Vegetativní nervová soustava (fyziologie): Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
m (autonómní inervace hl. svalstva cév)
Řádek 3: Řádek 3:
Vegetativní nervový systém se dělí na část '''motorickou (eferentní)''' a '''senzorickou (aferentní)'''. Ačkoli aferentní vlákna hrají důležitou roli v regulaci [[homeostáza|homeostázy]] (např. cholinergní vlákna z [[baroreceptory|baroreceptorů]] v oblasti ''[[paraganglia|glomus caroticum]]''), z hlediska farmakologie je ovlivňuje minimum léčiv. Pozornost se proto soustřeďuje na studium eferentní části. Ta se anatomicky skládá ze 2 systémů – '''[[sympatikus|sympatiku]]''' a '''[[parasympatikus|parasympatiku]]'''. Poněkud samostatnou jednotku tvoří '''[[enterický nervový systém|enterický nervový systém (ENS)]]''', který je pro svou relativní nezávislost na ostatních částech VNS často vyčleňován jako samostatná třetí část VNS se specifickou funkcí v kontrole funkce [[trávicí soustava|gastrointestinálního traktu]].
Vegetativní nervový systém se dělí na část '''motorickou (eferentní)''' a '''senzorickou (aferentní)'''. Ačkoli aferentní vlákna hrají důležitou roli v regulaci [[homeostáza|homeostázy]] (např. cholinergní vlákna z [[baroreceptory|baroreceptorů]] v oblasti ''[[paraganglia|glomus caroticum]]''), z hlediska farmakologie je ovlivňuje minimum léčiv. Pozornost se proto soustřeďuje na studium eferentní části. Ta se anatomicky skládá ze 2 systémů – '''[[sympatikus|sympatiku]]''' a '''[[parasympatikus|parasympatiku]]'''. Poněkud samostatnou jednotku tvoří '''[[enterický nervový systém|enterický nervový systém (ENS)]]''', který je pro svou relativní nezávislost na ostatních částech VNS často vyčleňován jako samostatná třetí část VNS se specifickou funkcí v kontrole funkce [[trávicí soustava|gastrointestinálního traktu]].


