Syndrom náhlého úmrtí kojence: Porovnání verzí
(dopl soudní, noinc, bodíky, link, obr) |
m (oprava pravopisu) |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
'''Syndrom náhlého úmrtí kojence''' (SIDS – ''sudden infant death syndrome'') je náhlá neočekávatelná smrt kojence '''staršího než jeden měsíc''' bez adekvátního vysvětlení navzdory důkladnému (pitevnímu) vyšetření post mortem. | '''Syndrom náhlého úmrtí kojence''' (SIDS – ''sudden infant death syndrome'') je náhlá neočekávatelná smrt kojence '''staršího než jeden měsíc''' bez adekvátního vysvětlení navzdory důkladnému (pitevnímu) vyšetření post mortem. | ||
SIDS je tedy stav, kdy byl doposud zdravý [[novorozenec]] či [[kojenec]] nalezen vleže bez známek života a příčinu [[smrt]]i neobjasní pitva. Postihuje děti v 1. roce života, 95 % dětí postihne do šestého měsíce (maximum výskytu je mezi 2.–4. měsícem). Ve vyspělých zemích se vyskytuje s četností 1 : 1000 dětí. | SIDS je tedy stav, kdy byl doposud zdravý [[novorozenec]] či [[kojenec]] nalezen vleže bez známek života, a příčinu [[smrt]]i neobjasní pitva. Postihuje děti v 1. roce života, 95 % dětí postihne do šestého měsíce (maximum výskytu je mezi 2.–4. měsícem). Ve vyspělých zemích se vyskytuje s četností 1 : 1000 dětí. | ||
''Definice dle Americké pediatrické akademie (2005): SIDS je takové úmrtí kojence do jednoho roku ve spánku, které zůstává nevysvětlené prohlídkou místa úmrtí, podrobně vedenou pitvou, a ani z anamnestických údajů o průběhu porodu, vývoji dítěte, zdravotním stavu matky a sociální situaci v rodině nelze zjistit odpovídající informace.''<ref name="Hirt"> {{Citace | ''Definice dle Americké pediatrické akademie (2005): SIDS je takové úmrtí kojence do jednoho roku ve spánku, které zůstává nevysvětlené prohlídkou místa úmrtí, podrobně vedenou pitvou, a ani z anamnestických údajů o průběhu porodu, vývoji dítěte, zdravotním stavu matky a sociální situaci v rodině nelze zjistit odpovídající informace.''<ref name="Hirt"> {{Citace | ||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
== Etiologie == | == Etiologie == | ||
Existuje řada hypotéz o možných příčinách (perakutní infekce, [[srdeční arytmie]], nepoznaná metabolická vada vedoucí k hypoglykémii…). Vše nasvědčuje tomu, že etiologie není jednotná | Existuje řada hypotéz o možných příčinách (perakutní infekce, [[srdeční arytmie]], nepoznaná metabolická vada vedoucí k hypoglykémii…). Vše nasvědčuje tomu, že etiologie není jednotná, a proto není možná zcela spolehlivá prevence. V Česku je při SIDS vždy indikována soudní pitva.<ref name="muntau">{{Citace |typ = kniha|příjmení1 = Muntau|jméno1 = Ania Carolina|kolektiv = ne|titul = Pediatrie|vydání = 4|místo = Praha|vydavatel = Grada|rok = 2009|strany = 25|isbn = 978-80-247-2525-3}}</ref><ref>{{Citace|typ = web|příjmení1 = Beneš|jméno1 = Jiří|název = Studijní materiály|rok = |citováno = 2010|url = http://jirben.wz.cz}}</ref> | ||
== Rizikové faktory == | == Rizikové faktory == | ||
Verze z 7. 6. 2018, 19:27
Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS – sudden infant death syndrome) je náhlá neočekávatelná smrt kojence staršího než jeden měsíc bez adekvátního vysvětlení navzdory důkladnému (pitevnímu) vyšetření post mortem.
SIDS je tedy stav, kdy byl doposud zdravý novorozenec či kojenec nalezen vleže bez známek života, a příčinu smrti neobjasní pitva. Postihuje děti v 1. roce života, 95 % dětí postihne do šestého měsíce (maximum výskytu je mezi 2.–4. měsícem). Ve vyspělých zemích se vyskytuje s četností 1 : 1000 dětí.
