Akutní cholecystitida
(přesměrováno z Akutní zánět žlučníku)
Akutní cholecystitida, neboli akutní zánět žlučníku, spadá do skupiny zánětlivých NPB. Může se vyskytnout jako primární zánět, ale častěji jde o akutní vzplanutí chronické cholecystitidy. U 95 % případů je v anamnéze cholecystolitiáza. V tomto případě kámen působí jako rezervoár infekce a jako překážka odtoku žluči.
Patologický nález[upravit | editovat zdroj]
V průběhu zánětu stěny dochází k zánětlivé exsudaci do podjaterní krajiny – vzniká výpotek. Během hodin se ke stěně žlučníku přilepí okolní orgány (omentum, duodenum, transverzum) a vzniká pericholecystický infiltrát. Tímto dojde k ohraničení zánětu. Ten se dále může zhojit za vzniku srůstů, anebo zánět pokračuje a může dojít k perforaci stěny, kdy se vytváří pericholestatický absces nebo píštěl do GIT.
- Perforace do volné dutiny břišní → těžká difúzní biliární peritonitida nebo podbrániční absces.
- Perforace do jater → jaterní absces.
Po resorpci zánětu zůstává žlučník naplněný odbarvenou tekutinou, vzniká tzv. hydrops.
Rizikové faktory[upravit | editovat zdroj]
- Ženské pohlaví, věk nad 40 let,
- genetické faktory,
- vícečetná těhotenství,
- užívání antikonceptiv,
- hormonální substituční terapie,
- obezita, metabolický syndrom,
- rychlé hubnutí s vývojem cholecystolitiázy,
- hypercholesterolemie,
- těžké popáleniny a poranění,
- masivní systémová infekce,
- závažná těžká onemocnění,
- diabetes mellitus,
- obstrukce vývodných cest žlučových při tumorech.
Rizikové faktory akutní cholecystitidy můžeme shrnuje pravidlo 5 F The 5-F rule:
- fair: vyšší prevalence u kavkazské populace,
- fat: BMI >30,
- female: častěji postihuje ženy,
- fertile: alespoň jedno či více dětí,
- forty: věk ≥40.[1][2]
- (family - rodinná anamnéza cholecystitidy a litiázy)
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
- Bolest pod pravým obloukem žeberním, začátek se často podobá žlučníkové kolice, propaguje se pod pravou lopatku a do ramene.
- Kolísavé bolesti přecházejí do bolestí trvalého rázu – zhoršují se pohybem, otřesy a při hlubokém nádechu.
- Horečka, která stoupá s progresí zánětu; třesavka.
- Nausea, zvracení.
- Povrchní dýchání.
- Tachykardie.
- Ikterus při přítomné obstrukci žlučových cest.
- Pacient hledá polohu v klidu s uvolněním břišní stěny.
Diagnóza[upravit | editovat zdroj]
Anamnéza[upravit | editovat zdroj]
- Cholelitiáza v anamnéze,
- vznik bolesti po alimentární chybě, nejčastěji po požití tučného jídla.
Fyzikální vyšetření[upravit | editovat zdroj]
- Palpační bolestivost,
- palpace zvětšeného žlučníku,
- Murphyho znamení,
- tachykardie,
- tachypnoe,
- horečka,
- při větším zánětlivém postižení défense musculaire,
- per rectum vyšetření bývá negativní.
Pomocná vyšetření[upravit | editovat zdroj]
- KO – leukocytóza, elevace FW a CRP, v moči pozitivní Ehrlichova reakce, event. prokážeme bilirubin,
- RTG – mohou být vidět kontrastní konkrementy v oblasti žlučníku, plyn ve žlučníku při klostridiovém zánětu, plyn v cestách při biliodigestivní píštěli,
- USG – ztluštění stěny žlučníku, konkrementy,
- CT.
Komplikace[upravit | editovat zdroj]
- Obstrukce žlučovodu se vznikem ikteru,
- empyém,
- gangréna,
- perforace s možným vznikem generalizované peritonitidy,
- píštěle,
- emfyzém žlučníku,
- obstrukce tenkého střeva objemným kamenem,
- biliární pankreatitida.
Diferenciální diagnóza[upravit | editovat zdroj]
- Prostá kolika žlučová, akutní pankreatitida, laterocékální či subhepatická apendicitida, apendicitida v těhotenství, AIM, bazální pneumonie, akutní hepatitida, porfyrie, perforace žaludečního vředu.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
- Většinou vystačíme s konzervativní léčbou – klid, studené obklady, per os pouze tekutiny, kontrolování stavu, spazmolytika, parenterální výživa, ATB (diskutabilní – můžou zastřít příznaky šíření do okolí).
- Při progresi nebo při komplikacích indikujeme operační řešení.
- Chirurgická terapie: rozlišujeme 4 typy indikací – urgentní, akutní, odloženou a plánovanou cholecystektomii.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 5.5.2010]. <http://jirben.wz.cz>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. s. 442-444. ISBN 978-80-7387-423-0.
- ↑ BELL, Dan a Henry KNIPE. 5-F risk factors for cholelithiasis (mnemonic) [online]. [cit. 2017-10-22]. <https://radiopaedia.org/articles/5-f-risk-factors-for-cholelithiasis-mnemonic>.
- ↑ PAVEL, S, C T THIJS a V POTOCKY, et al. Fair, and still a sun lover: risk of gallstone formation. J Epidemiol Community Health [online]. 1992, vol. 46, no. 4, s. 425-7, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1059613/?tool=pubmed>. ISSN 0143-005X.