== Anatomie VNS ==
==Anatomie VNS==
Eferentní (motorické) dráhy VNS tvoří 2 [[neuron]]y, které se interpolují ve ''vegetativních gangliích'' – podle pozice se rozlišují neurony ''pregangliové'' a ''postgangliové''. Mezi sympatikem a parasympatikem jsou značné rozdíly v uspořádání těchto drah.
Eferentní (motorické) dráhy VNS tvoří 2 [[neuron]]y, které se interpolují ve ''vegetativních gangliích'' – podle pozice se rozlišují neurony ''pregangliové'' a ''postgangliové''. Mezi sympatikem a parasympatikem jsou značné rozdíly v uspořádání těchto drah.
=== Sympatikus ===
===Sympatikus===
Těla pregangliových neuronů sympatiku se nachází v postranních rozích [[medulla spinalis#šedá hmota|šedé hmoty míšní]] v oblasti hrudních a bederních segmentů (Th1-L3). Axony těchto neuronů opouští míchu v odpovídajících segmentech, proto je sympatikus označován jako systém ''torako-lumbální''. Vegetativní ganglia sympatiku jsou dobře organizovaná a tvoří dva paravertebrální řetězce podél páteře. Vzruchy pro břišní a pánevní orgány jsou interpolovány v gangliích uložených prevertebrálně. Z uvedeného vyplývá, že axony pregangliových neuronů jsou mnohem kratší než axony postgangliových neuronů.
Těla pregangliových neuronů sympatiku se nachází v postranních rozích [[medulla spinalis#šedá hmota|šedé hmoty míšní]] v oblasti hrudních a bederních segmentů (Th1-L3). Axony těchto neuronů opouští míchu v odpovídajících segmentech, proto je sympatikus označován jako systém ''torako-lumbální''. Vegetativní ganglia sympatiku jsou dobře organizovaná a tvoří dva paravertebrální řetězce podél páteře. Vzruchy pro břišní a pánevní orgány jsou interpolovány v gangliích uložených prevertebrálně. Z uvedeného vyplývá, že axony pregangliových neuronů jsou mnohem kratší než axony postgangliových neuronů.
=== Parasympatikus ===
===Parasympatikus===
Pregangliová vlákna parasympatiku opouštějí CNS prostřednictvím některých hlavových nervů (n. [[nervus oculomotorius|III]], [[nervus facialis|VII]], [[nervus accessorius|IX]] a [[nervus vagus|X]]) a předních rohů míšních v oblasti sakrálních segmentů (S2–S4) – parasympatikus je proto označován jako systém ''kranio-sakrální''. Vegetativní ganglia parasympatiku se nacházejí převážně ve stěně efektorových orgánů, pregangliová vlákna jsou proto mnohem delší než axony postgangliových neuronů. Až na výjimky (ggl. cilliare, submandibulare a pelvická ganglia) nejsou ganglia parasympatiku přesně organizovaná a spoje mezi pre- a postganglionárními neurony jsou ve stěně efektorových orgánů spíše difuzně rozptýlené.
Pregangliová vlákna parasympatiku opouštějí CNS prostřednictvím některých hlavových nervů (n. [[nervus oculomotorius|III]], [[nervus facialis|VII]], [[nervus accessorius|IX]] a [[nervus vagus|X]]) a předních rohů míšních v oblasti sakrálních segmentů (S2–S4) – parasympatikus je proto označován jako systém ''kranio-sakrální''. Vegetativní ganglia parasympatiku se nacházejí převážně ve stěně efektorových orgánů, pregangliová vlákna jsou proto mnohem delší než axony postgangliových neuronů. Až na výjimky (ggl. cilliare, submandibulare a pelvická ganglia) nejsou ganglia parasympatiku přesně organizovaná a spoje mezi pre- a postganglionárními neurony jsou ve stěně efektorových orgánů spíše difuzně rozptýlené.


{{Podrobnosti|Vegetativní nervová soustava (anatomie)}}
{{Podrobnosti|Vegetativní nervová soustava (anatomie)}}


== Mediátory VNS ==
==Mediátory VNS==
'''[[Noradrenalin]]''' je mediátorem na většině '''postgangliových vláken sympatiku.'''
'''[[Noradrenalin]]''' je mediátorem na většině '''postgangliových vláken sympatiku.'''


Řádek 19: Řádek 19:
Dle medátorů dělíme vlákna VNS na '''adrenergní''' a '''cholinergní'''.
Dle medátorů dělíme vlákna VNS na '''adrenergní''' a '''cholinergní'''.


== Funkce VNS ==
==Funkce VNS==
Tabulka 1 nabízí přehled základních funkcí které jsou ovlivňovány vegetativním nervovým systémem. Většina tkání kontrolovaných VNS přijímá inervaci od parasympatiku i sympatiku, které zde obvykle působí protichůdně. Nicméně vliv jednoho systému v dané tkání většinou převažuje – např. cévy jsou primárně pod vlivem sympatiku, GIT a [[Převodní systém srdeční#SA uzel|SA uzel]] pod vlivem parasympatiku.
Tabulka 1 nabízí přehled základních funkcí které jsou ovlivňovány vegetativním nervovým systémem. Většina tkání kontrolovaných VNS přijímá inervaci od parasympatiku i sympatiku, které zde obvykle působí protichůdně. Nicméně vliv jednoho systému v dané tkání většinou převažuje – např. cévy jsou primárně pod vlivem sympatiku, GIT a [[Převodní systém srdeční#SA uzel|SA uzel]] pod vlivem parasympatiku.


