Chronický subdurální hematom

			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována v pátek 24. září 2021 v 12:23.

Subdurální hematom

Podstatou chronického subdurálního hematomu (z angl. CSDH – chronic subdural hematoma)je krvácení z přemosťujících žil u pacientů s různě vyjádřenou korovou atrofií (starší pacienti, alkoholici), dále u dětí v kojeneckém věku. Poprvé byl CSDH popsán Rudolfem Virchowem v roce 1857 jako "pachymeningitis haemorrhagica interna" , načež Wilfed Totter sestavil základy patofyziologie CSDH a definoval, že hemoragie přemosťujících žil je jeho základní příčinou a pojmenoval jej jako "subdurální hemoragická cysta" .

Je důležité CSDH adekvátně odlišovat od akutního subdurálního hematomu. Akutní SDH se v porovnání s CSDH typicky vyskytuje u mladších osob primárně po vážnějších kraniotraumatech a je asociován s symptomatickou kompresí mozkového parenchymu, která se charakteristicky projeví do 72 hodin. Naopak tomu v případě CSDH je krvácení klinicky asymptomatické po delší dobu, řádově po několik týdnů či měsíců, nejčastěji vzniká po nepříliš významném traumatu. Incidence CSDH v populaci se pohybuje kolem 1,72/100 000 obyvatel ročně, ovšem v populaci 70–79 let se tato hodnota zvyšuje na 7,35/100 000 ročně, dále potvrzující fakt vyššího rizika vzniku CSDH u starších osob.

Rizikové faktory

Mezi základní rizikové faktory řadíme cerebrální atrofii, asociovanou s vyšším věkem. Přímo úměrně se stárnutím se prostor mezi kalvou a samotným parenchymem zvyšuje z původních 6 % až na 11 %. To umožňuje mozku pohyb do stran, v případě traumatu tedy může dojít k poškození přemosťujících žil a tak vzniku CSDH.

Patofyziologie

• hematom se opouzdří a postupně se zvětšuje (opakovaným krvácením z novotvořených cév pouzdra), až se neurologicky manifestuje bolestmi hlavy, zmateností nebo v pokročilejším stadiu hemiparézou,
• často zaměňován se senilní nebo alkoholickou demencí,

Symptomatologie

• vlastní krvácení se v akutní fázi klinicky neprojeví,
• úraz většinou lehkého charakteru a anamnesticky se projeví za 3 a více týdnů až několik měsíců, pacient si ho často není vědom,

Diagnóza

• CT: hypodenzní extracerebrální hematom,

Terapie a prognóza

• terapie: postačuje trepanační návrt, evakuace kolikvované krve a zavedení dočasné subdurální drenáže z trepanačního návrtu v lokální anestezii,
  • jen zřídka se přistupuje ke kraniotomii,
  • důležitá je rehydratace pacienta a péče o průchodnost drenáže za přísně sterilních podmínek,
  • po 3 dnech se provádí kontrolní CT a při uspokojivém nálezu se drén odstraní,
• prognóza je velmi dobrá.

Odkazy

Související články

• Kraniocerebrální traumata
• Akutní subdurální hematom
• Subdurální hematom
• Epidurální hematom

Použitá literatura

• SAMEŠ, M, et al. Neurochirurgie. 1. vydání. Praha : Jessenius Maxdorf, 2005. ISBN 80-7345-072-0.