Definice dle Americké pediatrické akademie (2005): SIDS je takové úmrtí kojence do jednoho roku ve spánku, které zůstává nevysvětlené prohlídkou místa úmrtí, podrobně vedenou pitvou, a ani z anamnestických údajů o průběhu porodu, vývoji dítěte, zdravotním stavu matky a sociální situaci v rodině nelze zjistit odpovídající informace.[1]
Etiologie
Existuje řada hypotéz o možných příčinách (perakutní infekce, srdeční arytmie, nepoznaná metabolická vada vedoucí k hypoglykémii…). Vše nasvědčuje tomu, že etiologie není jednotná, a proto není možná zcela spolehlivá prevence. V Česku je při SIDS vždy indikována soudní pitva.[2][3]
Rizikové faktory
- mužské pohlaví[2],
- nízká porodní hmotnost[2],
- nedonošenost[2],
- bronchopulmonální dysplazie[2],
- peri- a postnatální komplikace[2],
- perinatální asfyxie[2],
- sourozenci dětí se SIDS[2],
- nízký věk matky[2],
- abúzus nikotinu a drog matkou[2],
- nízký socioekonomický status[2],
- častá těhotenství matky[2],
- ukládání dítěte ke spánku do polohy na břiše, přehřátí, časné zavádění umělé výživy dítěte, ukládání dítěte do jiného pokoje než jsou rodiče, nebo naopak do postele k rodičům.
Prevence
Mezi preventivní opatření patří nekuřácké prostředí. Při spánku poloha kojence na zádech, použití spacího pytle (nelze přetáhnout přes hlavičku). Postýlka dítěte do 1 roku věku umístěná v ložnici rodičů, teplota ložnice do 18 °C, kojení do 6 měsíců věku, dudlík do 1 roku věku[2]. Použití domácích monitorů nebylo v rámci prevence prokázáno jako účinné. [1]
Soudnělékařský kontext
SIDS je nejčastější příčinou smrti kojenců a je jím překryto až 10 % násilných úmrtí.[1] Mezi známky při pitvě patří:
- viditelné známky;
- posmrtné skvrny na ventrální straně těla (pronační poloha při úmrtí),
- cyanóza rtů a prstů,
- orgánové změny;
Až u 60 % kojenců se vyskytují chronické hypoxické změny na vnitřních orgánech.[1]
Traumatická poškození v oblasti lebky, páteřního kanálu a spojení lebky s páteří mohou být známkou násilné smrti (tzv. shaken baby syndrome). Krevní výronky ve spojivkách a obličeji, případně přítomnost zbytků lůžkovin v ústech, se mohou objevit v souvislosti s mechanickým dušením.
Metody
Před zahájením pitvy je doporučeno provést RTG a CT. Během pitvy se odebírají vzorky na mikrobiologické vyšetření, které může být pozitivní na RSV, parainfluenzu či influenzu.[1] Z laboratorních vyšetření se pak využívá zejména toxikologie a stanovení dědičných metabolických poruch.
Odkazy
Reference
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d e HIRT, Miroslav a A KOLEKTIV. Soudní lékařství I. díl. - vydání. Grada Publishing, a.s., 2015. 272 s. s. 96. ISBN 9788024756806.
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d e f g h i j k l m MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 25. ISBN 978-80-247-2525-3.
- ↑ BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.
Použitá literatura
- HRODEK, O a J VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. 767 s. ISBN 80-7262-178-5.
- ŠAŠINKA, M a T ŠAGÁT, et al. Pediatria, zv. I a II. 1. vydání. Košice : Satus, 1998. 1156 s. sv. 2. ISBN 80-967963-0-5.
- LEBL, J, K. PROVAZNÍK a L. HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2003. 248 s. ISBN 80-7262-207-2.
Externí odkazy
- ŠRÁMEK, Jaromír. Syndrom náhlého úmrtí kojenců [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, ©9. 12. 2016. [cit. 13. 2. 2017]. <https://www.youtube.com/watch?v=rFci7ZCVyw4>.