{| class=wikitable
{| class="wikitable"
|+ '''Tabulka 1 – Hlavní funkce VNS'''
|+'''Tabulka 1 – Hlavní funkce VNS'''
|-
|-
! rowspan=2 | Orgán !! colspan=2 | Sympatikus !! colspan=2 | Parasympatikus
! rowspan="2" |Orgán!! colspan="2" |Sympatikus!! colspan="2" |Parasympatikus
|-
|-
! Odpověď !! Receptor !! Odpověď !! Receptor
!Odpověď!!Receptor!!Odpověď!!Receptor
|-
|-
! colspan=5 style="text-align:left" | Srdce
! colspan="5" style="text-align:left" |Srdce
|-
|-
| SA uzel || zrychlení || β<sub>1</sub> || zpomalení || M<sub>2</sub>
|SA uzel||zrychlení||β<sub>1</sub>||zpomalení||M<sub>2</sub>
|-
|-
| svalovina síní || ↑ kontraktilita || β<sub>1</sub> || ↓ kontraktilita || M<sub>2</sub>
|svalovina síní||↑ kontraktilita||β<sub>1</sub>||↓ kontraktilita||M<sub>2</sub>
|-
|-
| AV uzel || ↑ automaticita || β<sub>1</sub> || ↓ rychlost vedení || M<sub>2</sub>
|AV uzel||↑ automaticita||β<sub>1</sub>||↓ rychlost vedení||M<sub>2</sub>
|-  
|-  
| svalovina komor || ↑ automaticita<br />↑ kontraktilita || β<sub>1</sub> || ↓ automaticita<br /> ↓ kontraktilita
|svalovina komor||↑ automaticita<br />↑ kontraktilita||β<sub>1</sub>||↓ automaticita<br /> ↓ kontraktilita
| M<sub>2</sub>
|M<sub>2</sub>
|-
|-
! colspan="5" style="text-align:left" | HLADKÉ SVALSTVO CÉV
! colspan="5" style="text-align:left" |HLADKÉ SVALSTVO CÉV
|-
|-
| kůže, mukózy,<br /> vnitřní orgány
|kůže, mukózy,<br /> vnitřní orgány
| konstrikce || α<sub>1</sub>, α<sub>2</sub> || vazodilatace ? || nejsou<br /> inervovány
|konstrikce||α<sub>1</sub>, α<sub>2</sub>||vazodilatace (zanedbatelná)||M3
|-
|-
| kosterní svalstvo
|kosterní svalstvo
| dilatace || β<sub>2</sub> || ||
|dilatace||β<sub>2</sub>||vazokonstrikce
|nepřímo
|-  
|-  
! colspan="5" style="text-align:left" | PLÍCE
! colspan="5" style="text-align:left" |PLÍCE
|-  
|-  
| svaly trachey a bronchů
|svaly trachey a bronchů
| relaxace || β<sub>2</sub> || kontrakce ||
|relaxace||β<sub>2</sub>||kontrakce||
|-
|-
| sekrece žláz bronchů
|sekrece žláz bronchů
| inhibice || || stimulace || M<sub>3</sub>
|inhibice|| ||stimulace||M<sub>3</sub>
|-  
|-  
! colspan="5" style="text-align:left" | GIT
! colspan="5" style="text-align:left" |GIT
|-
|-
| svalovina
|svalovina
| relaxace, ↓ motility || α<sub>2</sub>, β<sub>2</sub> || ↑ tonu, motility || M<sub>3</sub>
|relaxace, ↓ motility||α<sub>2</sub>, β<sub>2</sub>||↑ tonu, motility||M<sub>3</sub>
|-
|-
| rowspan="2" | svěrače
