Potrat

Zamklý potrat, ke kterému došlo ve 13. gestačním týdnů. Srdce je viditelné, ale není akce srdeční.

Potratem rozumíme ukončení těhotenství (vypuzení embrya či plodu) v době před porodem, při kterém embryo či plod zaniká. Přesná definice potratu dle Národního zdravotního informačního systému (NZIS) t.č. platná v České republice – je následující:

1. plod neprojevuje ani jednu ze známek života a jeho porodní hmotnost je nižší než 500 g a pokud ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší než 22 týdnů,
2. z dělohy ženy bylo vyňato plodové vejce bez plodu, anebo těhotenská sliznice.

Potratem se také rozumí ukončení mimoděložního těhotenství anebo umělé přerušení těhotenství provedené podle zvláštních předpisů (Zákon o umělém přerušení těhotenství).

Jako známky života je chápána přítomnost srdeční akce, pulzace pupečníku, dýchací nebo jakékoli spontánní pohyby.

V Slovenské republice se potrat definuje jako samovolné nebo umělé ukončení těhotenství, při kterém:

a) dojde k vypuzení nebo odstranění embrya či plodu, který neprojevuje známky života, má hmotnost pod 1000 gramů nebo těhotenství trvá méně než 28 týdnů.

b) plod projevuje známky života, má hmotnost pod 500 gramů, ale nepřežije 24 hodin po porodu.

c) dochází k vypuzení plodového vejce bez přítomnosti plodu.

Tato definice zahrnuje jak samovolné, tak umělé ukončení těhotenství, v souladu s platnou legislativou Slovenské republiky.

Rozdělení

• Spontánní potrat – samovolný potrat, který vzniká jako následek různých nepříznivých faktorů (vývojové vady, infekce apod.).
• Umělé ukončení těhotenství (interrupce) – potrat vyvolaný cíleně na přání těhotné či ze zdravotních důvodů (ze strany plodu či ze strany matky).
• Zamlklý potrat (missed abort) – stav, kdy plod (embryo) odumírá intrauterinně a není vypuzen.

Podle fáze, ve které je potrat zastižen, rozdělujeme:

• abortus imminens – hrozící potrat, tedy ještě lze zabránit potracení plodu,
• abortus incipiens – počínající potrat, obdoba 1. porodní doby, obvykle již potracení nelze zabránit,
• abortus in cursu – probíhající potrat s rozšiřováním cervikálního kanálu a přestupem části plodového vejce do hrdla,
• abortus completus – dokončený potrat, při kterém je vypuzen celý plod s placentou a plodovými obaly.

Potrat velmi často neprobíhá jako kompletní vypuzení plodu a v děložní dutině zůstávají zadrženy části plodu, obalů nebo placenty. Takový potrat se označuje jako abortus incompletus, tj. neúplný potrat. Je nezbytné zbývající části plodového vejce odstranit (RCUI, manuální revize...). Při neúplném odstranění hrozí krvácení a infekce v děložní dutině.

Vzácným stavem je abortus septicus – septický potrat, který je charakterizován infekcí plodového vejce přestupující na stěnu děložní, parametria a postupně se šiřící na malou pánev. Při progresi může vest k celkové sepsi organismu a způsobit šok, diseminovanou intravaskulární koagulopatii, akutní selhání ledvin a smrt. Stav je většinou spojen s provedením kriminálního umělého potratu.

Spontánní potrat

Spontánní potrat (abortus spontaneus) je samovolné ukončení gravidity do 12. gestačního týdne a nejčastější komplikace těhotenství (zhruba 70% koncepcí nedosáhne období viability plodu ).

Mezi rizikové faktory spontánního potratu patří chromozomální abnormality, vrozené anomalie dělohy a cervixu, získané vady dělohy (Ashermannův syndrom, myomy, endometrióza), endokrinní onemocnění (luteální insuficience, hyperprolaktinémie, syndrom předčasného ovariálního selhání, cukrovka, nemoci štítné žlázy), některé infekční nemoci matky (Chlamydia, Ureaplasma, Mycoplasma), imunologické faktory a široké spektrum enviromentálních vlivů.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Poruchy reprodukce.

Gynekologické vyšetření u odumřelé gravidity prokazuje metroragii, otevírání děložního hrdla, zvýšený tonus myometria a v pozdních stadiích potratu i děložní kontrakce. Laboratorní známkou patologického těhotenství je snížení hladiny lidského choriového gonadotropinu (hCG) v séru. Další diagnostickou metodou je ultrazvuk, který umožňuje prokázat známky vitality (akce srdeční, přítomnost embrya v plodovém vejci) a stanovit rozsah retroplacentárního hematomu.

