Spála
Z WikiSkript
Spála (scarlatina, MKN-10: A38) je infekční exantémové onemocnění vyvolané beta-hemolytický streptokokem skupiny A – Streptococcus pyogenes:
- podle struktury M proteinu má asi 80 sérotypů
- tvoří 3 druhy pyrogenního exotoxinu (A, B, C) – dříve se označoval jako spálový, tedy erytrogenní toxin
Spála vznikne u dítěte vnímavého k danému sérotypu streptokoka a k pyrogennímu exotoxinu. V průběhu onemocnění vznikají dlouhodobě perzistující specifické antitoxické protilátky. [1] Vzniklý exantém je výsledkem interakce mezi exotoxinem a protilátkami na úrovni kapilár.
Epidemiologie
- zdroj: nemocný nebo nosič streptokoka tvořícího exotoxin
- přenos: kapénkami
- vstupní cesta: nosohltan, ale i porušená kůže (ranná spála)
- incidence v ČR (2000–2009): 3000–4500/rok, tzn. 28–43 nemocných na 100 000 obyvatel a rok.[2]
- nejčastěji ve věku 3–10 let
- inkubační doba: 2–5 dní
- vzniká horečka, zvracení, bolesti břicha[3]
Klinický obraz
Soubor:Scarlet-fever-6.jpg
Malinový jazyk.
- jde o streptokokovou angínu se spálovou vyrážkou
- vyrážka nejvíc v podbřišku, tříslech, na vnitřní straně stehen, v podpaží a v loketních jamkách
- kůže je na pohmat drsná (příznak „husí kůže“)
- v obličeji je difúzní erytém s cirkumorálním výbledem (Filatovův příznak)
- malinový jazyk, na patře petechie, edematózní uvula[3]
- drobné papulky v oblasti lůžek nehtů a na boltcích (Šrámkův příznak)[4]
- mírná lymfadenopatie předních krčních uzlin[3]
- v současnosti je průběh lehký:
- angína je katarální, horečka nízká
- vyrážky málo, trvá krátce
- komplikace jsou vzácné
Diagnostika
Soubor:787px-Tonsillitis.jpg
Lakunární angína.
- diagnózu upřesníme kultivací výtěru z mandlí
- leukocytóza, posun doleva, mírná eosinofilie
- sérologický průkaz vzestupu antistreptokokových protilátek v rekonvalescentním séru (antistreptolysinu O a antideoxyribonukleázy B)
Diferenciální diagnostika
- skarlatiformní exantém mohou vyvolat:
Léčba
- nemocné izolujeme (na infekčním oddělení nebo doma)
- lék volby: penicilin nejméně 10 dní, při alergii erythromycin nebo tetracyklin[5]
- neopomeneme na symptomatickou terapii
Komplikace
- peritonzilární absces
- retrofaryngeální absces
- akutní glomerulonefritida
- revmatická horečka [3]
Prevence
- při výskytu se provádí u kontaktů výtěr mandlí → při pozitivním nálezu streptokoka A dáme penicilin
- podléhá hlášení
Odkazy
Související články
- Spálová angína
- Infekce streptokoky skupiny A
- Infekční exantémová onemocnění v dětském věku ▪ Zarděnky ▪ Spalničky ▪ Plané neštovice ▪ Pásový opar ▪ Pátá nemoc ▪ Šestá nemoc ▪ Enterovirové exantémy ▪ Syndrom ruka‚ noha‚ ústa
Externí odkazy
- DermNet Scarlet fever
- Pediatrie pro praxi: Virové exantémy dětského věku
- Pediatrie pro praxi: Infekční exantémová onemocnění v dětském věku
Reference
- ↑ http://www.szu.cz/tema/prevence/spala-manual-iv
- ↑ STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV,, et al. Vybrané infekční nemoci v ČR v letech 2000-2009 [online]. ©2010. [cit. 2010-08-15]. <http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-1998-2007-absolutne>.
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d TASKER, Robert C., Robert J. MCCLURE a Carlo L. ACERINI. Oxford Handbook od Paediatrics. 1. vydání. New York : Oxford University Press, 2008. s. 685. ISBN 978-0-19-856573-4.
- ↑ ROTTENBERG, Jan. Diferenciální diagnostika, terapie a komplikace akutních tonzilitid [online] . In solen.cz. Jaro a léto v ordinaci a lékárně. 1. vydání. Olomouc : Solen, 2010. 138 s. s. 48-57. Dostupné také z <www.solen.cz>. ISBN 978-80-87327-32-6
- ↑ http://www.szu.cz/tema/prevence/spala-manual-iv; 23. duben 2008; MUDr. Pavla Křížová, CSc.