| rowspan="2" |svěrače
| kontrakce || α<sub>1</sub> || rowspan="2" | relaxace || rowspan="2" | M<sub>3</sub>
|kontrakce||α<sub>1</sub>|| rowspan="2" |relaxace|| rowspan="2" |M<sub>3</sub>
|-  
|-  
| relaxace || β<sub>2</sub>
|relaxace||β<sub>2</sub>
|-
|-
! colspan="5" style="text-align:left" | UROGENITÁLNÍ TRAKT
! colspan="5" style="text-align:left" |UROGENITÁLNÍ TRAKT
|-
|-
| m.&nbsp;detrusor
|m.&nbsp;detrusor
| relaxace || β<sub>2</sub> || kontrakce || M<sub>3</sub>
|relaxace||β<sub>2</sub>||kontrakce||M<sub>3</sub>
|-
|-
| sfinkter  
|sfinkter
| kontrakce || α<sub>1</sub> || relaxace || M<sub>3</sub>  
|kontrakce||α<sub>1</sub>||relaxace||M<sub>3</sub>
|-
|-
! colspan="5" style="text-align:left" | OKO
! colspan="5" style="text-align:left" |OKO
|-
|-
| nitrooční tlak
|nitrooční tlak
| zvýšení || || snížení ||
|zvýšení|| ||snížení||
|-  
|-  
| m.&nbsp;dilatator pupilae
|m.&nbsp;dilatator pupilae
| mydriasa || α<sub>1</sub> || --- ||
|mydriasa||α<sub>1</sub>||---||
|-  
|-  
| m.&nbsp;sfincter pupilae
|m.&nbsp;sfincter pupilae
| --- || || miosa || M<sub>3</sub>
| ---|| ||miosa||M<sub>3</sub>
|-
|-
| m.&nbsp;ciliaris
|m.&nbsp;ciliaris
| akomodace na dálku || β<sub>2</sub> || akomodace na blízko || M<sub>3</sub>
|akomodace na dálku||β<sub>2</sub>||akomodace na blízko||M<sub>3</sub>
|-
|-
! colspan="5" style="text-align:left" | ŽLÁZY
! colspan="5" style="text-align:left" |ŽLÁZY
|-
|-
| slinné  
|slinné
| slabá stimulace<br /> sekrece || α<sub>1</sub> || silná generalizovaná<br /> sekrece || M<sub>3</sub>
|slabá stimulace<br /> sekrece||α<sub>1</sub>||silná generalizovaná<br /> sekrece||M<sub>3</sub>
|-
|-
| slzné
|slzné
| slabá stimulace<br /> sekrece || α<sub>1</sub> || silná sekrece ||
|slabá stimulace<br /> sekrece||α<sub>1</sub>||silná sekrece||
|-
|-
! colspan="5" style="text-align:left" | ostatní
! colspan="5" style="text-align:left" |ostatní
|-
|-
| Děloha
|Děloha
| relaxace || β<sub>2</sub> || variabilní ||
|relaxace||β<sub>2</sub>||variabilní||
|-
|-
| Muž. pohl. org.
|Muž. pohl. org.
| ejakulace || α<sub>1</sub> || erekce ||
|ejakulace||α<sub>1</sub>||erekce||
|-
|-
| Játra
|Játra
| glykogenolýza,<br /> glukoneogeneze || β<sub>2</sub> || ||
|glykogenolýza,<br /> glukoneogeneze||β<sub>2</sub>|| ||
|-
|-
| Tukové bb
|Tukové bb
| lipolýza || β<sub>2</sub>, β<sub>3</sub> || ||
|lipolýza||β<sub>2</sub>, β<sub>3</sub>|| ||
|}
|}
{{Pahýl}}
{{Pahýl}}
<noinclude>
<noinclude>