Pokud těhotenství je hodnoceno jako perspektivní, je indikována aplikace gestagenních preparátů (progesteronový blok), hemostyptik a hořčíku za hospitalizací pacientky. V případě neperspektivního těhotenství je nutné se zaměřit na zachování fertility pacientky. U zamlklého potratu se provádí operativní evakuace dutiny děložní, odstranění reziduí po potratu se označuje jako revize dutiny děložní.

Po proběhlém potratu (s operačním výkonem nebo bez) je vhodná aplikace estrogenů pro zlepšení epitelizace děložní dutiny. Další těhotenství se doporučuje po 3 měsících po potratu.

Umělé ukončení těhotenství (interrupce)

Interrupce je umělé přerušení těhotenství, neboli (UPT), jehož důsledkem je indukovaný potrat. Po 22. týdnu gravidity již nejde o interrupci, ale o indukovaný porod. Obecně platí, že ve státech s vysokou antikoncepční vyspělostí (plánování rodičovství, sexuální výchova, užití moderních metod antikoncepce) je nízký počet UPT.

Česká legislativa umožňuje umělé ukončení gravidity bez indikace lékaře na žádost pacientky do 12. týdne těhotenství, s lékařskou indikaci do 24.týdne (většinou z důvodu genetických vad plodu), v případě ohrožení matky nebo plodu na životě kdykoliv. UPT z lékařské indikace je hrazeno veřejnou zdravotní pojišťovnou, interrupci na vlastní žádost hradí pacientka sama.

UPT může být realizováno farmakologicky, nebo chirurgicky.

Farmakologická interrupce

Farmakologické ukončení těhotenství lze provést do 7. týdne gravidity. Používá se kombinace antiprogesteronu (mifepriston) a prostaglandinu E1 (misoprostol). Působením antiprogesteronu na děložní sliznici se naruší stavba deciduí, prostaglandin vyvolává kontrakci myometria. Výsledkem je potrat (zpravidla do několika hodin, může ale trvat i 30 dní) obvykle s mírným krvácením a minimálním výskytem reziduí.

Farmakologická interrupce se neprovádí při suspektním mimoděložním těhotenství.

Pravděpodobnost selhání farmakologického UPT s následným pokračováním gravidity je cca 1-2%. Ke komplikacím metody patří  křeče, masivní nebo protrahované  krvácení, perzistence reziduí, gastrointestinální potíže ( nevolnost,  zvracení,  průjem),  bolesti břicha,  hlavy,  teplota. Budoucí fertilita pacientky není touto metodou ovlivněna.

Chirurgická interrupce

Vakuumaspirace plodového vejce

Chirurgické způsoby přerušení těhotenství zahrnují miniinterrupci, metodu dilataci a kyretáže a v pozdních termínech – indukci porodu a císařský řez.

Miniinterrupci je možné provést do 8. týdnu gravidity. Její principem je dilatace hrdla děložního pomocí prostaglandinů nebo hydrofilní tyčinkou (Dilasoft) s následnou vakuumaspirací plodového vejce speciální kyretou.

Od 8. po 12. týden těhotenství (ze zdravotních indikací i mezi 12. a 24. týdnem) se interrupce provádí metodou dilatace a kyretáže. Evakuace plodového vejce z dutiny děložní probíhá za použití tupé Bummové kyrety v antibiotiky chráněném koagulu. Později je nutná revize dutiny děložní.

Komplikace chirurgických interrupcí se dělí na bezprostřední, časné (do 6 týdnů po provedení výkonu) a pozdní (více než 6 týdnů po výkonu). K bezprostředním následkům chirurgického UPT patří velké krevní ztráty, poranění cervixu a perforace dělohy. Časné komplikace zahrnují selhání metody (např. u vícečetného těhotenství, vrozených vad dělohy nebo při nepoznané mimoděložní graviditě), rezidua plodového vejce v děložní dutině a záněty (endometritida, parametritida, adnexitida). Pozdní komplikace nejsou časté, stále vysoká je ale mortalita při pokoutně provedeném přerušení těhotenství hlavně ve státéch s restriktivní potratovou politikou.

Odkazy

Použitá literatura

• ROZTOČIL, Aleš, et al. Moderní gynekologie. 2. vydání. Praha : Grada, 2024. 800 s. ISBN 978-80-271-2005-5.

Související články

• Porod
• Těhotenství
• Hlavní statistické ukazatele v porodnictví