Vyšetření per rectum
Z WikiSkript
Vyšetření per rectum (indagatio per rectum, vyšetření prstem přes konečník) je velice důležité, avšak často opomíjené vyšetření. Přitom se jedná o vyšetření rychlé, levné a vysoce efektivní. Záchyt závažných patologických stavů (kolorektálního karcinomu) tímto vyšetřením je rozhodně nezanedbatelný.
Indikace[upravit | editovat zdroj]
Vyšetření per rectum by mělo být součástí každého komplexnějšího vyšetření, každé preventivní prohlídky, dále pak při podezření nebo screeningu těchto patologických stavů:
- Náhlá příhoda břišní.
- Meléna nebo enteroragie.
- Screening kolorektálního karcinomu (každý muž nad 50 let by měl vyšetření per rectum podstupovat pravidelně – minimálně každé 2 roky).
- Screening karcinomu prostaty a benigní hyperplázie prostaty.
Provedení a hodnocení[upravit | editovat zdroj]
- Pacient zaujímá polohu na zádech – gynekologická poloha nebo-li také litotomická, na „všech čtyřech“ – genupektorální poloha nebo na boku. V praxi je asi nejužívanější poloha na levém boku s koleny ve flexi mírně přitaženými k hlavě.
- Lékař si nasadí rukavici. Vyšetření provádí jedním prstem (ukazováčkem), na který si nanese vhodný gel (např. gel s mesokainem, který slouží současně jako lubrikant a anestetikum). Před započetím výkonu musí pacienta informovat, že začne
- Následně:
- Pohledem zhodnotíme krajinu análního ústí (hemoroidy, fisura, pooperační jizvy apod.).
- Vyšetřujícím prstem opatrně prokrouživým pohybem vnikneme do rekta, hodnotíme tonus análních svěračů a případnou bolestivost
- Dále nás bude zajímat náplň rekta, rektální sliznice a především přítomnost tumorózních útvarů. Lokalizaci chorobných nálezů určujeme podle hodinového ciferníku, přičemž číslo 12 přiléhá ke kostrči (popis tedy např. zní: tumor uložený mezi číslem 1 až 3)
- U muže palpačně vyšetřujeme prostatu (fyziologická prostata je měkká, nebolestivá, velikosti kaštanu, symetrická).
- U ženy palpujeme děložní čípek (fyziologický děložní čípek je hladký, nebolestivý, středně tuhé konzistence, symetrický).
- V závěru vyšetření hodnotíme konzistenci a barvu stolice na rukavici (zvláště pozorně pátráme po přítomnosti krve, hlenu a hnisu).
- Některé patologické nálezy:
- Je-li Douglasův prostor naplněn hnisem – pacientka pociťuje bolestivost při vyšetření na levém boku napravo. Sliznice konečníku v této lokalitě má těstovitou konzistenci a je vyhlazená.
- Ochablý tonus sfinkteru je při nízké obstrukci střeva a při peritonitidě.
- Fyziologický nález bychom do chorobopisu nebo dekurzu zapsali takto:
- Per rectum:
- bez chorobného nálezu – postačí,
- okolí anu klidné, indagace nebolestivá, tonus svěrače v normě, na dosah prstu bez rezistence, na rukavici hnědá stolice bez příměsi krve – chcete-li být naprosto přesní.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ZELENKOVÁ, Jitka, et al. Pracovní text z Interní propedeutiky [online]. ©1999. Poslední revize 2002, [cit. 2010-03-22]. <http://int-prop.lf2.cuni.cz/zof/vysetreni/bricho.htm>.
- CHROBÁK, Ladislav, et al. Propedeutika vnitřního lékařství. 2. vydání. Praha : GRADA Publishing, 2007. 243 s. s. 127-128. ISBN 978-80-247-1309-0.
- PAVROVSKÝ, Josef. Náhlé příhody břišní. 1. vydání. Státní zdravotnické nakladatelství Praha, 1966. 130 s. s. 13.