== Odkazy ==
==Odkazy==
=== Související články ===
===Související články===
* [[Vegetativní nervová soustava (farmakologie)]]<small> • [[Sympatomimetika]] • [[Sympatolytika]] • [[Parasympatomimetika]] • [[Parasympatolytika]] </small>
 
* [[Vegetativní nervová soustava (anatomie)]]
*[[Vegetativní nervová soustava (farmakologie)]]<small> • [[Sympatomimetika]] • [[Sympatolytika]] • [[Parasympatomimetika]] • [[Parasympatolytika]] </small>
*[[Vegetativní nervová soustava (anatomie)]]
 
===Zdroj===


=== Zdroj ===
* {{Citace
* {{Citace
| typ = web
| typ = web
Řádek 144: Řádek 147:
| datum = 22.3, 30.3 a 5.4 2011
| datum = 22.3, 30.3 a 5.4 2011
}}
}}
* LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI. Základní a aplikovaná farmakologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2002, xxiv, 601 s. ISBN 80-7262-168-8.


* SLÍVA, Jiří a Martin VOTAVA. Farmakologie. 1. vyd. Praha: Triton, 2011, 394 s. Lékařské repetitorium. ISBN 978-80-7387-500-8.
*LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI. Základní a aplikovaná farmakologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2002, xxiv, 601 s. ISBN 80-7262-168-8.
 
*SLÍVA, Jiří a Martin VOTAVA. Farmakologie. 1. vyd. Praha: Triton, 2011, 394 s. Lékařské repetitorium. ISBN 978-80-7387-500-8.


[[Kategorie:Farmakologie]]
[[Kategorie:Farmakologie]]

Verze z 7. 6. 2021, 10:59

Vegetativní nervový systém (VNS) (též autonomní nervový systém, ANS) je součástí periferního nervového systému společně se somatickým eferentním (motorickým) systémem (přivádějícím vzruchy z CNS na vůlí kontrolované příčně pruhované svaly) a senzorickými (aferentními) vlákny (vedoucími čití a bolest). VNS zabezpečuje převod vzruchů mezi centrálním nervovým systémem (CNS) a efektorovými tkáněmi nezávislými na kontrole vůlí (hladká svalovina, myokard, exokrinní žlázy…).

Vegetativní nervový systém se dělí na část motorickou (eferentní) a senzorickou (aferentní). Ačkoli aferentní vlákna hrají důležitou roli v regulaci homeostázy (např. cholinergní vlákna z baroreceptorů v oblasti glomus caroticum), z hlediska farmakologie je ovlivňuje minimum léčiv. Pozornost se proto soustřeďuje na studium eferentní části. Ta se anatomicky skládá ze 2 systémů – sympatiku a parasympatiku. Poněkud samostatnou jednotku tvoří enterický nervový systém (ENS), který je pro svou relativní nezávislost na ostatních částech VNS často vyčleňován jako samostatná třetí část VNS se specifickou funkcí v kontrole funkce gastrointestinálního traktu.

Anatomie VNS

Eferentní (motorické) dráhy VNS tvoří 2 neurony, které se interpolují ve vegetativních gangliích – podle pozice se rozlišují neurony pregangliové a postgangliové. Mezi sympatikem a parasympatikem jsou značné rozdíly v uspořádání těchto drah.

Sympatikus

Těla pregangliových neuronů sympatiku se nachází v postranních rozích šedé hmoty míšní v oblasti hrudních a bederních segmentů (Th1-L3). Axony těchto neuronů opouští míchu v odpovídajících segmentech, proto je sympatikus označován jako systém torako-lumbální. Vegetativní ganglia sympatiku jsou dobře organizovaná a tvoří dva paravertebrální řetězce podél páteře. Vzruchy pro břišní a pánevní orgány jsou interpolovány v gangliích uložených prevertebrálně. Z uvedeného vyplývá, že axony pregangliových neuronů jsou mnohem kratší než axony postgangliových neuronů.

Parasympatikus

Pregangliová vlákna parasympatiku opouštějí CNS prostřednictvím některých hlavových nervů (n. III, VII, IX a X) a předních rohů míšních v oblasti sakrálních segmentů (S2–S4) – parasympatikus je proto označován jako systém kranio-sakrální. Vegetativní ganglia parasympatiku se nacházejí převážně ve stěně efektorových orgánů, pregangliová vlákna jsou proto mnohem delší než axony postgangliových neuronů. Až na výjimky (ggl. cilliare, submandibulare a pelvická ganglia) nejsou ganglia parasympatiku přesně organizovaná a spoje mezi pre- a postganglionárními neurony jsou ve stěně efektorových orgánů spíše difuzně rozptýlené.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Vegetativní nervová soustava (anatomie).

