské mikrobiologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-307-5.

• JULÁK, Jaroslav. Praktická cvičení a semináře z lékařské mikrobiologie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2009. 113 s. ISBN 978-80-246-1141-9.