Mediátory VNS

Noradrenalin je mediátorem na většině postgangliových vláken sympatiku.

Acetylcholin se jako mediátor uplatňuje na všech pregangliových vláknech VNS, všech postgangliových vláknech parasympatiku a některých postgangliových vláknech sympatiku (např. potní žlázy). Acetylcholin se uplatňuje také jako mediátor ve dřeni nadledvin, kde její buňky vývojově odpovídají sympatickému gangliu a tudíž jsou inervovány pregangliovými vlákny sympatiku. Samotné buňky po stimulaci uvolňují adrenalin.

Dle medátorů dělíme vlákna VNS na adrenergní a cholinergní.

Funkce VNS

Tabulka 1 nabízí přehled základních funkcí které jsou ovlivňovány vegetativním nervovým systémem. Většina tkání kontrolovaných VNS přijímá inervaci od parasympatiku i sympatiku, které zde obvykle působí protichůdně. Nicméně vliv jednoho systému v dané tkání většinou převažuje – např. cévy jsou primárně pod vlivem sympatiku, GIT a SA uzel pod vlivem parasympatiku.

Tabulka 1 – Hlavní funkce VNS
Orgán Sympatikus Parasympatikus
Odpověď Receptor Odpověď Receptor
Srdce
SA uzel zrychlení β1 zpomalení M2
svalovina síní ↑ kontraktilita β1 ↓ kontraktilita M2
AV uzel ↑ automaticita β1 ↓ rychlost vedení M2
svalovina komor ↑ automaticita
↑ kontraktilita		 β1 ↓ automaticita
↓ kontraktilita 		M2
HLADKÉ SVALSTVO CÉV
kůže, mukózy,
vnitřní orgány 		konstrikce α1, α2 vazodilatace (zanedbatelná) M3
kosterní svalstvo dilatace β2 vazokonstrikce nepřímo
PLÍCE
svaly trachey a bronchů relaxace β2 kontrakce
sekrece žláz bronchů inhibice stimulace M3
GIT
svalovina relaxace, ↓ motility α2, β2 ↑ tonu, motility M3
svěrače kontrakce α1 relaxace M3
relaxace β2
UROGENITÁLNÍ TRAKT
m. detrusor relaxace β2 kontrakce M3
sfinkter kontrakce α1 relaxace M3
OKO
nitrooční tlak zvýšení snížení
m. dilatator pupilae mydriasa α1 ---
m. sfincter pupilae --- miosa M3
m. ciliaris akomodace na dálku β2 akomodace na blízko M3
ŽLÁZY
slinné slabá stimulace
sekrece		 α1 silná generalizovaná
sekrece		 M3
slzné slabá stimulace
sekrece		 α1 silná sekrece
ostatní
Děloha relaxace β2 variabilní
Muž. pohl. org. ejakulace α1 erekce
Játra glykogenolýza,
glukoneogeneze		 β2
Tukové bb lipolýza β2, β3
OpenMoji-color 1F4C4.svgČlánek neobsahuje vše, co by měl.
Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej.
O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.


Odkazy

Související články

Zdroj

  • MARTÍNKOVÁ, Jiřina, Stanislav MIČUDA a Jolana CERMANOVÁ. Vybrané kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium : Vegetativní nervový systém [online]. ©2001. [cit. 2010-08-15]. <https://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/bak/kapitoly/vegetat-bak.doc/>.
  • MLADĚNKA, Přemysl. VNS - seminář [přednáška k předmětu Farmakologie, obor Farmacie, FaF HK UK v Praze]. Hradec Králové. 22.3, 30.3 a 5.4 2011. 


  • LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI. Základní a aplikovaná farmakologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2002, xxiv, 601 s. ISBN 80-7262-168-8.
  • SLÍVA, Jiří a Martin VOTAVA. Farmakologie. 1. vyd. Praha: Triton, 2011, 394 s. Lékařské repetitorium. ISBN 978-80-7387-500-8.
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Vegetativní_nervová_soustava_(fyziologie)&oldid=447922“